Čtení na tyto dny

Dřevorubec

bylo
příliš mnoho kamení
na zemi

a země porodila stromy

bylo
příliš mnoho dřeva
mezi nebem a zemí

a země
porodila člověka

a člověk
vzal sekeru

(Jan Tluka) 

Aktuální číslo

Krajina a povodně


David Veselý, č. 2/2025, str. 1
Když jsme na konci loňského roku plánovali témata jednotlivých čísel na další rok, bylo zrovna po zářijových povodních. Zdálo se, že pro číslo, které vyjde za víc než půl roku, bude již zpracována spousta podkladů, zajímavostí a...
Pavlovské kopce fotografované od strachotínských sklepů přes starý Strachotínský rybník. Ten byl v 19. století spíše vypuštěn a na jeho dně měli rolníci úrodné louky, čas od času však jej znovu a znovu napouštěli, aby obnovovali luční úrodnost. Stabilně napuštěný byl až od 50. let 20. století. Na rybník přes hráz navazovaly lužní lesy směrem k Dolním Věstonicím, v současnosti jej hráz dělí od druhé novomlýnské nádrže.
Pavlovské kopce fotografované od strachotínských sklepů přes starý Strachotínský rybník. Ten byl v 19. století spíše vypuštěn a na jeho dně měli rolníci úrodné louky, čas od času však jej znovu a znovu napouštěli, aby obnovovali luční úrodnost. Stabilně napuštěný byl až od 50. let 20. století. Na rybník přes hráz navazovaly lužní lesy směrem k Dolním Věstonicím, v současnosti jej hráz dělí od druhé novomlýnské nádrže. Historické foto Lubomíra Zelinky

Každá povodeň je jiná


Ivo Dostál, č. 2/2025, str. 2, pro předplatitele
O povodních toho bylo napsáno už mnoho, a to i na stránkách našeho časopisu. Schází snad už jen něco z osobních postřehů, když už jsem se v letech 1974 až 2009 profesně zabýval měřením a vyhodnocováním průtoků povrchových toků,...
Česká ves, Jesenicko, 4. 10. 2024.
Česká ves, Jesenicko, 4. 10. 2024. Foto Pavel Bednařík, wikimedia commons (w.c)

Luh pod Pálavou, největší láska


Václav Štěpánek, č. 2/2025, str. 7, pro předplatitele
Číslo časopisu Veronica věnované povodním (ať už ničivým, ať už blahodárným, jakými byly a částečně dodnes jsou ty, které se rozlévají ve zbytcích našich lužních lesů) jsme se rozhodli doprovodit fotografiemi kdysi dvorního...
Duby letní v lužním lese pod Pálavou u Křivého jezera, které je významným hnízdištěm ptáků. Dnes jeden z posledních zbytků starého podpálavského luhu.
Duby letní v lužním lese pod Pálavou u Křivého jezera, které je významným hnízdištěm ptáků. Dnes jeden z posledních zbytků starého podpálavského luhu. Foto Lubomír Zelinka, 1969

Povodně hovořící – společnost (ne-)naslouchající


Jan Hradecký, Tomáš Galia, Lukáš Krejčí, Václav Škarpich, č. 2/2025, str. 9, pro předplatitele
Motto: „Vždycky se najde někde balvan nebo břeh nebo pařez, který se nebojí brzdit povodeň kalné hlouposti.“ Jan Werich   Povodně jsou fenoménem, který se opakuje s jistou pravděpodobností a s určitou intenzitou a...
Povodní renaturované – obnovené koryto řeky Tyry.
Povodní renaturované – obnovené koryto řeky Tyry. Foto J. Hradecký

Když o povodni píše člověk z hor


Miroslava Plevková, č. 2/2025, str. 14, pro předplatitele
Když jsem byla malá, náš dům nebyl napojen na vodovodní řad, a tak se běžně stávalo, že naše společná studna v letních měsících vyschla. Soused si vesele užíval ve svém bazénu, zatímco my jsme dva měsíce nosili vodu ze studánky v...

Kresba Miroslava Plevková

Návraty vody v pramenných oblastech


Ivana Bufková, č. 2/2025, str. 17, pro předplatitele
Problémy s vodou v krajině jsou dnes velkým tématem. Přicházíme na to, že česká krajina je spíš než na zadržování vody nastavena na její rychlý odtok. A nástup klimatické změny tento nesoulad ještě prohloubil. Roste četnost...
Obnovené luční prameniště v kotlině Křemelné na Šumavě.
Obnovené luční prameniště v kotlině Křemelné na Šumavě. Foto P. Semerád

Povodně v oblasti Jeseníků aneb V jaké kondici je naše krajina


Jindřich Chlapek, č. 2/2025, str. 23, pro předplatitele
V září 2024 zemi zasáhly povodně, které na některých tocích zejména na Jesenicku dosáhly nebývalé síly. Na hlavních tocích odvodňujících severní svahy Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor průtoky v některých případech přesáhly...
Spontánně se větvící tok v čerstvě nanesených sedimentech v přírodní rezervaci Niva Branné.
Spontánně se větvící tok v čerstvě nanesených sedimentech v přírodní rezervaci Niva Branné. Foto z dronu, Jan Halfar ml.

O vodě v lesích pahorkatin


Petr Kupec, č. 2/2025, str. 26, pro předplatitele
  Snad každý, kdo pravidelně prochází lesy našich pahorkatin, zaznamenal, že zde v posledních letech výrazně ubylo přirozených vodních ploch. Nejedná se pouze o tůně a mokřady, vyschla či vysychá i řada drobných lesních...
Vývoj průměrného ročního odtokového koeficientu na drobných lesních vodotečích Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (0 = průměrný odtokový koeficient 0,15)
Vývoj průměrného ročního odtokového koeficientu na drobných lesních vodotečích Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (0 = průměrný odtokový koeficient 0,15)

Povodně na řece Moravě a na Dunaji: svědectví Jiřího Mahena


Jiří Poláček, č. 2/2025, str. 28, pro předplatitele
Jednou z četných aktivit Jiřího Mahena (1882‒1939) bylo rybaření, které se promítlo do Rybářské knížky (1921). To je obecně známo, ale už méně se ví, že Mahen napsal o rybách ještě mnoho dalších prací včetně odborných...
Portrét Jiřího Mahena od Eduarda Miléna z knížky Toulky a vzpomínky
Portrét Jiřího Mahena od Eduarda Miléna z knížky Toulky a vzpomínky

Nikdy nevstoupíš do stejné (řeky) povodně


David Veselý, č. 2/2025, str. 30
„Dobrý večer, Davide, nezlobte se, že vás ruším.“ Je pátek večer, naší krajinou postupuje extrémní povodeň a mně zvoní telefon. Není to v tomto bláznivém dni poprvé. Hned ráno to byl třeba svolávací telefonát na...

Kresba Rostislav Pospíšil

Vášnivé námluvy obojživelníků


Richard Kabelka, č. 2/2025, str. 30
Během teplých jarních a letních večerů se krajinou rozléhá roztoužené sborové volání v takové intenzitě, že utiší i zpěv ptáků. Takto si žáby každoročně projevují lásku ve velkém stylu. Jiné druhy zase nesázejí na hlasitost,...

Mnoho vrstev ostrova v Jónském moři


Roman Barták, č. 2/2025, str. 32, pro předplatitele
Když bychom se měli věnovat některé z řeckých krajin, tak proč nezačít rovnou nejbližším větším řeckým ostrovem Korfu. Řekové mu říkají Kérkyra a v jeho jménu zní ozvěna Homérova světa, kdy se Odysseus naposledy zastavil, než se...
Olivovníky můžeme na Korfu stejně jako v celém Řecku potkávat na každém kroku, v rozlehlých olivových hájích i jako prastaré solitéry.
Olivovníky můžeme na Korfu stejně jako v celém Řecku potkávat na každém kroku, v rozlehlých olivových hájích i jako prastaré solitéry. Fotografie je volným dílem w.c.

Objevujte s námi život mokřadů: pozorujeme vážky


Zuzana Kučerová, č. 2/2025, str. 33
Po úspěšné první etapě akce 3x 30 dnů pro mokřady, ve které účastníci ze všech koutů České republiky zaslali stovky pozorování obojživelníků, pokračuje Český svaz ochránců přírody v druhé etapě s hledáčkem zamířeným na...

Chraňme biodiverzitu, ne chemodiverzitu


Renata Placková, č. 2/2025, str. 34
Produkty z drogerie by se v jistém smyslu daly přirovnat k chlebu: ty nejlepší mají ve složení jen pár nezbytných položek (mouku, vodu, kmín, sůl), možná nějaká ta semínka pro chuť. Jak se to začne rozšiřovat o zlepšující přípravky,...

Vláda schválila vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok


č. 2/2025, str. 35
Jedinečný komplex lužních lesů a luk se dočká celoplošné ochrany. Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex...
Text doprovází fotografie fascinujících scenerií ze Soutoku od Jana Miklína (1986), geografa, který krajinu Soutoku dlouhodobě fotograficky dokumentoval. Na mnoha ze záběrů jsou vidět staroduby, neodmyslitelné symboly celé oblasti.
Text doprovází fotografie fascinujících scenerií ze Soutoku od Jana Miklína (1986), geografa, který krajinu Soutoku dlouhodobě fotograficky dokumentoval. Na mnoha ze záběrů jsou vidět staroduby, neodmyslitelné symboly celé oblasti. Fotografie poskytla AOPK ČR

Jak je to se svatojánskými muškami


Roman Barták, č. 2/2025, str. 37, pro předplatitele
Na jiném místě v tomto čísle píšu o světluškovém reji na Korfu, probíhajícím už začátkem května. Proč si tedy o tomto zajímavém hmyzu neříci více, vždyť je to i takové hezké svatojánské téma aktuální v době, kdy druhé číslo...
Světluška menší, sameček.
Světluška menší, sameček.

Dopis čtenáře


č. 2/2025, str. 37, pro předplatitele
Ahojte všichni, v týdnu jsem zase trochu trajdal kdesi pod Mikulovem. S foťákem, dalekohledem a sám. Na poli jsem objevil velkého dravce, od pohledu orla mořského, který seděl mezi dvěma většími hroudami. Asi obědval, tak jsem šel blíž,...
Otrávení dravci na fotografii autora textu
Otrávení dravci na fotografii autora textu

Jubileum S. K. Neumanna


Jiří Poláček, č. 2/2025, str. 38, pro předplatitele
Na čtvrtek 5. června 2025 připadá 150. výročí narození básníka Stanislava Kostky Neumanna (1875‒1947). Část svého života ‒ konkrétně roky 1905 až 1915 ‒ prožil na Moravě, a to nejprve v Řečkovicích a poté v Bílovicích nad...
Ukázky ilustrací Josefa Čapka, 3. vydání K. L. V. a S. z roku 1938. Prostřednictvím ilustrací vzpomeňme 80. výročí tragické smrti Josefa Čapka v koncentračním táboře Bergen-Belsen v dubnu 1945.
Ukázky ilustrací Josefa Čapka, 3. vydání K. L. V. a S. z roku 1938. Prostřednictvím ilustrací vzpomeňme 80. výročí tragické smrti Josefa Čapka v koncentračním táboře Bergen-Belsen v dubnu 1945.

Černí andělé. Pozorování i fotografování ptáků je dobrodružství. Fotoreportáž


Jitka Havlová, č. 2/2025, str. 40, pro předplatitele
Ze severovýchodu k nám přilétají zimovat havrani polní (Corvus frugilegus), kteří spolu s kavkami (Coloeus monedula) patří neodmyslitelně k městu Brnu. Za nocoviště si před deseti lety vybrali les ve stráni nad řekou Svratkou, kam se slétala obrovská hejna i z okolí města a kde pak v klidu přespávali; v zimě 2024/2025 jich v Brně ornitologové napočítali 8000. Koncem roku 2024 je však někdo záměrně z tohoto nocoviště vyhnal stálým plašením. Shromažďovali se v jeho blízkosti a bylo patrné, že se tam chtějí vrátit, báli se, a tak zkoušeli nocovat někde poblíž. Nejprve v blízkosti Fakultní nemocnice Brno, ale v záři reklam a stálého osvětlení se jim nedařilo. Od té doby se ptáci slétali na noc do středu města a hledali místa ke spánku. Neměli ale klid nikde. Byli znovu a znovu systematicky plašeni. A tak stále přelétali na nová místa. Naše série o jejich neklidu a hledání byla fotografována od prosince 2024 do března 2025, především však v lednu 2025.
Ze severovýchodu k nám přilétají zimovat havrani polní (Corvus frugilegus), kteří spolu s kavkami (Coloeus monedula) patří neodmyslitelně k městu Brnu. Za nocoviště si před deseti lety vybrali les ve stráni nad řekou Svratkou, kam se slétala obrovská hejna i z okolí města a kde pak v klidu přespávali; v zimě 2024/2025 jich v Brně ornitologové napočítali 8000. Koncem roku 2024 je však někdo záměrně z tohoto nocoviště vyhnal stálým plašením. Shromažďovali se v jeho blízkosti a bylo patrné, že se tam chtějí vrátit, báli se, a tak zkoušeli nocovat někde poblíž. Nejprve v blízkosti Fakultní nemocnice Brno, ale v záři reklam a stálého osvětlení se jim nedařilo. Od té doby se ptáci slétali na noc do středu města a hledali místa ke spánku. Neměli ale klid nikde. Byli znovu a znovu systematicky plašeni. A tak stále přelétali na nová místa. Naše série o jejich neklidu a hledání byla fotografována od prosince 2024 do března 2025, především však v lednu 2025. Foto Jitka Havlová

Vrátí se havrani a kavky na svá brněnská nocoviště?


Jan Sychra, č. 2/2025, str. 43
Severští havrani a kavky v průběhu března odletěli zpět na svá hnízdiště. Vrátí se příští zimu do Brna i po špatné zkušenosti z minula? A co je bude v Brně příští zimu čekat? Jisté je, že stavba lanovky mezi brněnským...
Havrani brzy odletí. Vrátí se nocovat do Brna i další zimu?
Havrani brzy odletí. Vrátí se nocovat do Brna i další zimu? Foto Jitka Havlová

Strážce Noemovy archy


Bohdana Fabiánová, č. 2/2025, str. 44
Název knihy je poetický, podtitul Okřídlený svět Zdeňka Machaře je vysvětlující. Dvanáctého dubna se sešlo přes stovku milovníků přírody a nadšenců pro práci Zdeňka Machaře na zahradě Střediska volného času Lužánky, aby...
Na představení knihy Strážce Noemovy archy se sešly desítky lidí, na zahradě Střediska volného času Lužánky bylo plno. Hlavními kmotry knihy byli kněz Marek Orko Vácha a malíř Jan Dungel.
Na představení knihy Strážce Noemovy archy se sešly desítky lidí, na zahradě Střediska volného času Lužánky bylo plno. Hlavními kmotry knihy byli kněz Marek Orko Vácha a malíř Jan Dungel.

Spolek přátel ušáků


David Veselý, č. 2/2025, str. 45, pro předplatitele
Jeho vědecky správné jméno je škvor obecný, ale skoro nikdo mu tak neřekne. Ve východních Čechách mu prý říkají střihavka, ve Slezsku zase ščipka. Zde můžeme hledat původ v polském pojmenování ščipavka. Oba názvy pak odkazují na...

Vlaštovky v nesnázích


Jaroslav Monte Kvasnica, č. 2/2025, str. 46
Vzpomínám si, že v dětství, tedy více než před půl stoletím, se modlily naše prababičky za návrat vlaštovek. Vlaštovky hnízdily takřka ve všech domech, chlévech, stodolách a stájích. Věřilo se, že přinášejí na svých srpovitých...

Foto Jitka Havlová

Ohlédnutí za laskavým člověkem a učitelem


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 2/2025, str. 47
Profesor František Kubíček *8. dubna 1929 - †7. února 2025   Ve stejném čase, kdy dozrávalo první letošní číslo našeho časopisu „Splynout s krajinou“, odešel na druhý břeh pan profesor Kubíček. Co...

Foto z rodinného archivu

Nové ostrovy


Ivo Dostál, č. 2/2025, str. 48
Václav Cílek, Amar Ibrahim a kol., nakladatelství Dokořán, 2024, 392 stran   Na podzim minulého roku vyšla tato velice zajímavá kniha, editorsky uspořádaná Václavem Cílkem, jenž je také jedním z 16 odborníků, kteří se na ní...

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu