VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Současná energetika prochází transformací, jejímž nejviditelnějším symbolem v naší krajině se spolu s větrnými turbínami staly fotovoltaické elektrárny (FVE). Zatímco technologové řeší efektivitu křemíkových článků, biologové a ochránci přírody čelí tzv. „green-green dilematu“: jak skloubit naléhavou potřebu dekarbonizace s ochranou biodiverzity. FVE jsou často vnímány jako cizorodé prvky, které fragmentují krajinu a nevratně zabírají půdu. Pokud se však k jejich plánování přistoupí s ekologickou erudicí, mohou se tyto areály stát paradoxně ostrovy biologické rozmanitosti v jinak monotónní zemědělské krajině.

Fotovoltaika v krajině: Hrozba, nebo příležitost?

Vliv solárních instalací na přírodu je ambivalentní. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) varuje před deseti hlavními negativními vlivy, od přímé ztráty biotopů až po rizika kolizí ptáků s panely. Specifickým problémem je tzv. polarizované světelné znečištění. Lesklé plochy panelů odrážejí horizontálně polarizované světlo, které vodní hmyz zaměňuje za hladinu vody. To vede ke kladení vajíček na panely a vzniku ekologické pasti.

Na druhou stranu, ve srovnání s intenzivním zemědělstvím nabízí FVE šanci na regeneraci půdy. Ukončení aplikace pesticidů, herbicidů a průmyslových hnojiv vede k oživení společenstev organismů žijících v půdě (edafonu) a povrchových společenstev bezobratlých. Recentní studie naznačují, že u některých druhů ptáků, jako je strnad luční (Emberiza calandra) či bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), může diverzita uvnitř FVE vzrůstat. Klíčem k úspěchu je transformace z ryze technického areálu na území blízké přírodě - koncept, pro který se v odborné literatuře vžil termín „ecovoltaics“ či „conservoltaics“.

Oživení FVE v praxi

Konkrétní opatření na podporu biodiverzity lze do jednotlivých záměrů fotovoltaických elektráren (FVE) systematicky začleňovat prostřednictvím nástroje Hodnocení vlivu zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. Toto hodnocení zpracovává autorizovaná osoba dle § 45i téhož zákona, která je odborně způsobilá k posuzování dopadů záměrů na složky přírody a krajiny chráněné právními předpisy.

Podstatou hodnocení je odborné a předběžné vyhodnocení toho, jak může zamýšlený investiční záměr ovlivnit přírodní stanoviště, druhovou diverzitu, ekologickou stabilitu území a další chráněné zájmy. Na základě tohoto vyhodnocení jsou následně formulována konkrétní opatření směřující k vyloučení, minimalizaci či kompenzaci identifikovaných negativních vlivů. Právě prostřednictvím těchto cíleně navržených opatření, která jsou dále detailně rozvedena, lze ve spolupráci s investorem dosáhnout toho, aby areály FVE neplnily pouze svou primární energetickou funkci, ale současně přispívaly k posílení ekologických a dalších mimoprodukčních funkcí krajiny.

Základním pilířem podpory biodiverzity v areálech fotovoltaických elektráren je vhodně nastavený management travního porostu. Po stržení vegetačního krytu je nutné plochy osít travobylinnou směs regionální složení, s ohledem na lokální podmínky. Standardní plošné a intenzivní sečení celého areálu v jednom termínu je z ekologického hlediska neefektivní, neboť vede k náhlé ztrátě potravních zdrojů i úkrytových možností pro bezobratlé i obratlovce. V rámci všech hodnocených záměrů je proto investorům ukládána povinnost zavedení mozaikové seče přímo v prostoru FVE či v jeho ochranném pásmu. Tento způsob hospodaření spočívá v postupném kosení dílčích částí plochy tak, aby se v každém okamžiku v areálu nacházely segmenty s kvetoucí nektarodárnou vegetací i porosty poskytující úkryt. Alternativně lze po dohodě s investorem zavést extenzivní pastvu ovcí, která je považována za přírodě blízký a ekologicky optimální způsob údržby travních porostů. Praktická realizace tohoto opatření je však často limitována provozními či majetkoprávními okolnostmi.

Při koordinaci plánování FVE v asanačních územích po těžbě hnědého uhlí je z biologického hlediska prioritou zachování stanovištních podmínek pro druhy otevřené krajiny. Navrhovaná opatření zde zahrnují v okolí FVE především ponechání ploch s obnaženým substrátem, které vyhovují specializovaným druhům bezobratlých, například okáči metlicovému (Hipparchia semele). Z ptačích druhů profitují z krátkostébelné vegetace a narušených ploch např. bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), strnad luční či konipas luční (Motacilla flava). Zdánlivě nehostinné postěžební prostředí je vhodné též pro kriticky ohroženou ropuchu zelenou (Bufotes viridis) v, pro niž jsou na pozemcích investora, mimo plochy FVE, navrhovány mělké, prosluněné tůně bez doprovodné vegetace a s pravidelně sečeným okolím. Prosluněné plochy svědčí i kuňce obecné (Bombina bombina), ta však preferuje tůně obklopené mokřadní vegetací.

Kompenzační opatření pro fotovoltaické elektrárny jsou doplňována liniovými a solitérními výsadbami původních druhů dřevin, včetně keřů, které mají význam z hlediska hnízdění a potravní nabídky pro ptáky.

Specifický management vyžadují záměry plánované na zemědělské půdě s fragmenty úhorů či ruderalizovaných segmentů, které jsou dlouhodobě oproštěny od intenzivního obhospodařování. Na těchto plochách se často vyskytuje koroptev polní (Perdix perdix), dříve jeden z nejhojnějších druhů zemědělské krajiny, jehož početnost výrazně poklesla v důsledku kolektivizace a následné intenzifikace zemědělství. Navrhovaná opatření zde zahrnují zakládání biopásů o šířce 18-24 m po obvodu či uvnitř areálu, osetých pestrou směsí bylin, jako je vičenec, svazenka či jetel. Součástí podmínek pro provoz FVE je rovněž zákaz používání pesticidů a herbicidů.

Mezi další opatření, která jsou běžně aplikována v rámci plánování FVE, je budování suchých zídek a tzv. hadníků, tedy struktur z větví a listí simulujících přirozené úkryty pro plazy. Tyto prvky mohou být umisťovány jak přímo do areálu FVE, mezi jednotlivé panely, do ochranného pásma elektrárny, tak i na okolní pozemky ve vlastnictví či správě investora.

V rámci dispozičního řešení FVE je požadováno rozblokování jednotlivých solárních celků tak, aby nedocházelo k vytváření bariér v krajině a ke ztrátě její prostupnosti. Migrační prostupnost pro drobné živočichy je dále zajišťována úpravou oplocení, kdy spodní hrana pletiva musí být opatřena otvory o minimální velikosti 20 × 25 cm.

Úspěšná implementace všech uvedených opatření je podmíněna zajištěním biologického dozoru, který v průběhu realizace stavby kontroluje správné umístění a provedení kompenzačních prvků, zajišťuje ochranu hnízdících ptáků a v případě potřeby organizuje transfer jedinců druhů bezprostředně ohrožených stavební činností.

Závěr

Budoucnost solární energetiky v Česku nemusí znamenat jen kalkul a instalovaný výkon, ale může směřovat ke zlepšení krajinné ekologie. Pokud budou projekty integrovat strukturální prvky, jako jsou mozaiková seč, tůně, hadníky, biopásy či liniové výsadby, mohou FVE plnit roli útočiště pro ptáky, bezobratlé i drobné živočichy. Podmínkou je však realizace navržených všech opatření a následný monitoring, který umožní adaptivní management reagující na reálný vývoj biodiverzity.

Petra Vlasáková (1988) je terénní biolog a krajinný ekolog. V rámci Kanceláře krajinné ekologie Kateřiny Zímové provádí biologické průzkumy a zpracovává biologická hodnocení.

Literatura:

Ascens?o, F. a kol. (2023). Mapping potential conflicts between photovoltaic installations and biodiversity conservation. Biological Conservation, 287, 110331.

Blaydes, H. a kol. (2022). Solar park management and design to boost bumble bee populations. Environmental Research Letters, 17, 044002.

Fraleigh, D. C. a kol. (2021). Ultraviolet polarized light pollution and evolutionary traps for aquatic insects. Animal Behaviour, 180, 239-247.

Golawski, A. a kol. (2024). Increased bird diversity around small-scale solar energy plants in agricultural landscape. Agriculture, Ecosystems & Environment, 379, 109361.

Gómez-Catasús, J. a kol. (2024). Solar photovoltaic energy development and biodiversity conservation: Current knowledge and research gaps. Conservation Letters, 17, e13025.

Jarčuška, B. a kol. (2024). Solar parks can enhance bird diversity in agricultural landscape. Journal of Environmental Management, 351, 119902.

Jobson, B. a kol. (2024). Opportunities for enhancing biodiversity at wind and solar energy developments. Gland: IUCN.

Nordberg, E. J. a Schwarzkopf, L. (2023). Developing conservoltaic systems to support biodiversity on solar farms. Austral Ecology, 48, 643-649.

Peschel, R. (2019). PVA Werneuchen - Artenschutzkonzept. Werneuchen solar farm.

Stýblo, P. N. (ed.) (2024). Podpora biodiverzity v areálech fotovoltaických elektráren. Praha: ČSOP.

Tinsley, E. a kol. (2024). The location of solar farms within England’s ecological landscape: Implications for biodiversity conservation. Journal of Environmental Management, 372, 123372.

Tölgyesi, C. a kol. (2023). Ecovoltaics: Framework and future research directions to reconcile land-based solar power development with ecosystem conservation. Biological Conservation, 285, 110242.

Vervloesem, J. a kol. (2022). Effects of Photovoltaic Solar Farms on Microclimate and Vegetation Diversity. Sustainability, 14, 7493.