Fotografie umožňuje zachytit různé fáze tzv. komfortních pohybů, jako je čištění peří na hřbetě potápky roháče. Foto J. Prokop

Mnohé fotografie mají spíše výtvarnou než dokumentační hodnotu. Racek středomořský na vodní hladině. Foto J. Prokop

Pro dokumentaci výskytu a přesné určení vzácně se vyskytujících ptačích druhů je někdy nutná fotografie – potáplice žlutozobá. Foto A. Goebel

Vybírání semen ze šištic olše vyžaduje po čížkovi lesním akrobatické postoje. Foto J. Klejdus

Dokumentace zcela neobvyklé potravy kosa černého – lov nebo sběr střevličky východní na mělkém břehu rybníka. Foto J. Prokop

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

O fotografech ptáků


Karel Hudec, č. 2/2015, s. 31-33
Přinášení materiálu na hnízdo samicí motáka pochopa.
Přinášení materiálu na hnízdo samicí motáka pochopa. Foto J. Prokop

O zvláštní skupině birdwatcherů („správně šóstléch“ lidí podle hodnocení přítele lesníka), která pozoruje v přírodě ptáky, psal ve Veronice již dr. Chytil. Možná stojí za to zaznamenat podrobněji jednu stránku jejich činnosti, která se v posledních desetiletích silně rozšířila. Je to fotografování či natáčení pozorovaných ptáků videokamerami - moderní, stále se zdokonalující přístroje umožňují často oboje. Fotodokumentace nejen zachytí samotnému pozorovateli jeho zážitky, často neopakovatelné, ale umožňuje je předávat okamžitě a dnes zejména prostřednictvím internetu a sociálních sítí i spřízněným duším. A pokud na velkém počtu webových stránek si fotografie prohlížíte, je to většinou zdrojem potěšení nejen pro birdwatchery samotné. Pro většinu lidí je to potěšení především estetické a mnohé záběry ukazují, proč ptáci, jejich křídla a schopnost letu byli odedávna předmětem obdivu a uctívání.

A dokážou tak probouzet v citlivějších duších i vztah nejen k ptákům, ale přírodě vůbec.

Několik připojených černobílých ukázek může jen naznačit tuto estetickou stránku ptačích fotografií. A také sama starší černobílá umělecká fotografie je velmi chudá na ptačí motivy, respektive využití ptačích objektů v širším tvůrčím záměru. Ostatně i výtvarně vynikající a přitom dokumentační černobílé ptačí fotografie začínají být samozřejmostí až érou anglického fotografa Erica Hoskinga v 50. letech 20. století. Přitom u nás již koncem 30. let jsme měli vynikajícího fotografa - dr. V. J. Staňka. Pravá éra fotografování ptáků však nastala až rozvojem optiky a barevné digitální fotografie. Obojí umožňuje dnes prakticky každému pořídit technicky často zcela dokonalé snímky. Ukazují to nejen osobní i šíře pojaté weby na internetu, ale i pořádání výstav a soutěží o nejkrásnější ptačí fotografii.

Současné fotografie ptáků kromě výtvarné stránky slouží i vědecké dokumentaci. Může to být samotné zobrazení druhu. Existují již terénní určovací příručky založené na fotografiích. Jsou věrnější než výtvor malíře, mohou ptáka zachytit i v typické poloze, kterou malíř třeba ani nezná. Na druhé straně je fotografie zobrazením individuálního objektu, zatímco malíř může obecněji sumovat určité znaky významné pro determinaci. Fotografie ale dovolí jednoduše zachytit postup pelichání druhu, přebarvování během roku, rozdíly mezi jedinci, někdy bez zachycení některých detailů není možné vůbec druh v terénu přesně určit. K takovým druhům patří u nás zejména dravci nebo některé druhy racků. Snímky také dokazují přítomnost zobrazeného druhu na dané lokalitě. Faunistické komise, které dnes v celé Evropě hodnotí výskyty vzácných a obtížně determinovatelných druhů, někdy i požadují snímek jako doklad správnosti určení. Ale nejen pro morfologii a faunistiku je fotografie významná, až někdy objevná. Zachycení ptáka při určitém životním projevu dovoluje často lépe než pouhé pozorování sestavovat a srovnávat etogramy, jakési souhrnné inventáře projevů chování jednotlivých druhů. A někdy je zachycena situace pomalým okem vůbec nepostřehnutelná.

Rozvoj ptačí fotografie však má kromě jmenovaných pozitiv i některá úskalí. Souvisí to především se soutěživou „sportovní“ povahou víceméně každého člověka. Pokud to vede pouze k výstavám a soutěžím o nejlepší fotografii, je to v pořádku. U velkého počtu fotografů převládá nicméně prestižní touha zachytit objekt co možná nejvzácnější. Pokud je to v rámci určitých pravidel, nic proti tomu. Hromadění fotografů na unikátním hnízdišti některého vzácného druhu zcela jistě v pořádku není. To vede k trvalým rozporům patrným v literatuře - uveřejňovat a tím prozrazovat polohu hnízdiště, aktuální výskyt nějakého druhu - nebo to raději zatajit? U stálých hnízdišť natrvalo, u přechodných výskytů minimálně po dobu trvání? Toto dilema nebude asi nikdy rozřešeno. Ještě horším z hlediska dokumentační hodnoty fotografií jsou podvody, spojené se zmíněnou prestiží. Ty byly známé ještě před vznikem fotografie a budou známé i nadále. Stejně jako dříve se však časem zpravidla ukáže hodnověrnost nejen údaje, ale především autora.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu