Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Světlo z Jupitera

David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3, pro předplatitele

Kdo se bojí ohně

Jiří Sádlo, č. 4/2022, s. 11

Vzpomínání na Jana Steklíka a s Janem Steklíkem

Petr Veselý, č. 4/2022, s. 29-36, pro předplatitele

K teplotám interiérů

Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39

Všechno, co potřebuješ, je láska

David Veselý, č. 3/2022, s. 7-9

O migraci ryb a životě „po řecku“

Tomáš Lotocki, č. 3/2022, s. 28

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2021

redakce , Aleš Máchal, Blanka Mikátová, č. 3/2022, s. 48-50

Nemýtit! Zde žijí staré lesy

Jeňýk Hofmeistr, Miroslav Svoboda, č. 3/2022, s. 42-45, pro předplatitele

Fotografické putování s Tomislavem Pivečkou


Pavel Klvač, č. 4/2010, str. 27

Fotografa Tomislava Pivečku není třeba čtenářům Veroniky dlouze představovat (viz např. Galerie fotografů ve Veronice 1/1998, s. 23). Na jaře letošního roku oslavil autor své sedmdesáté páté narozeniny výstavou v galerii Stará radnice v Rousínově.

Byl to právě tento časopis, kde jsem se s Pivečkovými fotografiemi černobílých krajin setkal poprvé. Okamžitě mě upoutaly, a to hned ve dvojím smyslu. Jednak svým znamenitým fotografickým vyvedením, na druhé straně pak regionální blízkostí. Byla na nich zachycena krajina, kterou jsem dobře znal, avšak způsobem, který mi otevřel oči ke zcela novému vnímání jejích krás a pozoruhodností.

Rousínovsko vskutku není krajinou uhrančivou. Žádná dech beroucí scenerie, žádná monumentální přírodní dramata. Krásu této krajiny je třeba hledat a nacházet v důvěrném každodenním kontaktu. Jenom vnímavý poutník má předpoklady pro objevení jejího skromného půvabu. Jenom člověk s citlivou duší jí dokáže porozumět a navázat s ní intimní dialog, jak se to neopakovatelným způsobem podařilo fotografu Tomislavu Pivečkovi. Pivečkova cesta krajinou je cestou poutníka.

Díky Pivečkovým fotografiím jsme na tuto tichou pouť přizváni i my, diváci, obdivovatelé Pivečkových fotografií. Spolu s autorem se vydáváme po polních cestách mezi lány nekončících polí, spočineme ve stínu letitých stromů, můžeme rozjímat u křížů, božích muk a kapliček. Necháváme se pozvat do starých zahrad s vysokokmennými ovocnými stromy i na opakované procházky kolem potoka Rakovce. Putujeme od drobnokresby jemných detailů přes mistrně komponovaná zákoutí až k širokým záběrům krajinných celků.

Jsou to cesty vždy inspirativní, občerstvující unavenou duši. Cesty povznášející, ale i angažované - upozorňující na nesamozřejmost a křehkost všech těch obyčejných všedních krás, které pod tlakem uspěchaných a neuvážených lidských zásahů často nenávratně mizí.

Fotografie Tomislava Pivečky jsou povzbuzující poutí za krajinou paměti, v jejímž pozadí je cítit jasný životní postoj i naléhavé poselství.

Pavel Klvač
sociolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu