Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

O časopisu

Náš environmentálně-kulturní časopis již 37 let vydává základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica, která před 32 lety zakládala ekologické poradenství v ČR, před 17 lety zbudovala první veřejnou pasivní budovu a v Hostětíně pod Bílými Karpaty předvádí modelové projekty udržitelného života v měřítku malé obce a jejích obyvatel.

V časopise Veronica přinášíme:

  • články odborníků, které Vám přinesou hlubší vhled do ekologických problémů
  • příklady dobré praxe občanských sdružení s projekty pro lidi a přírodu, které Vás povzbudí
  • rady a návody Ekologické poradny Veronica, které můžete sami uskutečnit
  • seriál výletů po přírodních parcích ČR, kam se můžete vydat za poznáním
  • galerie, krajiny srdce, básně a kresby, které Vás potěší
  • zajímavosti z přírody a krajiny, o nichž jste dosud nevěděli


V posledních letech časopis vychází 4× ročně, vždy koncem čtvrtletí. Potenciální dopisovatelé najdou pokyny v sekci PRO AUTORY.


Témata roku 2014: 1. svět v noci a bez ní (mj. světelné znečištění), 2. hosté, vetřelci a běženci (invazní druhy apod.), 3. ovocnářství (např. staré a krajové odrůdy), 4. dary přírody (využití planých rostlin včetně receptů, užitečnost volně žijících živočichů, význam půdy atd.).
V roce 2015 se chceme zaměřit ještě jednou na ovocnářství, dále na krajinu pod vodou, louky a pastviny, v posledním čísle na české osídlení a krajinu Banátu.
Pro rok 2016 navrhla redakční rada témata: 1. sucho, 2. slovenská krajina, 3. lesy, 4. chůze;
na rok 2017: 1. velcí kopytníci, 2. paradoxní ochrana přírody, 3. přehrady - mýty a fakta, 4. PTÁCI A HUDCI;
na rok 2018: 1. půda, 2. divoká příroda ve městech, 3. návrat šelem, 4. krajina Podkarpatské Rusi;
na rok 2019: 1. -, 2. zeleň mezi domy, 3. kůrovec, 4. -;
na rok 2020: 1. nejen o Soutoku, 2. kámen a kamení, 3. opylovači, 4. houby;
na rok 2021:  1. programy LIFE, 2. voda, 3. Moravský kras, 4. ukradená krajina;
na rok 2022: 1. -, 2. pohornická krajina, 3. volné řeky, 4. -;
na rok 2023: 1. -, 2. krajina z vlaku, 3. mokřady, 4. poutnictví;
a na rok 2024: 1. -, 2. …


 

Anotace (ty nejstarší viz v sekci PRO AUTORY). Jako vzor jsou vhodnější ty kratší v této sekci.


1/2015 - Ovocnářství II
První číslo roku 2015 se vrací k loňskému tématu ovocnářství dalšími články, mj. o škůdcích a chorobách ovocných dřevin a jak na ně bez syntetických pesticidů. Pokračujeme v cyklu Vcházení do obrazů a připomeneme si život a práci Josefa Vavrouška a blížící se termín nominací na cenu po něm pojmenovanou.


2/2015 - Krajina pod vodou
Druhé číslo se zabývá hlavně rybníky a životem v nich a okolo nich, ale také krajinami zaplavenými přehradami (Lipno, obec Chudobín na dně Vírské přehrady), anebo na zaplavení zbytečně čekajícími (slovenská obec Slatinka). Co se nevešlo sem (např. Gabčíkovo), otiskneme někdy příště. A po úspěchu dvou ovocnářských čísel otvíráme novou rubriku na toto téma.


3/2015 - Louky a pastviny
V tomto „lučním“ čísle se věnujeme jak historii využívání luk, tak současnosti, např. jak se v posledních letech obnovuje pastevectví a jak to pomáhá krajině. Co vše z fauny můžeme na loukách a pastvinách potkat. Ekonomickému přínosu trvalých travních porostů, trávníkům ve městech i aktivitám ochranářských organizací. A také tomu, jak se toto téma zrcadlí ve výtvarném umění a v lidové písni.
 

4/2015 - Češi a krajina Banátu 
Čtvrté číslo jsme věnovali českému osídlení v Banátu a samozřejmě i banátské přírodě a krajině. Kromě historie se zabýváme tamní současností, která je dosud živým modelem u nás již dávno zaniklého tradičního venkova. I ona však podléhá „modernizaci“, ne vždy k lepšímu. Následují další články od nás a obvyklé rubriky.


1/2016 - Sucho
Obyvatelnost a úživnost různých oblastí Země zcela závisí na dostatku vody. Občas se dokonce vinou sucha rozpadla některá civilizace. Současná klimatická změna způsobená globálním oteplováním je ale mnohem mohutnější. Zasahuje i střední Evropu, která dosáhla blahobytu opřeného o obrovskou spotřebu fosilních paliv, hlavní příčinu oteplování. Rok 2015 byl ukázkou, co můžeme čekat v ještě drsnější podobě a častěji. Horka si všiml každý. Naše téma ale je hlavně sucho. S vodou, která do Česka přichází jen z nebe, budeme muset zacházet jinak než doposud. Jak vážné to je, co máme ve svém chování změnit, jak postupovat na polích, v lesích i ve městech, tomu se číslo věnuje především. - Tentokrát s barevnými mapami.


2/2016 - Starostlivosť o krajinu na Slovensku
V druhom čísle navštívime krajinu nášho suseda - Slovenska. Kritickým okom slovenských autorov sa pozrieme na to, či ešte Slováci majú k nej vzťah, ako sa správajú k svojim lesom, riekam či divým zvieratám. Pokúsime sa poodhaliť jej mystérium a to, či sme schopní ho ešte vnímať. Aj v ochrane krajiny (či prírody) ide často iniciatíva zdola a viaceré články čísla ilustrujú, že úlohu štátu suplujú mnohokrát mimovládne organizácie.


3/2016 - Les
Chodíme do lesa. Rádi. Smíme? Máme? Proč to děláme? - přímé i nepřímé užitky z lesa, estetika lesa, další mimoprodukční funkce, limity vstupu do lesa a aktivit v něm realizovaných (vhodné a nevhodné, očekávané i neočekávané aktivity v lese - příležitosti, hrozby, konflikty, výzvy).
Význam lesa v souvislosti se změnami klimatu - uhlíkový sink, vodní bilance krajiny, mezoklima a mikroklima… Související změny v hospodaření v lese - změna druhové skladby, způsobů hospodaření, „uhlíkové lesnictví“, přírodě blízké hospodaření atd. Hospodaření v lesích - věc veřejná kontra věc odborná.


4/2016 - Chůze 
Letošní čtvrté číslo, kterým časopis Veronica uzavřel už třicátý ročník, jsme věnovali tématu „Chůze“. Čím více se pěší chůze vytrácí z našeho každodenního života, tím víc pro nás získává sváteční přitažlivost. Např. v polovině 80. let 20. století putovalo do Santiaga de Compostela ke třem tisícům poutníků ročně. V roce 2010 to bylo téměř tři sta tisíc. Zdá se, že v tomto nejistém, hodnotově popleteném a k žalu přírody netečném světě to táhne stále více z nás zpět k pěšímu putování a sobě samým. Chůze je lék, který nic nestojí. Také Veronica jde dál. Předplaťte si včas 31. ročník.
 

1/2017 - Velcí kopytníci naší krajiny
Číslo informuje o našich i introdukovaných divoce žijících sudokopytnících (např. los, jelen, muflon či prase divoké) a o problémech např. s neprostupností krajiny nebo s jimi působenými škodami v lesích či na polních kulturách. Ale také o pokusech o navrácení zubra a dalších velkých kopytníků a jejich významu pro krajinu.


2/2017 ˜- Paradoxní ochrana přírody
Paradoxní ochranou přírody rozumíme zdánlivě protismyslné, neočekávané postupy, které v určitých situacích přinášejí překvapující pozitivní výsledky. Zatímco živelné pohromy, např. vichřice a požáry, nebo drastické lidské zásahy, např. těžba či vojenská cvičení s těžkou technikou, většinou krajinu ničí, lze stejné či podobné zásahy v přiměřeném rozsahu a pod kontrolou využít v její prospěch - vytvářet jimi pestřejší prostředí čili pomáhat biodiverzitě, posilovat populace vzácných rostlin a živočichů apod.


3/2017 - Přehrady - mýty a fakta
Toto číslo vysvětluje, že přehrady nejsou všelék - ani proti povodním, ani proti suchu - spíše až poslední možností. Zdá se, že všechny rozumně myslitelné přehrady u nás už byly postaveny. Navíc jejich slibované funkce se často vzájemně vylučují, takže zdaleka nesplnily očekávání a v mnoha případech dokonce škodí. Je s podivem, že nepreferujeme jiná, přirozenější a méně nákladná opatření, jako jsou např. suché poldry, řízený rozliv do říční nivy a další.


4/2017 - PTÁCI A HUDCI
Veronica č. 4/2017 je věnována ornitologovi Karlu Hudcovi, původně jako gratulace, nakonec bohužel už jen jako rozloučení. Číslo je tedy ponejvíce ptačí, najdete v něm i rady, jak v zimě správně přikrmovat ptáky na krmítku nebo třeba labutě na řece. Nechybí ani většina dalších obvyklých rubrik.


1/2018 - Půda
Dozvíte se, jak funguje živá půda. A zazní varování: Odnaučili jsme se s půdou a na půdě hospodařit. Půda degraduje, eroduje, ztrácí schopnost zadržovat vodu v krajině, navíc je voda znečišťována chemickými postupy. Průmyslové zemědělství tedy není efektivní ani trvale udržitelné, významně přispívá k oteplování a suchu, ohrožuje naši budoucnost.


2/2018 - Nová divočina
Nová divočina se stává v poslední době fenoménem. Po panenské divočině tady máme divokost města v podobě opuštěných průmyslových areálů, starých železničních náspů nebo křovin mezi domy. Každý si v urbánní divočině najde to své a mnoho zajímavého tam našli i námi oslovení autoři. Kromě biologů jsme dali prostor i dalším odborníkům z řad antropologů, krajinných architektů anebo umělců. Díky tomu vzniklo multižánrové číslo věnované tématu městské, nechcete-li nové, divočiny.


3/2018 - Návrat velkých šelem
Veronica č. 3/2018 je věnována návratu velkých šelem do České republiky. Aktuální články se zabývají především ochranou rysa a návratem vlka, který vzbuzuje velký zájem a rozporuplné emoce. Svůj prostor zde našly vzpomínky na setkání TGM s medvědem, ale i galerie znalce rysů Ludvíka Kunce, který získal za rok 2017 Cenu Josefa Vavrouška. Nový koncept biotopu velkých savců řešící zachování prostupnosti krajiny zajímavě doplňuje zpráva o pozorování losů se zapojením veřejnosti z loňského podzimu.


4/2018 - Krajinou Podkarpatské Rusi
Poslední číslo letošního jubilejního roku - 100 let od vzniku Československa - připomíná trochu pozapomenutou pátou zemi naší první republiky. Ale v duchu našeho časopisu se více než dějinami a politikou zabýváme tamní krajinou, lidmi a přírodou. A nezapomněli jsme ani na obvyklé rubriky, verše apod.


1/2019 -
První číslo roku 2019 nemá své hlavní téma a je pestřejší. Nejzásadnějším sdělením, které z různých stran probírají hned dva články, je sucho, nemocná půda, mizející vláha, příčiny, důsledky, příklady i řešení. Tématu se v rozhovoru na příkladu Šumavy dotýká Václav Cílek a v samostatné stati Petr Pařil. V prvním čísle dále najde čtenář krajinu srdce Vladimíra Justa nebo nejnovější poznatky přínosu pastvy koní pro přírodu na Pálavě od Jiřího Kmeta, Jiří Poláček připomíná výročí básníka Otakara Březiny, připomenuto je i výročí Charlese Darwina, stejně jako Konráda Lorenze, fotograf Radek Höfer vypráví příběhy svých fotografií, Olga Lepšová radí, které pupeny jsou nejchutnější. Autorku letošních obálek Magdalenu Říčnou představuje Ludvík Běťák, její některé obrazy na stránkách prvního čísla doprovází verše Kristiny Černé. Blahopřání Janu Lacinovi k životnímu výročí napsal Mirek Kundrata.


2/2019 - Zeleň mezi domy
Změna klimatu mění pohled na zeleň i ve městech. Už nám nevadí pokřivený strom, přerostlé houští či neposečený trávník. Stromy přináší stín, křoviny zmírňují proudění teplého vzduchu, travnaté plochy dokážou vázat vláhu. Přesto praxe v údržbě zeleně nereflektuje problémy dneška. Na to reagujeme články o správné technologii péče o zeleň, vlivu tepelných ostrovů na vegetaci či pozitivních účincích zeleně na lidské zdraví. Bojovat se suchem lze, jen musíme vědět jak.


3/2019 - Kůrovec
Třetí číslo letošního ročníku je z velké části věnováno kůrovci. Dočtete se v něm, co je příčinou gradace kůrovce dosud u nás nevídané a jaký vliv to bude mít na budoucnost našich lesů. Blíže se věnujeme situaci v Beskydech a hlavně v Jeseníkách. Různé pohledy na situaci můžete posoudit v „duelu“ - názorovém článku, kde na sebe reagují dva autoři. Bez zajímavosti nejsou ani názory různých vlastníků lesa na otázky redakce, vhled do toho, jak funguje ekonomika v lese, nebo představení rizik použití chemie proti kůrovci.


4/2019 -
Letošní poslední číslo přináší hodně zajímavých a různorodých informací i návodů, stejně jako potěšení výtvarným uměním a poezií. Začínáme v lužních lesích na soutoku Dyje s Moravou, hned o pár stránek dál příspěvek o Veľkolélském ostrově, jehož mokřadní území je v ohrožení. Pokusíme se orientovat v teorii „neproblému“ kyslíku, prakticky vysvětlíme na jiných místech potřeby tolik medializované výsadby. Motiv umírajících lesů zazní v rubrice Větrné mlýny. Vejdeme již popáté do obrazů, tentokrát Františka Richtera. Určitě také potěší dvě básně Jana Skácela a nakouknutí do kouzelného světa obrazů jeho bratra malíře Petra Skácela. Zopakujeme i pravidla zimního přikrmování ptáků.

1/2020 - Nejen o Soutoku
Situace kolem ochrany soutoku Moravy a Dyje nabírá v posledních týdnech na obrátkách. Proto přinášíme první číslo roku 2020 právě s tímto tématem. Dočtete se také o potenciálu vyhlášení nových velkoplošných chráněných území, ale i o neúspěšné snaze vyhlásit národní park Křivoklátsko. Nechybí ani tradiční rubriky jako Krajina mého srdce nebo recenze na nové jedinečné publikace. V rubrice Výročí si připomínáme Boženu Němcovou a stromomilci si přijdou na své v několika článcích o stromech.

2/2020 - Kámen a kamení
Kámen je nedílnou součástí naší krajiny, fenomén, který fascinovaně obdivujeme, ať již se jedná o drobné zrnko, nebo skalní město. S úctou si ho z krajiny odnášíme, zároveň po něm šlapeme. Kámen z krajiny vzatý doprovází lidstvo od jeho prvopočátků až do dneška. Kámen lidskou rukou upravený a v krajině ponechaný ji zdobí, spoluvytváří. Sám může být i krajinou, krajinou, ve které a se kterou jsme po tisíciletí žili. Může být také svědkem, symbolem, uměleckým artefaktem.


3/2020 - Opylovatelé a opylovači
Číslo 3/2020 je věnováno problematice úbytku hmyzu a je vydáváno ve spolupráci s AOPK ČR. Představujeme zde několik domácích příkladů ochrany hmyzu a různé přístupy managementu, věnujeme se důvodům úbytku hmyzu i situaci včelařství u nás, seznámíme vás s motýláriem ve Voticích a nabízíme recence zajímavých knižních novinek. Rozkrýváme dvě aktuální kauzy ohrožení aleje na Boskovicku a tlaky na uspíšení výstavby dálníce D3 ve Středočeském kraji. Nechybí ani pravidelné rubriky Krajina mého srdce a v Galerii představujeme Jana Lacinu jako hravého výtvarníka.
Určitě stojí za to se do tohoto čísla začíst.


4/2020 - Není houba jako houba


1/2021 - LIFE je ŽIVOT

2/2021 - Voda je jen jedna
Druhé číslo v roce 2021 se snaží podívat se na vodu ze všech možných úhlů a ve všech možných prostředích. Ať se jedná o vodu v krajině, v nádržích nebo ve městech. Zamýšlí se i nad suchem, protože sucho je vlastně jen extrémní podoba vody. Nabídneme dva úhly pohledu na současné dění okolo Novomlýnských nádrží a opět se nevyhneme ani kanálu DOL. Pokud jste něco nevěděli o sinicích nebo rdestu dlouholistém, po přečtení tohoto čísla už to nebude pravda. V tomto čísle vychází hned dvě recenze zajímavých knih a věříme, že tu o Ferdinandu Bučinovi si ihned vyrazíte zakoupit. Že mají šneci levotočivé a pravotočivé ulity již víme z minulých čísel. Jak to ale souvisí s jejich inteligencí? A to samozřejmě není všechno, co se v čísle dozvíte. Takže neváhejte a začněte listovat, svobodno jestli elektronicky nebov papírové verzi.


3/2021 - Moravský kras
Rok 2021 je Mezinárodním rokem jeskyní a krasu, proto číslo vydané ve spolupráci s AOPK ČR je věnováno nejstarší chráněné krajinné oblasti na Moravě - Moravskému krasu. Články přináší zajímavé pohledy na kras nejen jako na největší jeskynní systém v naší zemi, ale i pohledy na krajinu, ve které je tmavý svět podzemí propojen se šťavnatým a barevným světem na povrchu. Číslo představuje též mnoho osobností bytostně spojených s krasem. O některých vzpomínky, ostatní jsou autory zde zveřejněných textů. A jako obvykle nechybí ani několik článků mimo téma.

4/2021 - Ukradená krajina
V roce 1849 bylo zrušeno poddanství a rolníci získali své grunty do nezcizitelného vlastnictví. Nastalo století rozkvětu soukromého rolnického hospodaření, které se projevilo i na rozmanitosti a estetičnu krajiny. Přesně po sto letech však došlo k dramatické změně: Rolníkům byla půda zcizena a staletý ráz krajiny se začal dramaticky měnit. Naděje, vkládané do nové doby po roce 1989, se nenaplnily. Vznikly pouze ostrůvky soukromého hospodaření, choulící se v moři mamutích zemědělských podniků vzniklých z bývalých sloučených družstev a hospodařících na propachtované půdě restituentů. Tyto podniky využívají půdu (obecně i krajinu) bezohledně ve vztahu k environmentálním potřebám. V zemědělství zcela chybí udržitelná praxe. Tomu všemu je věnována monografická část čísla, nechybí ani obvyklé rubriky a další články mimo téma.


1/2022 -
Letošní první číslo Veroniky nemá název ani hlavní téma, o to je ale obsah pestřejší.


2/2022 - Pohornická krajina
Co to je ‚pohornická krajina‘ a podrobnosti o obsahu čísla najdete v editorialu.

 
3/2022 - Volné řeky
Více v editorialu.


4/2022 -
Čtvrté číslo roku 2022 nemá své hlavní téma a brouzdá tématy aktuálními, radí a komentuje od úvodníku po poslední stránku. Určitě nejzávažnějším příspěvkem jsou otázky na téma aktuální situace v CHKO Jeseníky. David Veselý v rubrice Větrné mlýny vzpomíná na setkání s Jupiterem a Vilém Jurek shrnuje poznatky o požárech nejen zde, ale vůbec. Jsme rádi, že v roce, kdy uplynulo pět let od odchodu Jana Steklíka, na něj i s ním vážně i nevážně zavzpomínal Petr Veselý. Jan Hollan klimaticky radí, jak je to s teplotami v interiérech, a potěšíme se zprávou, že na Hané se objevila vzácná poštolka rudonohá.


1/2023 -
První číslo roku 2023 nemá téma. Kromě rozhovoru o ochraně přírody v Rakousku přináší oficiální stanovisko ČSOP k rozvoji obnovitelných zdrojů energie v ČR. Mimo jiné i čtení o ptačích parcích, o ohňostrojích, o udržitelnosti výroby a spotřeby potravin s receptem a několik recenzí. Separát s fotografiemi Ferdinanda Bučiny o hospodaření na javornických loukách s textem Václava Štěpánka je dárkem.


2/2023 - Krajina z vlaku
Krajina z vlaku a plánované vysokorychlostní tratě s jejich dopady na životní prostředí a krajinu. Vlaky jsou vzácné biotopy v jejich těsné blízkosti. Vlaková nostalgie oslovila fejetonisty a dlouhodobé sledovače „nádražek“. Z neželezničního ještě píšeme o ještěrkách, ptácích, vlcích, o pověstech českých, o dětech, které chtějí pomáhat klimatu nebo o představení divadelního souboru Verdis, který historicky poprvé hrál kus nesouvisející s aktuálním ekologickým děním.


3/2023 - Mokřady
Nové číslo je většinově mokřadní a nabízí ohlédnutí za nedávným výročím Ramsarské úmluvy o mokřadech, o možnostech financování mokřadů, přinášíme praktické tipy jak je nejlépe obnovovat, ale též, jak se o mokřady zdarma postará bobr evropský. Nepřehlédněte aktuální článek o možném vyhlášení nové CHKO Soutok, ale čeká na vás i mnoho dalších vodou nasáklých příspěvků.


4/2023 - Poutě krajinou
Čtvrté letošní číslo Veroniky je věnováno poutím krajinou a hledání významu slova pouť a charakteristice člověka poutníka, hledání duchovního rozměru poutě, ne nutně ve významu náboženském. Kromě poutních textů jsme nezapomněli vzpomenout na dvě životní výročí, Hany Librové a Miloslava Nevrlého. Informujeme o „vítězi“ ankety Zlatá perla, stejně jako o vzácných druzích ptáků hnízdících letos na Moravě. Galerie nám v rozhovoru představuje autora letošních obálek akademického malíře Petra Veselého.


1/2024 -
Letošní první číslo časopisu Veronica je bez zásadního tématu a na dvaatřiceti stranách přináší zajímavé příspěvky. Pokračování Poutě na Svatou Horu, vracíme se po nějakém čase i k Novomlýnským nádržím, otiskujeme reakci na text Jaroslava Monte Kvasnici věnovaný vlkům, podíváme se na zoubek „věčnému bodu“, vzpomeneme na profesora Rudolfa Musila a daleko na sever se vypravíme za vyplaveným dřevem. Letos se chceme v poradně pravidelně věnovat odpadům, třídíme výborně, takže si trošku posvítíme na recyklaci. A hned začneme odpadem produkovaným lidským tělem a tomu, kam s ním ve volné přírodě. Součástí prvního čísla, jak jste už zjistili, je příloha doplňující číslo o šestnáct stran. A ne příloha ledajaká. Václav Štěpánek vybral z archivu časopisu Veronica fotografie Rudolfa Jandy a představuje nám Beskydy, jaké už nejsou. Všechno však povědí fotografie a texty.




 



 




Noví předplatitelé dostávají zdarma publikaci Panonské stepní trávníky na Moravě

Součástí předplatného je i přístup do archivu 37 let časopisu Veronica.

Těšíme se na setkání s Vámi nad stránkami časopisu Veronica!

Časopis Veronica: Umíme číst v přírodě a krajině. Čtěte s námi!

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu