Čtení na tyto dny

Co je a není

Doma je nebýt na očích
ale nebýt vzduch
nebýt prorokem
ale mít kousek budoucnosti v rukou

Doma není být za pecí
ale vracet se k domácímu chlebu
doma není můj hrad
spíš zahrada a stromy se jmény

(Michal Stránský) 

Rubrika - Galerie

Sběrač klestí, hub a grafického materiálu


Josef Kroutvor, č. 4/2024, s. 44, pro předplatitele
Ani umělec se neobejde bez lesa a vyhledává ho dnes možná ještě intenzivněji než dřív. K tématu lesa se Vít Ondráček dopracoval bez environmentálního školení, poznával les jako poutník po české krajině dlouhá léta. Se svou ženou...

Podstatou umění je nesvoboda


Bohdana Fabiánová, č. 3/2024, s. 47-48
Alois Mikulka (13. srpna 1933 - 27. června 2024)Alois Mikulka byl moje dětství, měla jsem spoustu jeho pohádkových knížek a na stěnách obrázky s jeho básničkami, které taky vyšly jako soubor pro děti. Mezi všemi jsem měla i své dodnes...

Banánoví tanečníci z klubu Chiquita


Libor Jaroš, č. 2/2024, s. 40-41, pro předplatitele
Některé podivuhodné věci tu jsou stále s námi, ale přesto mohou zůstat bez povšimnutí. V mém ateliéru byly a stále jsou skrumáže reliktů lidské činnosti, rozjeté plechy, co jsem nasbíral podél silnic, hromady kovových hřebů z různých...

Krajina se stále proměňuje


Alena Vršanská, Petr Čermáček, č. 3/2022, s. 46-47, pro předplatitele
Zajímá mě krajina bez horizontu, začátku a konce. Krajinné struktury a rytmus povrchu země. (Alena Vršanská v listu ke své v ýstavě v Galerii Jiřího Jílka v Šumperku v roce 2020) Listuji na webu Vašimi kresbami a grafikami. Spleti drobných...

Zachytit krajinu


Petr Čermáček, č. 1/2022, s. 16-17
Jana Táborská (1973) po studiu oborů ochrana životního prostředí na Masarykově univerzitě a krajinná ekologie na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně pracovala jako botanička v NP Podyjí ve Znojmě. Od roku 2003 žije v...

Ferdinand Bučina (1909–1994), fotograf krajiny, lidí a přírody


Tomáš Rasl, č. 4/2021, s. 12-16, pro předplatitele
V životní dráze Ferdinanda Bučiny, fotografa, jehož snímky často zdobily stránky Veroniky již od jejího vzniku, byla tři klíčová fotografická témata, která jeho tvorbu rozhodujícím způsobem ovlivnila. Na začátku to byla Podkarpatská...

Souzvuk humoru a hry. Jan Steklík v revui ROK


Jiří Poláček, č. 3/2021, s. 51-52, pro předplatitele
S Janem Steklíkem jsem se seznámil někdy ve druhé polovině sedmdesátých let. Vídali jsme se v různých brněnských hospodách a postupně nás spojovalo několik periodik. Prvním z nich byl Brněnský večerník, v němž jsem v letech 1980 až...

Fotkou se bavím (S Daliborem Kvitou si o jeho fotografování „panoramem“ povídá Roman Barták.)


Dalibor Kvita, Roman Barták, č. 1/2021, s. 60-61
Dalibore, jelikož jsme přátelé na Facebooku, vidím v poslední době v tvých příspěvcích hodně zajímavých panoramat krajin. V jednom z předchozích čísel Veroniky jsme už vedli rozhovor o tvých fotografiích na kamenech, takže panoramata...

Několik zátiší s houbami


Bohdana Fabiánová, č. 4/2020, s. 32-33
Když si uvědomuji některá svá setkání s přírodními zátišími na obrazech, ať v galeriích, při návštěvách u přátel v jejich domovech, v zámeckých či hradních interiérech, nebo v prodejnách s uměním, vybavuji si jen tenkou linii...

Jan Lacina výtvarník


Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37
Je až ku podivu, že jsme tuto Janovu výraznou aktivitu v našem časopise nezmínili už dříve. On ji sám za nějak pozoruhodnou nepovažoval, a možná to bylo i tím, že ho strýc, známý malíř Bohdan Lacina, v dobách jeho mládí od výtvarných...

Líbí se mi v žilkách a vrásách číst historii velkých změn


Adam Kašpar, Petr Čermáček, č. 2/2020, s. 5-8
Když je krajina sama o sobě, zní tam jen voda, vítr, ticho. Jakmile je v ní člověk, už tam někdo žvaní, honí se tam jeho myšlenky. To na svých obrazech nechci. Adam Kašpar Když malujete v plenéru, v tichu, svištění větru a zurkotu vody,...

Chvála zeleně v kresbách Josefa Kachlíka


Pavel Klvač, č. 2/2019, s. 28-29
Hned v první větě svého úvodu ke knize Vyškov: město a okres, vydané v roce 1936, oceňuje tehdejší starosta Jan Hon půvab zdejších lipových alejí: „Krásná vstupní brána do Vyškova, vytvořená starobylou lipovou alejí od...

Svět krásy a poezie


Ludvík Běťák, č. 1/2019, s. 10-11
Magdalenu Říčnou jsem poznal v polovině osmdesátých let jako vynikající zpěvačku lidových písní. V brněnském folklorním souboru Javorník i tančila, později též vedla pěvecký sbor. Teprve zprostředkovaně - vlastně díky společnému...

Vyznání


Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47
Více než čtyřicet let objektivem fotoaparátu hledám své fotografické motivy v čarokrásném koutu země na pomezí Moravy a Slovenska. Na citlivou vrstvu černobílého filmu se snažím v prchavých zlomcích času zachytit pomíjivé okamžiky...

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček


Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41
K malbám Matěje Lipavského jsem se dostal prostřednictvím poezie. Nadšen jeho básnickou sbírkou vydanou brněnským Hostem jsem vyťukal jeho jméno do Googlu a byl vzápětí zahrnut malbami, které mi sedly na první pohled: světlem, barevností,...

Ponor do rostlinného labyrintu


Barbora Lungová, č. 4/2017, s. 39-41
Malířský a zároveň přírodní svět Martina Zálešáka mě fascinoval od začátku, kdy jsem se v ateliéru figurativní malby na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně seznámila jako studentka s jeho tvorbou. Na tomto místě bych chtěla uvést...

Biolog, ilustrátor, malíř. Rozhovor Miroslava Kundraty s Janem Dungelem


Jan Dungel , č. 4/2016, s. 23-26
Honzu Dungela jsem v teplém říjnovém podvečeru zastihl se ženou Radanou v jejich jundrovské zahradě. Vychutnávali měkké světlo a barvy podzimu u červeného vína, které si Honza přivezl z návštěvy rodného Vracova. Téma našeho rozhovoru...

Fotograf nejen ptáků


Jan Lacina, č. 4/2015, s. 33-35
Kdykoliv potkám fotografa Josefa Ptáčka (narozen 1945 v Tišnově), obejme mě cosi svěže modrého. To proto, že je věren svému jménu, léta systematicky ba posedle fotografoval především ptáky. Přitom si dal zvláště záležet na těch...

O fotografech ptáků


Karel Hudec, č. 2/2015, s. 31-33
O zvláštní skupině birdwatcherů („správně šóstléch“ lidí podle hodnocení přítele lesníka), která pozoruje v přírodě ptáky, psal ve Veronice již dr. Chytil. Možná stojí za to zaznamenat podrobněji jednu stránku...

Z textů


Miloš Šejn, č. 1/2015, s. 26-27
údolí / dovnitř zeměvytváří krajinu / bažinaté údolí, tím, že jeneobyvatelnézachovává původní vztahyfungujícího povrchuotevřeného člověku svým tajemstvímsídlo oheň / nad hlavou měsícpod nohama tráva a voda / s hvězdamimizí...

Veršující zahradník


Pavel Klvač, č. 4/2014, s. 36
„Nebylo by divu, kdyby éra pohlednic právě končila,“ píše v předmluvě ke své knize Srdečný pozdrav z hospody, vydané v roce 2007, Viktor Šlajchrt. O to víc potěší, přinese-li vám dnes, v éře iPodů a internetu,...

„Nejsem fotograf, který by tvořil umění pro umění“


Jindřich Štreit, č. 4/2013, s. 22-24
Fotografie severomoravských vesnic osmdesátých let minulého století vyfotografované objektivem profesora Jindřicha Štreita (*1946) patří mezi ikonické práce české dokumentární fotografie. Jde o obrazy světa málo útěšného, Štreitovýma...

O víně obrazem


Nadja Meister, č. 1/2013, s. 20-21
Nadja Meister (1958 Hustopeče) Od roku 1991 žije nedaleko Vídně. Pracuje jako „pressefotografka“ na volné noze. Výstava Zrcadlo ve víně byla fotografována ve vinných sklepích na obou stranách česko-rakouské hranice....

Sdýchávání se s lesem. Galerie o Janu Krtičkovi


Jan Krtička, č. 6/2012, str. 20-21
Na realizacích Jana Krtičky, které bohužel znám jen z dokumentace, mě nejvíc přitahuje jejich nenápadnost. Pokud například Karel Malich mluví o smyslu své práce jako o potřebě „sdýchávání se s kosmem“, pak Krtička by...

Hledání harmonie. Milan Magni – malíř, jehož obrazy voní a chutnají


Jan Lacina, č. 5/2012, str. 16-17
Do Svatoslavi, vesnice v polovině cesty mezi Tišnovem a Velkou Bíteší - mě přivezl autobus brzy ráno. Do sjednané návštěvy u malíře Milana Magni zbývala dobrá hodina. Nechtěl jsem budit, a tak jsem usedl za humny na osluněnou mez, z...

Dělám věci, které mne obklopují. Rozhovor s Tomášem Hlavenkou


Dana Zajoncová, č. 4/2012, str. 16-19
Sochař a malíř Tomáš Hlavenka nás pozval do ateliéru ve funkcionalistické vile v Brně-Pisárkách. Pohostil nás šťávou z višní, které se urodily v zahrádce pod okny. Na dvoře, kde parkuje svoje stará kola, jsme jeho objekty – houby nafotili na obálku letního čísla. Houby zná dobře, když mu bylo 9 let a byl nemocný, naučil se nazpaměť celý atlas hub i s latinskými názvy. Říká, že to, co děláte – ať je to umění, sport nebo ekologie – Vám musí něco dávat.

Město ke mně mluví, baví mě i ignoruje. Rozhovor s umělcem veřejného prostoru


Tomáš Vaněk, č. 3/2012, str. 26-27
Co Vás na městě tak vzrušuje? Vzrušuje je silné slovo. Město mě spíše provokuje, mluví ke mně, dělá mě šťastným, baví mě i kvalitně ignoruje. To vše v různých dávkách a intervalech. Je to také místo, kde trávím hodně času....

Zahrada Michala Kalhouse


Eva Kulová, David Mikolášek, č. 2/2012, str. 14-15
Michala znám řadu let. Pamatuji si jeho první snímky ze začátku devadesátých let, první výstavy. Je výrazným představitelem své generace (vzpomeňme také Lukáše Jasanského, Martina Poláka nebo Markétu Othovou), která na sebe upozornila...

Slzy třešní Jana Zuziaka


Jiří Valoch, Marian Palla, č. 1/2012, str. 18-19
Před třiceti pěti lety, v roce 1976, jsem uváděl výstavu jednoho z umělců brněnského okruhu. Podobně jako řada dalších příslušníků tehdy nejmladší umělecké generace byl také Jan Zuziak (1946) zaujat fenoménem strukturální malby,...

Bouře


Martin Dostál, č. 5/2011, str. 25
Stejnojmenná autorova výstava se koná v Prinz Prager Gallery v Praze (7. 9. – 29. 10. 2011) a v Galerii Beseda v Ostravě (10. 11. 2011 – 5. 1. 2012). Kurátorem obou výstav je Martin Dostál.

Rozhovor se sochařem, který vystavoval na kompostu


Kurt Gebauer, č. 3/2011, str. 16-19
V květnu v Galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze končila retrospektivní výstava Kurta Gebauera Zveřejnění. Představovala návrhy, modely a fotografie realizací ve veřejném prostoru z let 1976–2010.

Žádné barvě se nevyhýbám. O kořenech s Alešem Lamrem


Aleš Lamr, č. 2/2011, str. 22-23
Aleš Lamr (1943) pochází z rodiny usazené po několik generací v Litovli, z rodu kamnářů a keramiků, kteří jsou v tomto oboru dodnes činní. V letech 1960-64 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu, oddělení prostorového...

Malíř velkých drobností


Jaromír Zemina, č. 1/2011, str. 22
Na jedné fotografii z roku 1967 sedí Jiří John ve svém pražském ateliéru před obrazem veliké zářivé kapky rosy. Není to náhoda. Tématem vláhy se zabýval často, jako malíř i jako grafik. V Rose a Rose s listem, v Krůpěji a Kapce, ve...

Dvojí pohled


Yvona Ferencová, č. 5/2010, str. 16-17
Ve stínu lesa a záři sluncem zalitých luk najdeme poklady po špetkách rozsévané větrem. Zornice květů spolu se zvuky ruší ticho samo. Opakovanými návraty si mentálně přisvojujeme prostor volné krajiny zdomácnělé znalostí místa....

Sovy Zdeňka Macháčka


Karel Hudec, č. 4/2010, str. 11
Potkal jsem v předranním snu Zdeňka Macháčka,rázem jsme za rohem, za ostrou zatáčkou vlastně,vzlétá tam krajina - koberec Ludvík Kundera (z katalogu poslední výstavy)   V Křížovicích, malé vesnici na kopci naproti Pernštejnu,...

Art & Pond


Andrea Štekrová, č. 3/2010, str. 20-21
V letech 2006 a 2007 proběhly 2 ročníky Sympozia Art&Pond na rybníku zvaném Kocmouch nedaleko Klenové na Klatovsku. Šlo o mezinárodní výtvarné setkání, které představilo především prostorovou tvorbu - instalace a objekty plovoucí na...

Monodialog... ještě za tmy


Yvona Ferencová, č. 2/2010, str. 12-13
Patříte-li k těm, kteří se zalykají v domech a ulicích měst a kteří čekají na první příležitost k nádechu ve volné krajině, budou vám připadat kresby a obrazy Olgy Karlíkové až nečekaně blízké. Olga Karlíková byla a je (to je...

Nádech je chaos, výdech je struktura


Tereza Sochorová, č. 1/2010, str. 12-13
Vstával brzy. Při mém ránu už míval ruce od barev, nebo někde pobíhal s touhou něco vyřešit. Den za dnem. Malá dobrodružství. Modrá, tyrkys, zelená… Z jednoho obrazu přecházel hned v druhý. Tu a tam, pořád znovu. Skvrny se...

Oživování míst. Indián a hipík jako představitelé dvou generací performerů


Pavel Magda, č. 6/2009, str. 12-13
Život ve městě přináší specifické vnímání prostoru, vztahu mezi člověkem a místem. Rovné, uniformní plochy nepropustného asfaltu se často stávají spíše transportní dráhou mezi začátkem a cílem individuální cesty než místem...

Mistr počasí. Meteorologické kresby Zdeňka Koška


Pavel Magda, č. 5/2009, str. 16-17
Nalézání spojení s přírodou tak, aby oblažovalo duši a probouzelo v člověku svěžest, to je vyšlapaný chodníček romantiků, který vede bezpečně značenou cestou. Možná, že až překvapivě blízko nás je neviditelná hranice mezi...

Otisky prasvěta. Fotografie Jiřího Šiguta


Antonín Dufek, č. 4/2009, str. 18-19
Fotografie je často chápána jako otisk reality. Kamera však vytváří jen iluzi světa, jak se jeví zdálky. Svět, jaký vlastně je, musíme poznávat. Jiří Šigut kameru odstranil a fotografický papír použil k přímému kontaktu s přírodou....

Odevzdat se přítomnosti plynoucí chvíle. O ornagramech Jiřího Němce


Jiří Zemánek, č. 3/2009, str. 16-17
„Život je nekonečná tvořivá hra ... V každém okamžiku spolupracujeme s univerzální tvořivostí.“Alex Grey Malířská tvorba Jiřího Němce (nar. 1960) od počátku zrcadlí a často přímo tematizuje jeho spirituální...

Touha zpřítomňovat ráj. O krajinných projektech Václava Ciglera


Jiří Zemánek, č. 2/2009, str. 16-17
"Okouzlení není ničím jiným než spiritualitou hluboce zakořeněnou v zemi."Thomas Moore Tvorba výtvarníka Václava Ciglera (1928) je pro mě jedním z působivých svědectví okouzlení, na jehož význam nedávno objevně poukázal...

Jak obnovit náš vztah se zemí a kosmem?


Jiří Zemánek, č. 1/2009, str. 22-23
O krajinných sochách Jana Šimka

Od divadla věcí k dramatu člověka aneb Hvězda a slza. Otilie Demelová-Šuterová


Tomáš Mazáč, č. 6/2008, str. 21
Sochaře si představuji jako hromotluka od rány, jenž svou silou poroučí dřevu či kameni, aby z nich začala růst socha. Sám Michelangelo podle Julia Zeyera dokonce postavil v neočekávaném sněžení ve Florencii sochu ze sněhu… Inu,...

Motýlek smrtihlav


Tomáš Mazáč, č. 5/2008, str. 22
Uměny Petra Nikla „Nad ránem / domů do Dejvic“ pěje svým neodolatelným, naléhavým hlasem Radúza v jednom ze svých nesmrtelných songů. Přiznám se, že o této městské čtvrti pražské neměl jsem až do onoho pondělka na...

Jan Perůtka – tak trochu smutný umělecký knihař (s černou kočkou)


Tomáš Mazáč, č. 4/2008, s. 25
Šel mi na nervy. Přiznávám. Dost dlouho - dlouho pro knihofila rozumějte - jsem z něj doloval svou knihařskou zakázku a on si zničehožnic přijede do Brna, knížka hotová a že jsou to jeho jediné peníze… (Jářku, a kde je zrovna v...

Taťána Havlíčková – malířka s duší lesa


Tomáš Mazáč, č. 3/2008, s. 14
Málem jsme se oné soboty, kdy se Českem prohnal zlověstný orkán Emma, nepotkali. Ne snad kvůli té vichřici, ale nastoupil jsem v centru Zlína neomylně do trolejbusu, který (jako snad jediný ze všech) na zastávku, kde na mě paní Havlíčková...

Netrpělivost malířova srdce. Skica k portrétu Františka Květoně


Tomáš Mazáč, č. 2/2008, s. 22
Zlín je zvláštní, tak trochu rozptýlené město. Jednotlivé budovy, včetně těch monumentálních, se zde téměř nedotýkají, majíce mezi sebou ostrovy zeleně a kopce. Sem, konkrétně do Zlína-Příluk, jsem se vydal za malířem Františkem...

Pískat jak pastýř na píšťalu. Návštěva u malíře a kreslíře Jaroslava Jeřábka


Tomáš Mazáč, č. 1/2008, s. 22
Čekal mě na zastávce v malebném městečku Slavičíně, objímajícím zdola hřeben Bílých Karpat. Na pohled prostý, leč opravdový člověk, z něhož zářila pokora a skromnost. Vypadal spíš jako pastýř, valašský pastýř spolehlivě se na...

Umění jako projev ducha (a srdce). Na okraj života a díla Daniely Vinopalové-Vodákové


Tomáš Mazáč, č. 6/2007, s. 26
Každý okamžik je dar. A za každý prožitý okamžik sluší se poděkovat. Třeba i na kolenou. A během mé návštěvy u pražské výtvarnice Daniely Vinopalové-Vodákové (ročník 1928, abs. Akademie výtvarných umění, sochařský ateliér prof....

Představa? Skutečnost? a další lidské příběhy. Na okraj díla a člověka Richarda Fajnora


Tomáš Mazáč, č. 5/2007, s. 17
Byl jednou jeden závěsný obraz. Visel v kterési galerii a lidé se mu obdivovali. A pak? Inu, přešli do jiného sálu k jinému obrazu… A tak prostě dál až do konce výstavy. Byl jednou jeden (a stále je) performer, šikovněji psáno...

Stvořitel zázračných světů. Na okraj osobnosti a díla Pavla Piekara


Tomáš Mazáč, č. 4/2007, s. 25
Stvořit nový svět. Nový ráj, neb peklo. A snad i nové nebe a zemi. Toto, nic méně a nic více je úkolem každého opravdového umělce. Kteréhokoliv a lhostejno v jaké době. Malíř, kreslíř a grafik Pavel Piekar (nar. 1960) pro svou cestu za...

Galerie také o věcech zapomenutých. Malíř, kreslíř a grafik Josef Ruszelák


Tomáš Mazáč, č. 3/2007, s. 20
Nejtěžší bývá napsat úplně první a úplně poslední větu. Mně se nicméně začíná snadno. V rytmu dobré vzpomínky rekapituluji naši cestu autem z Brna až na okraj Zlína, kde J. Ruszelák žije. Na samém konci této cesty jsme míjeli...

V zahradě rajských potěšení. Návštěvou u malíře a keramika Jana Bružeňáka


Tomáš Mazáč, č. 2/2007, s. 23
Jan Bružeňák nemá ateliér v pravém slova smyslu. Pracuje v jediné velké místnosti svého bytu v cihlovém domě přilepeném k horizontu v brněnské čtvrti Bystrc. Má tedy nadhled, přehled a výhled. Ve všem. Ani když jsme k němu domů...

Potichu křičí ticho. Návštěvou u malíře, kreslíře a grafika Ladislava Laštůvky


Tomáš Mazáč, č. 1/2007, s. 22
Aby člověk nezahynul, nezbláznil se, neupil se k smrti, musí mít něco před sebou, shodujeme se s výtvarníkem Ladislavem Laštůvkou. Já mám teď před sebou bílý arch papíru a čekám, až vzlétne na křídlech mých slov. Ale po pořádku....

Malířka Kristýna Boháčová uprostřed podzimu


Tomáš Mazáč, č. 6/2006, s. 22-23
Město Olomouc v hořkosladkých osidlech letošního podzimu. Když jsem za Kristýnou Boháčovou jel malinkatou olomouckou tramvají až na samý okraj města do jejího bytu a ateliéru zároveň, byly všude nasypány celé hrsti barevného listí. A...

Vrh kostek vylučuje náhodu. Skica k portrétu malíře a spisovatele Václava Vokolka


Tomáš Mazáč, č. 5/2006, s. 23
Na počátku bylo slovo a to slovo byl Bůh. Není to moc? Bůh Slovem a Slovo Bohem? Nevím. Každopádně si vážím slova, neboť každé může být mým posledním. Naše řeč ve slovech vzpomíná a přemýšlí. Slova ji zobrazují. Obraz obrazu,...

V chrámu koláží. Zastavení s Pavlem Holekou


Tomáš Mazáč, č. 4/2006, s. 17
Není těžšího umění, než je umění koláže. Koláž totiž lze nejsnadněji napodobit. To se vezme několik barevných časopisů, pinzeta (týká se minucióznějších povah), nůžky a patřičné lepidlo. Dá se do toho ještě špetka...

Slza padajícího listu a jiné příběhy (bez konce). Reflexe z fotografií Jitky Havlové


Tomáš Mazáč, č. 3/2006, s. 17
Připsáno Jitčině kolegyni paní Ludmile M. na rozloučenou "Ten lev tě kousne, uvidíš, a poteče ti 'červená'!," tak nás přece varovaly naše maminky, když jsme byli ještě dětmi a v zoologické zahradě chtěli...

Nebýt jen andělem. Básník, grafik a řezbář Jan Slovák


Tomáš Mazáč, č. 2/2006, s. 19
Prolog Tak zvaný moderní člověk, syn techniky a světové války, nejdřív začal nenávidět Boha. Poté ostatní lidi. Nakonec sám sebe. V zrcadle rozbitém na střepy (což má prý znamenat sedm let neštěstí) zračila se každé ráno jeho...

Úžas, bratr mého srdce. Malíř Jaroslav Šerých na přelomu loňské a letošní zimy


Tomáš Mazáč, č. 1/2006, s. 19
Na cestě do ticha Město Praha. Shon, mladí turisté s batůžky kam se podíváš. I teď, v té prapodivné chvíli mezi Vánocemi a Novým rokem jezdí, jako by se nechumelilo (nechmelilo?!). Všudypřítomný lomoz a hluk. A když se ti konečně...

Polštář pro odpočinutí - Jan Steklík in margine


č. 4/2003, s. 12-13
Pochválena budiž, čáro! Pochválena budiž, cesto! Pochválena budiž, náruči! I ty jsi z čáry rozpažených rukou... Pochválena budiž, čáro obzoru! Tušíme totiž za tebou nevyzpytatelný zítřek... Pochválen budiž, kříži náš, jenž se...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu