Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Šedesátiletý amatérský botanik Karel Mašek z malé pošumavské vesničky Úbislav na Prachaticku, která leží nedaleko Stach, má zvláštního koníčka. Je u nás jedním z nejlepších v péči o hořeček (hořeček mnohotvarý český, Gentianella praecox subsp. bohemica), o kterém ví všechno a zajímavě a spokojeně o něm umí vyprávět.
Jak rostlina odkvete, zbydou po ní semínka. Ta vydrží v zemi až osm let, záleží na počasí a vegetační době. Snažím se, aby se tato chráněná kytka rozšířila. Ještě loni jich kvetlo jen asi deset, letos už je to paráda. Navíc nepráškované seno z louky mým ovcím moc chutná.
Hořečková louka je hned vedle jeho domu. Jde o evropsky významnou lokalitu, o niž pečuje v rámci projektu CZ-SK South LIFE. Pozemek si kvůli rostlinám pronajal před pěti lety od obce Stachy a vedle hořečku, který je dokonce českým subendemitem, tu roste řada dalších vzácných druhů rostlin. Pan Mašek každoročně sleduje růst zdejší populace, své květiny si čísluje a porovnává s údaji z minulých let. Manželka a děti mu v tom pomáhají.
Abych měl přehled, tak jsem si ke každé rostlině dal cedulku. Poznám ji už podle lístečků. Pár hořečků roste už i o kus dál. Tento rok je jich tu mnohonásobně více než v předchozích létech. Líbí se mi také další kytky. Jsou tu vstavače, kruštíky, lilie i hořec panonský.
K tomu si zjišťuje informace o jiných vzácných rostlinách, které rostou na jeho louce, a také eviduje množství vody, které tu naprší. Při vyprávění vždy drží v ruce svůj „hořečkový“ sešit. Bez něj na louce nedá ani ránu. V něm eviduje všechny přírodní vlivy, které působí na růst „jeho“ květiny.
Letošní deště hořečku prospěly. Kvetou více. Rozšiřují se po celé louce. Je to nejvíce za zhruba deset let. Svoje hořečky si hlídám. Navíc mi z Budějic slíbili novou ohradu se zábranami, aby mi na hořečky nelétal štěrk ze silnice.
Autorem záchranného programu hořečku českého je RNDr. Jiří Brabec. V Česku je kolem 70 lokalit vzácného hořečku českého, ale jen na polovině z nich pravidelně kvete. Právě u pana Maška byl zaznamenán vědeckou manažerkou projektu Milenou Vlasákovou největší nárůst, co se počtu květů týká. Aktuálně má zaevidovaných 83 kvetoucích rostlin. Je to velký úspěch a pan Mašek je svým způsobem rekordmanem. Díky projektu se zlepšila péče o vegetaci na hořečkových lokalitách a vhodně nastaveným managementem došlo na mnoha lokalitách k vytvoření ideálních podmínek pro jejich klíčení a růst. Podle cílů projektu by po dobu jeho trvání mělo dojít ke zlepšení stavu ochrany a zvýšení populace hořečku o minimálně deset procent a rozšíření současného území, tzv. habitatu druhu, o padesát procent. Důležitým cílem je také šířit a opakovat v jiných regionech optimální metody managementu, vyzkoušené v rámci projektu.
Karel Mašek je jedním z několika majitelů luk, se kterými v rámci tohoto projektu Jihočeský kraj spolupracuje.
Baví mě to. Do ochrany této vzácné květiny jsem zapojil celou rodinu. Každodenní péče pomohla. Místo jsem ohraničil provázkem a louku seču mozaikově. Mám dané termíny na sečení, výhrab mechu a odvoz hmoty. Před zimou mě čeká ještě hodně práce. Lokalitu musím celou posekat a hlavně pečlivě vyhrabat a zbavit mechů, zejména v místech, kde se v letošním roce vysemení hořečky.
Pavel Pechoušek
Hlavním cílem projektu CZ-SK South LIFE je zlepšení nepříznivého stavu ochrany 11 prioritních stanovišť a 3 prioritních druhů (se zvláštním zaměřením na endemické druhy) v 25 evropsky významných lokalitách (EVL) v Jihočeském kraji a 30 EVL na jižním Slovensku. Předměty ochrany jsou v nepříznivém stavu v důsledku dlouhodobé absence managementu lokalit, nevhodného managementu, expanze invazních druhů rostlin aj. Více rovněž text Ivany Mariánkové a Viléma Jurka.