Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Svět krásy a poezie


Ludvík Běťák, č. 1/2019, s. 10-11

Magdalenu Říčnou jsem poznal v polovině osmdesátých let jako vynikající zpěvačku lidových písní. V brněnském folklorním souboru Javorník i tančila, později též vedla pěvecký sbor. Teprve zprostředkovaně - vlastně díky společnému muzicírování - jsem se seznamoval s jejím výtvarným působením.

Lenka se věnuje propagační grafice i volné tvorbě. Před studiem na Fakultě architektury absolvovala v Brně Střední uměleckoprůmyslovou školu - je žačkou profesorů Jiřího Šindlera a Dalibora Chatrného. Od roku 1982 pravidelně vystavuje (Praha, Brno, Znojmo, Lysice, Boskovice, Náměšť nad Oslavou, Oslo, Stockholm), její práce jsou mj. zastoupeny ve sbírkách Moravské galerie v Brně, obrazy putovaly do soukromých sbírek v Evropě i za mořem. Rozsah jejího díla by si zasloužil monografické zpracování. Pracuje se slepotisky, pastely a akvarely, věnuje se ilustraci, knižní grafice a kaligrafii, navrhla desítky obalů na knihy a CD. Od poloviny devadesátých let, kdy se spřátelila s psycholožkou, překladatelkou a básnířkou Kristinou Černou, každoročně vydávají poetický kalendář, oblíbený a vyhledávaný milovníky výtvarného umění a poezie, jehož ukázky jsou i v obrazovém doprovodu tohoto čísla Veroniky. Dělá také nejrůznější výtvarné návrhy i rozsáhlé velkoformátové realizace, interiérové úpravy liturgických prostor, skleněné mozaiky v moderních i starých sakrálních stavbách atd. Zobrazení fauny - ptáků, oveček, koní a koček, myší, hadů - najdete v její tvorbě častěji než lidské figurální motivy. Tu a tam zachytí i andělskou bytost, tematicky však převažují krajiny. Když se v jejích akvarelech jemné tóny barev potkávají s linií kresby, můžete mít pocit, že na vás dýchlo něco ze spontánní „východní“ kaligrafické kreativity.

Pracujeme se ženou jako psychoterapeuti a oba máme zkušenost, že Lenčiny obrazy lidem pomáhají ke ztišení a usebrání. Zdá se mi, že jak Lenka zpívá, tak kreslí a maluje; i v jejím zpěvu objevíte cit pro rovný tón i jeho přirozenou barvu, pro harmonii. Přirozenost vidím i v jejím výtvarném výrazu, její tvorba je čistá, citlivá, bez svévole a okázalosti. Charakteristický je smysl pro čistou bílou a odstíny světla. Řekl bych, že Lenčina práce se zkratkou a náznaky nám otevírá pohled k tajemství, které je „za“ pojmenovatelným - a přitom se v nás probouzí pocit, že je to, jak to má být.


PhDr. Ludvík Běťák (1947), psycholog, muzikant a zpěvák folklorista, autor a publicista, podílí se na překladech díla C. G. Junga.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu