VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Před časem jsem ve Veronice (č. 3/2020, 1/2021) psal o Svárovské aleji poblíž Velkých Opatovic, která byla v hlasování vybrána jako Alej roku 2020 (šlo o jubilejní desátý ročník ankety). Ohrožená alej, která měla z větší části zmizet kvůli rekonstrukci silnice, dosud stojí. Stálo to obrovské úsilí ekologických spolků i jednotlivců a záležitost nakonec skončila až u soudu. Také z toho důvodu nebylo možné využít předpokládaný dotační titul a krajští silničáři museli zatím rekonstrukci vzdát. Na jedné straně můžeme být rádi, že stoleté lípy prozatím přežily, není to však dobrý výsledek. Tím by bylo kompromisní řešení, které by umožnilo opravu silnice a zároveň zachování většiny stromů. Jenže tomu se správce silnice a stromů zarytě brání. Jednak nedokáže překonat šablonovité myšlení, a hlavně, potřebuje takovou rekonstrukci, při které se protočí co možná nejvíc peněz. Tedy výkopy, odvážení štěrkového podkladu a navážení nového. Taky hloubení mohutných odvodňovacích příkopů či předělávání propustků i tam, kde jsou zjevně funkční. Prostě maximum práce pro bagry a masivní využití betonu. Přímé důkazy pro to pochopitelně nemám, ale jestliže iniciátorem petice za urychlenou rekonstrukci silnice u Svárova (součást Velkých Opatovic) bez ohledu na alej byl zaměstnanec managementu firmy EUROVIA, nemusí člověk oplývat brilantní inteligencí, aby pochopil, že to nejspíš nebude náhoda. Politici prostě mají sice plná ústa klimatických změn a nutnosti zlepšovat stav krajiny, ve skutečnosti jde ale hlavně o kšefty a čerpání dotací, v čemž si notují s podnikateli v příslušných oborech. Bohužel je celkem jedno, o jaký kraj v rámci republiky se jedná. Jestliže Svárovská alej leží v Jihomoravském kraji a ten si při opravách silnic nechal jiné aleje vykácet (a to i mezi poli od obzoru k obzoru, třeba v okolí Bučovic), nyní se podobné zvěrstvo chystá v Pardubickém kraji. Jedná se o alej kolem silnice třetí třídy (III/3624) od Trpína směrem k Bystrému. Jde o silnici, která se v zimě neudržuje a autobusová linka tudy nejezdí. Nepopírám sice její význam pro místní obyvatele, jelikož jinak si musí kus zajet a přitom ještě sjet dolů do údolí, aby pak teprve vyjeli nahoru do Bystrého, nejbližší „střediskové“ obce. Jde ovšem o vesnice, z nichž jedna nemá ani 300 obyvatel a ta druhá jich má přibližně 450. Obě navíc leží v krajinářsky hodnotném území, což bylo potvrzeno zařazením jejich katastrů do přírodního parku Údolí Křetínky.

Správa a údržba silnic (SÚS) Pardubického kraje postupuje salámovou metodou. Několik stromů již nechala pokácet a jejich pařezy tak důkladně odfrézovat, aby nebylo vůbec patrné, že v těch místech nějaké stromy stály. Šéfové, kteří tam dělníky poslali, ovšem netušili, že ekologický spolek má stromy zdokumentované, a to včetně těch, které byly barvou vyznačeny ke kácení. Těch řádově deset stromů, jež zatím padly, nepředstavuje zásadní problém. Vyznačovaly se zhoršeným zdravotním stavem, některé opravdu byly zralé k pokácení. Zásadním problémem však je, že silničáři stromy pokáceli bez řádného povolení od příslušných orgánů ochrany přírody. A v takovém stavu, aby musely být pokáceny okamžitě z důvodů bezpečnostních, a zásah mohl být teprve následně hlášen státní ochraně přírody, se ony dřeviny rozhodně nenacházely. Veřejnoprávní korporace (krajská správa silnic) klidně postupuje v rozporu se zákony státu, jehož samosprávná složka ji zřizuje! A ještě se cítí dotčena, když na to ekologické spolky upozorní.

K tomu navíc zcela vědomě lže! Když jsme ji totiž v prosinci 2024 požádali podle zákona o svobodném přístupu k informacím o sdělení, jaké má se silnicí záměry a proč jsou dřeviny označeny štítky s čísly, odpověděli nám z Pardubic následující:

V místě silnice III/3624 ke křižovatce s II/362 poblíž Bystrého probíhá dendrologický průzkum prostřednictvím dodavatele, kdy záměrem Povinného subjektu k datu žádosti je vyhodnocení aktuálního stavu doprovodné silniční zeleně (aleje stromů) lemující silnici III/3624, konkrétně od Trpína ke křižovatce s II/362. Vaše upozornění na povinnosti vyplývající ze zákona č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vedeme v patrnosti, víme o nich, a příslušný právní předpis respektujeme.

To ovšem zjevně není pravda. Již o několik týdnů dříve SÚS Pardubického kraje oslovila ohledně rekonstrukce silnice dotčené obce, jejichž zastupitelstva se k záměru vyjadřovala (v říjnu 2024). Pochopitelně na základě zpracovaného projektu. Správa silnic tedy moc dobře ví, co chystá a jaký dopad na přírodu a krajinu bude mít rekonstrukce provedená podle stávajícího projektu. Požadované informace ale environmentální spolky dosud od SÚS neobdržely. Nakonec nám možná nezbude nic jiného než se obrátit na soud, aby poskytnutí informací (a projektu zpracovaného za veřejné peníze) této krajské organizaci nařídil.

Jak lze vyčíst ze sdělení České inspekce životního prostředí (ČIŽP), na kterou jsme se obrátili, v souladu se zákonem rozhodně vše neprobíhá. ČIŽP obdržela dne 5. 12. 2024 náš podnět k okamžitému zákazu škodlivé činnosti (kácení dřevin v alejích). Podnět prošetřila a shledala, že nějaké kácení již bylo provedeno. Kromě toho označila podnět za z věcného hlediska důvodný. Z vyjádření jedné z dotčených obcí, které jsme získali dle zákona o svobodném přístupu k informacím, jsme zjistili, že má být vykáceno 664 stromů! Pokud by k tomu opravdu došlo, ze zachovalé hodnotné aleje s řadou minimálně stoletých stromů nezůstane nic. Tato alej má dle mého názoru nadregionální význam a uchovává v sobě navíc kulturní hodnoty, jež by měly být drahé všem lidem, kteří mají k naší zemi aspoň trochu citlivější vztah. V Bystrém a okolí se totiž natáčel jeden z klíčových filmů československé nové vlny Všichni dobří rodáci (1968), který pak na dvě desetiletí skončil v trezoru. A onou alejí od Trpína k Bystrému, která má padnout kvůli naddimenzované „rekonstrukci“ silnice III. třídy kdesi „na konci světa“, v blízkosti hraničního trojmezí tří krajů, se před více než půlstoletím pohybovali Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Drahomíra Hofmanová, Vladimír Menšík, Václav Babka, Věra Galatíková a další domácí hvězdy filmového plátna. Ta alej se tam už tenkrát skvěla v celé kráse, jen o něco mladší. Opravdu si ji necháme vzít jenom kvůli tomu, aby byl někdo v nablýskaném bouráku o pár minut dřív na hlavním tahu? Nebo proto, aby si někdo jiný nacpal kapsy penězi?

Bohužel někteří starostové žádné přírodní ani kulturní hodnoty neuznávají. V tomto kraji lidé ještě tak docela neví, co je sucho, úmorné letní vedro či naopak povodeň. Kraj je to stále ještě pěkný, byť už také hyzděný mnoha šrámy. A argument, že taková alej je dědictvím celého národa či národů, Čechů i Moravanů, bagatelizují.

Oni prý o žádné turisty ani brněnské chalupáře nestojí. Co na tom, že bez těch chalupářů by se zmíněné vesničky už nejspíš nacházely před vymřením. Nevadí jim ani to, že v prosincovém čísle jejich vlastního obecního zpravodaje se píše o tom, že v letních měsících došlo z důvodu zvýšené spotřeby vody a nižší hladiny spodních vod k situaci, kdy vrty nezvládly pokrýt spotřebu obce. Ovšem zeleň, která má nezastupitelnou úlohu při zpomalování odtoku z krajiny a pozitivní vliv na mikroklima, představuje pro mnohé pouhou překážku v podnikatelském rozletu. Obec, od které jsme získali relevantní informace, si hodnotu aleje (mimo jiné pro krajinný ráz) uvědomuje. Chápe také další významy vzrostlých stromů pro své obyvatele. Nejen ty související přímo s životním prostředím. Uvádí třeba: Zároveň upozorňujeme i na skutečnost, že je tato komunikace vyňata ze zimní údržby a během zimy je existence liniové výsadby nezbytným a funkčním prostředkem pro orientaci i zajištění průjezdnosti. Ovšem napsat, že kácení v tak velkém rozsahu jako věcně a místně příslušný orgán ochrany přírody nepovolí, si malá obec nelajsne, přestože tato pravomoc jí podle zákona o ochraně přírody a krajiny náleží. Chapadla krajské politiky by mohla zadusit všelijaké bohulibé obecní záměry.

Tak co s tím uděláme? Nemůžeme čekat, že ty stromy nějaký vystrašený úředníček ve státní správě ochrání za nás. Dostatečnou sílu má v tomto ohledu jen občanská společnost. Dokážou občané tu krásnou alej zachránit? Pan režisér Jasný, kdyby ještě žil, by nás v takovém snažení zcela jistě podporoval. Česká a moravská krajina byla středobodem jeho filmů. Samozřejmě spolu s lidmi, kteří se v ní rodili, žili, pracovali a umírali. Svůj apel zakončím oblíbenou větou komparzistů páně režisérových filmů: „Tak co, je to jasný, nebo je to Kachyňa?“

BOX

Vojtěch Jasný (1925-2019) chtěl do filmu Všichni dobří rodáci zapracovat své vzpomínky na přelom války a míru v rodné východomoravské Kelči. Tamější lidé však měli události i různá mravní selhání ještě v čerstvé paměti a báli se oživovat všelijak, ale jakžtakž zhojené rány. A navíc je Kelč přece jen příliš daleko od Prahy s filmovými ateliéry a domovy většiny herců. Režisér proto hledal v okolí Prahy vhodnou vesnici s obyvateli, kteří by se zhostili rolí komparzistů. Kruhy kolem Prahy měly stále větší poloměr a on nenacházel to pravé. Až teprve na českomoravském pomezí v okrese Svitavy narazil na Bystré. To sice leží historicky již v Čechách, ale zdejší nářečí bylo příbuzné moravskému. Vojtěch Jasný seznal, že v Bystrém to půjde, a mnoho místních si ve filmu taky s chutí zahrálo.