VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Co je to přehrada? Někdy mluvíme o přehradní hrázi nebo přehradní zdi. Ty postavil člověk. Ale jak praví čínská moudrost: „V potu tváře hrnčíř vyrábí nádobu, ale teprve to nic, co v nádobě zbude, přivodí smysl a účel věci.“ Takže zde máme přehradní zdrž, jezero nebo akumulaci. Přehradní zeď zůstane zdí, i když za ní nebude jezero, a jezera vznikala i bez přehrad. Pokud účel přehrady tvoří výhradně ono citované taoistické nic, mluvíme o poldru. Tvrdit, že poldr je taoistická přehrada, je sice odvážné, ale za zamyšlení to stojí. Přehrady se někdy nazývají také umělá jezera. Můžeme tedy o jezerech mluvit jako o přírodě blízkých přehradách? To by zřejmě bylo ještě odvážnější.

Z technické definice je přehradní nádrž (zde někdy nazývaná jen přehrada) vodní nádrží, která vzniká umělým přehrazením vodního toku přehradní hrází. Slouží k zásobování vodou, výrobě elektrické energie, ochraně před povodněmi, vyrovnávání průtoků, okrajově k rekreaci, vodním sportům nebo rybolovu. Pozor, neplést s rybníkem! Rybník, jak už z názvu vyplývá, slouží zejména k chovu ryb a ostatní funkce jsou jen okrajové nebo nejsou primární. Rybník bývá zpravidla mělčí a má menší rozlohu. Ale pozor, například Staňkovský rybník je hluboký až čtrnáctá metrů a vodní nádrž Harcov jen třináct; plocha rybníka Rožmberk je 489 ha, zatímco vodní nádrž Římov má plochu ani ne poloviční. A teď aby se v tom jeden vyznal.

Hráze se nestaví jen z kamenných kvádrů, můžeme je dělit na hráze zemní tvořené sypanou a hutněnou zeminou, hráze kamenité, kde stavebním materiálem je kámen bez pojiva, nebo hráze zděné. Největší skupinu ale tvoří hráze z betonu. Rozeznáváme hráze pilířové, hráze vylehčené z prostého betonu, přehrady s klenbovým účinkem nebo přímo přehrady klenbové. Existují přehrady válcové, přehradní hráze s dvojitým zakřivením a přehrady kopulové, přehrady kotvené, přehrady montované z dílců, nebo naopak monolitické přehrady vybudované z předpjatého železobetonu. Běžný čtenář přestal již před třemi řádky vnímat jemné rozdíly jednotlivých typů přehrad, naopak si nemohl nepovšimnout, že všechno to dělení vůbec nepostihuje, jaké ekosystémy díky přehradě zanikly, kterým živočišným druhům znemožnila migraci a k jakým změnám došlo ve společenstvích přizpůsobených pravidelným záplavám na toku pod hrází. Přitom právě to, že dvě třetiny světových řek jsou spoutány přehradami, jezy a dalšími lidmi vytvořenými zábranami, je ve zprávě OSN o životním prostředí považováno za jeden z důvodů ohrožení mnoha druhů živočichů.

S oblibou se dnes mluví o nádržích víceúčelových. Tomu, kdo si někdy pořídil víceúčelový šroubovací nůž, víceúčelový otvírák na konzervy, víceúčelový kráječ kombinovaný se sušákem na prádlo, netřeba vysvětlovat, jak taková víceúčelovost někdy končí. Devět řemesel je bída, desáté nouze, a stokrát nic umořilo i osla. Nejlepším víceúčelovým využitím přehrad je potom to, že se o nich dá přemýšlet z více úhlů pohledu. Slova přehrada, (přehradní) zeď nebo hráz mají totiž i jiné významy. Pokud mluvíme o zdech, tak tou asi nejznámější je zeď nářků. Je tedy judaistická přehrada ta, která vyvolá největší nevoli? Nesmíme zapomenout ani na Čínskou zeď. Jak vypadají čínské přehrady, ale víme docela dobře, možná že mají také něco společného se zmíněnou zdí nářků. Kdo viděl uniklé záběry vesničanů vyháněných ze svých domovů na budoucím přehradním dně hordami neoznačených ozbrojenců s ocelovými tyčemi, nepochybuje, že se to bez nářku neobešlo. Čínská přehrada Tři soutěsky je také předmětem jedné z nejrozsáhlejších světových studií ekosystémových služeb. Za přehradní zdí jich totiž zůstalo naakumulováno tolik, že se krajina pod přehradou za to odvděčila postupnou přeměnou na poušť. A to my si lámeme hlavu s tím, že se nám v nádržích zatím jenom akumuluje štěrk. Anebo jsme v našich úvahách taky něco přehlédli? Člověka stojícího nad polem, které pohlcuje poušť, asi těžko přesvědčíte, že přehrada nad ním je opatřením proti suchu. Ale možná to platí jenom v Číně. Nebo ne? V anatomii člověka je hráz definována jako silná svalnatá oblast mezi konečníkem a pohlavním orgánem. Existují tedy i hráze úplně na ho.no? No, tuto oblast raději rychle opustíme. Slovo hráz se samozřejmě vyskytuje také v lidových rčeních: postavit hráz něčemu znamená něčemu učinit přítrž či zarazit něco; v Podkrkonoší znamená mít hlavu na hrázi to stejné jako míti dlouhý krk či mířit vysoko a rčení skrz hráz (hradbu) něco dělat znamená šidit, oklamávat nebo podvádět. Plyne tedy z lidových rčení, že ti, co míří vysoko, se nás snaží přesvědčit, že je něčemu potřeba učinit přítrž postavením hrází, ale trošku nás při tom šidí, klamou a podvádějí? Také v mediálním prostoru se slova hráz nebo přehrada vyskytují čím dál častěji: „Obec chce postavit novou hráz proti velké vodě.“ - „Na této hranici se musí postavit tvrdá hráz.“ - „Bobři postavili hráz viditelnou z kosmu.“ - „Hráz firemním výnosům tekoucím pryč z Česka.“ - „Ukrajina postavila novou hráz, aby zastavila přísun vody na Krym.“ - „Nejen z úcty k předkům, ale také z odpovědnosti vůči potomkům se musíme spojit a postavit hráz.“ - „Přehrada na Bečvě se musí postavit i proti ekologům.“ - „Na státní hranici vznikne hráz z ostnatého drátu.“ Ke slovu přehrada jsem proto nalezl ještě jedno lidové rčení: „Strhnout přehradu mezi něčím.“ To znamená odklidit překážku dorozumění. K nedorozumění, tedy ke zmatení jazyků došlo i při stavbě babylonské věže. Neexistují tedy i babylonské přehrady? Nenabízí nám někdo pevné přehrady a nepřekročitelné hráze jenom proto, aby dorozumění znemožnil? Proč vůbec budujeme zdi a stavíme přehrady? Není lepší problémy řešit, než je kupit v přehradách, než je nechat narážet na nesmyslné hráze, než je zastavit na hranici našeho prostoru, naší mysli, našeho srdce? Nezůstává za každou hrází také kousek naší svobody?

Bylo by samozřejmě chybou myšlenku hrází a přehrad zcela vyloučit z našich koncepcí. Je ale třeba na misku vah poctivě vyskládat všechna negativa, která nám mohou přinést. Musíme se zamyslet, jaké hodnoty přírodní, kulturní, historické či sociální zůstanou díky hrázím a přehradám nenávratně ztraceny. Nenabalujme sněhovou kouli špatných rozhodnutí, protože ze sněhové koule se může stát lavina, kterou již nebudeme schopni zastavit. Mějme na paměti, že hrázemi a přehradami vlastně přiznáváme, že nedokážeme problém řešit jiným, modernějším a méně drastickým způsobem.

Ing. David Veselý (1967) pracuje jako projektový manažer pro Povodí Moravy, s.p., kde se zabývá správou vodních toků a vodních děl. Mimo jiné se zabývá kvalitou vodních útvarů a říční revitalizací. Navrhl a realizoval řadu studií a projekty zaměřené na přírodě blízkou protipovodňovou ochranu, ale také na zachycení vody v krajině pro suchá období. Další studie a projekty jsou zaměřeny na říční revitalizaci a migraci ryb. Od roku 2000 se podílí na přípravě a činnosti Trilaterální Ramsarské platformy - trilaterální iniciativy pro nivu na soutoku Moravy a Dyje. Od roku 2005 je členem expertní skupiny Českého Ramsarského výboru pro mezinárodní ochranu mokřadů.