Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Kniha o tom, co je


Zbyněk Ulčák, č. 4/2010, str. 26

Klvač, P. (ed.): Pospolitosti nikdy dosti / Closeness never too close. Drnka, Drnovice 2010, 80 s.

Neúnavné občanské sdružení Drnka z Drnovin u Vyškova vydalo nedávno fotografickou knihu Pospolitosti nikdy dosti. Navazuje tak na dvě předchozí publikace Kulisy venkovského života (Veronica 5/2007, s. 28) a Na tom našem dvoře (Veronica 3/2008, s. 28), ve kterých předchůdci dnešních autorů, studentů předmětu sociologie venkova a krajiny na Fakultě sociálních studií MU, zachycují prostředí obcí a domácí život obyvatel vesnic mikroregionu Drahanská vrchovina.

Poslední část této neformální trilogie se zaměřuje na život ve veřejném prostoru. To však ne ve formě občasných předvolebních mítinků či „obnovovaných tradic“ (ve skutečnosti spíše uměle zaváděných, jak ostatně trefně připomíná editor publikace ve svém úvodním textu), ale na život všední, obyčejný, který by čtenář nejspíše při povrchním pohledu za život pospolitý ani neoznačil. Pospolitost zde není vyjádřena jako prostá fyzická přítomnost skupiny lidí, ale jako fenomén, jehož projevy lze pozorovat i při absenci osob - výmluvná je například fotografie lavičky a mopedu. Čtenář je tak důmyslně vtažen do zvláštní hry - může sám testovat, zda v příslušné fotografii nalézá prvky komunitního života, a své zjištění porovná s komentářem autorů obrázků. Může souhlasit, vnitřně polemizovat, ale rozhodně nahlédne hlouběji než jen na povrch střípků mozaiky života jednoho regionu. Zobrazí se mu totiž i uvažování autorů fotografií - mladých lidí, sociologů i fotografů často spíše snahou než suchou akademickou odborností, kteří však asi právě proto vytvořili výpověď poutavou a povětšinou bystře trefnou. Jak jinak ocenit přiléhavé označení svátku Dušiček za skutečné setkávání živých na hřbitově? Mládí a dobrá paměť rovněž asi autory i autorky vedly k tomu, že neopomněli včlenit téma autobusové zastávky, jejíž pochybnou intimitu ocení nejeden večer nikam necestující mladý návštěvník.

Novou publikaci a zejména celou trilogii tedy považuji za přínosnou z více hledisek - cizí čtenář se poučí jak o životě regionu, tak o myšlení studentů. Ovšem čtenář z vesnic v knize zobrazených nahlédne i to, jak se na něj, jeho dům a obec dívá návštěvník, což může být jistě zajímavé zjištění. A tak ve mně kniha vyvolala rozpaky jen v jedné věci - zdali není jak v úvodním slově, tak občas i v komentářích až příliš nostalgická a tesknící po tom, co bylo, když přitom přesvědčivě dokládá, že toho je stále dost.

Zbyněk Ulčák
vysokoškolský učitel

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu