Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Sběrač klestí, hub a grafického materiálu


Josef Kroutvor, č. 4/2024, s. 44

Ani umělec se neobejde bez lesa a vyhledává ho dnes možná ještě intenzivněji než dřív. K tématu lesa se Vít Ondráček dopracoval bez environmentálního školení, poznával les jako poutník po české krajině dlouhá léta. Se svou ženou Janou, kdykoliv je to možné, mizí v krajině, toulají se světem, šlapou po zemi, což je zkušenost nenahraditelná. Ondráčkovi jako by nebrali na vědomí vymoženosti civilizace a moderní technologie, nejezdí autem a internetu se raději vyhýbají.

Vít miluje klasickou poštovní korespondenci, vede si rukopisné kroniky a deníky. Kdo ví, snad sepisuje zprávu o stavu světa pro příští generace. Dnes bychom asi nad zápisky zbytečně kroutili hlavou a považovali Vítka Ondráčka za podivína. Jenže takovými „podivíny“ byli kdysi Josef Váchal, Bohuslav Reynek, Vladimír Boudník či Vladimír Holub. Vít Ondráček je povahou solitér, je svůj a jiný být ani nemůže, do konceptuálních kategorií nezapadá.

Ondráčkovi bydlí v Kunštátu (Kunststadtu!), městečku básníků, literátů a umělců. Zde zakotvili a nalezli poetické útočiště v bývalé šatlavě. Tady se tedy nachází první Ondráčkův ateliér, ten druhý je, dá se říci, v lese. Z kamenného ateliéru vyráží Ondráček do plenéru jako barbizonci, milovníci starých stromů. Ondráček se chová přirozeně ekologicky, sbírá v lese klestí na topení, a má-li štěstí, najde i houby. Cestou posbírá i zajímavé artefakty, kusy krabaté kůry stromů, kousky dřeva se stopami brouků dřevožroutů. Nasbíraný materiál se po návratu z lesa „zhodnotí“ při grafické práci.

S jistou ironií nazývá Ondráček tento způsob krajinaření a paběrkování v lese „školou Julia Mařáka po 120 letech“. Podstatný rozdíl zde ovšem je, Mařák maloval zákoutí ještě svěžího lesa, Ondráček sbírá fragmenty lesa masivně poškozeného kůrovcem. Sbírá to, co zbývá, a doufá v obnovu lesa, ať už s lidskou pomocí či silou přírody. V Ondráčkově lesní grafice je cosi váchalovsky urputného. Věří v dovednost rukou, tak jako poutník věří v inteligenci nohou. Hledá skryté možnosti a hodnoty přírodního materiálu, který vydává konkrétní svědectví o tom, co jest. Tak mluví otisky, samoznaky, hieroglyfy existence, stély lesa…

Vít Ondráček se už nezmění, dělá to, co považuje za pravdivé a poctivé. Nechce nás ani sebe zklamat, neboť umění považuje za osudový příběh. Lesní grafika je jistý závazek.

Josef Kroutvor


Více o malíři a jeho tvorbě viz vitondracek.cz.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu