Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Moravský kras – známý i neznámý

Leoš Štefka, č. 3/2021, s. 16-20

Poustevníci, žvýkačky a krém na opalování

David Veselý, , č. 3/2021, s. 28

Hugo Václav Sáňka (1859–1929)

Bohdana Fabiánová, č. 3/2021, s. 36

Protější stráň

Matěj Hořava, č. 3/2021, s. 49

Kraj, který miluji

Ivan Dorovský, č. 2/2021, s. 32-33

Pandemická situace v chráněných územích

Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 39-41

Nové Mlýny. Dva ze sta

David Veselý, č. 2/2021, s. 10

Chceš-li rozumět krajině, přečti si Sádla

Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 47

Mistr počasí. Meteorologické kresby Zdeňka Koška


Pavel Magda, č. 5/2009, str. 16-17

Nalézání spojení s přírodou tak, aby oblažovalo duši a probouzelo v člověku svěžest, to je vyšlapaný chodníček romantiků, který vede bezpečně značenou cestou. Možná, že až překvapivě blízko nás je neviditelná hranice mezi opojením a pohlcením. Co se stane, když zrak ulpí o něco déle na padajícím listu a člověk začne tušit utajené souvislosti? V těchto místech se již stezka značně zužuje a člověk obdařený schopností zachycovat skryté balancuje na hraně šílenství, protože lidská mysl se snaží uchopit něco, co leží za ní.

O kráčení neznačenou cestou přírody by mohl dlouze vyprávět malíř Zdeněk Košek, kdyby však samotná slova nenarážela na hranici vyjádřitelnosti. Naštěstí Košek prozřetelně svázal svůj život s malbou a kresbou, které ho udržely v kontaktu s bezpečným světem i v době jeho dalekých toulek v krajině pohlcující přírody (byl několikrát hospitalizován na psychiatrii), a tím se nesmazatelně zapsal i do knihy evropského kulturního dědictví jakožto představitel českého art brut. Díky jeho kresebným záznamům procesů a vzájemných vztahů klimatických změn můžeme ochutnat něco z onoho ohromného mechanismu přírodního orloje.

Zdeněk Košek, který letos v listopadu oslaví 60. narozeniny (* 22. 11. 1949) žije a tvoří v Ústí nad Labem. Je klientem a zároveň aktivním členem sdružení Fokus, které pomáhá lidem s duševní nemocí zařadit se do běžného života, pravidelně přispívá do časopisu Zrcadlo. Jeho dlouhodobý a intenzivní zájem o meteorologii a její souvislosti s detaily každodenního života z něj učinil „vládce počasí na planetě Zemi“, jak ho nazývá Jaromír Typlt (www.typlt.cz). V době, kdy žil v přesvědčení, že dokáže razantně zasahovat do počasí na Zemi (vyslal například déšť na Saharu), vzniklo mnoho kresebných záznamů znázorňujících číselné a symbolické souvztažnosti s procesy v atmosféře. Vědecko-fyzikálně-výzkumné kresby vznikají dodnes a Zdeněk Košek stále věří, že člověk (a myšlení lidstva obecně) počasí ovlivňuje. Tento pohled na propojení člověka s přírodou však není příznakem Koškovy nejasné psychiatrické diagnózy, nýbrž otázkou filozofickou a duchovní.

Způsob přemítání a zaznamenávání autorem postřehnutých souvislostí, který Koška proslavil po celém světě, můžeme sledovat v jeho kresbě z 1. července 2009. Základem je nákres Zeměkoule, která je rozdělená na dvanáct časových úseků, stěžejním motivem jsou úvahy o Eulerově periodě. V načrtnutém schématu je zakreslena geografická pozice České republiky, která je podezřele shodná s umístěním Eulerova čísla na obvodu kruhu (propojení skrze rovnoběžku). Naznačené jsou zde spojitosti s hlavou člověka, její pravou a levou hemisférou, důležité jsou i aktuální časové údaje a místo vzniku kresby (AussiG = Ústí nad Labem, přičemž první a poslední písmeno skrývají značku stříbra). Fonetické podobnosti klíčových slov, jejich dělení a přesmyčky jsou cenným stavebním materiálem Koškových úvah, které ve spojení s barevnými fixami nabízejí nejen nedozírnou hlubinu postřehů, ale také výrazný estetický zážitek.

Pavel Magda
vydavatel čtvrtletníku Mnohosti (www.mnohosti.cz)


Art brut

neboli „syrové umění“ - tak Jean Dubuffet nazval tvorbu lidí nezávislých a nepoznamenaných kulturními vlivy a obecně uznávanými uměleckými tendencemi. Art brut se v dějinách výtvarného umění stal zavedeným pojmem, který je dodnes provázen neúspěšnými pokusy o přesné vymezení.

„Jsme zde přítomni zcela čisté, syrové umělecké činnosti, která ve svém celku i v jednotlivých fázích vychází výhradně z autora a jeho vlastních podnětů. Jedná se o umění, pro které je podstatnou funkcí invence a nikoli vlastnosti chameleóna a opice, které jsou tolik vlastní kulturnímu umění.“

Jean Dubuffet, Raději art brut než kulturní umění, 1949 (více na www.artbrut.cz)


 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu