Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Osvětlení sjezdovek vs. ptáci


Jiří Flousek, Jan Hora, č. 1/2009, s. 28

Kočvara, R., Křenek, D.: Vliv provozu osvětlených a neosvětlených sjezdovek na lesní druhy ptáků v Beskydách (Česká republika). Časopis Slezského Muzea, Opava (A), 56, 2007, s. 63-72

Citovaný článek, otištěný ve výše uvedeném odborném časopise, pojednává natolik závažné téma ochrany horské přírody, že považujeme za vhodné uveřejnit jeho recenzi i v časopise určeném širší veřejnosti. Je potěšitelné, že sjezdovému lyžování a jeho vlivům na přírodní prostředí je věnována významná pozornost, zvláště v době, kdy se objevují nové a nové plány jeho dalšího rozvoje v naší republice (a často i ve zvláště chráněných územích). Dosavadní studie z horských oblastí Evropy prokazují téměř výhradně negativní dopady dílčích aktivit tohoto sportovního průmyslu na různé přírodní složky. Znalosti o vlivu osvětlení sjezdovek byly však zatím nulové. Uvedená studie je prvním pokusem tuto mezeru vyplnit a bohužel nutno konstatovat, že pokusem vysoce nekvalitním. Vzhledem k tomu, že její nepodložené závěry mohou být (při povrchním, resp. účelovém čtení) zneužity v neprospěch ochrany přírody, považujeme za nezbytné upozornit na její závažná pochybení.

Největší a zásadní slabinou celé studie je metodika. Autoři zkoumají a hodnotí vliv osvětlení sjezdovek v době, kdy vůbec nemůže působit na řadu druhů (kukačka, linduška lesní, pěnice , budníčci, lejskové, ťuhýk obecný), protože v době jejich příletu na hnízdiště v horských oblastech není již většina sjezdovek v provozu. Jako nepřijatelnou vidíme obhajobu zvolené metodiky formulací, že optimální sledování v zimě „naráží na velkou náročnost terénního průzkumu a velmi nízkou početnost ptáků“. Právě uvedené problémy jsou stěžejním důvodem, proč podobná studie dosud schází. Nelze je však obejít posunutím doby sledování na jaro, kdy už výzkum není tak náročný a ptáků je více - ti však z osvětlených sjezdovek znají nanejvýše zhasnuté reflektory na stožárech.

Chybí celá řada základních informací o posuzovaných sjezdovkách - které z nich byly uměle zasněžovány, kdy na jednotlivých sjezdovkách skončil provoz, kdy na nich zmizela většina sněhové pokrývky, počty osob na sjezdovkách v denní době a při umělém osvětlení apod.

Ze studie je zřejmé, že řada sčítacích bodů byla umístěna na průsecích, pasekách, holinách apod., takže získaná data jsou výrazně ovlivněna okrajovým efektem sledovaných stanovišť a vliv osvětlení na druhy uzavřených lesních komplexů je obtížně hodnotitelný již z tohoto důvodu. Nebylo provedeno měření úrovně osvětlení a hluku v jednotlivých transektech. Nelze hodnotit vliv osvětlení, aniž je změřeno, do jaké vzdálenosti v porostu světlo či hluk z provozu sjezdovky proniká.

Sami autoři konstatují, že „studie byla prováděna pouze jednu sezonu, což je na stanovení přesvědčivých výsledků krátká doba“. Přesto tyto nepřesvědčivé výsledky publikovali. Studii navíc uzavírají zavádějícím tvrzením, že „na sledované skupiny ptáků, kterými byli pěvci, šplhavci a sovy, nemá provoz sjezdovek významný negativní vliv“. Především u sov a šplhavců byl však hodnocený počet hnízdících párů tak nízký, že formulaci takového závěru neumožňuje (v metodice zmiňovaní lesní kurové nebyli zjištěni vůbec). Výsledky jsou zobecněny pro celkový provoz sjezdovek, přestože autoři sledovali vliv osvětlení a pro takto obecnou formulaci závěru nehodnotili celou řadu dalších parametrů sjezdovek.

Diskuse je značně chaotická a není z ní jednoznačné, co autoři vlastně řeší. Vliv provozu osvětlených a neosvětlených sjezdovek, komplexní vliv provozu sjezdovek či vliv fragmentace nebo rozdílných biotopů? Rovněž se v ní plně odrážejí výše uvedené metodické nedostatky. Není pak divu, že řada vysvětlení má jen spekulativní charakter.

Konstatování, že na rušivé vlivy jsou málo citlivé zejména malé druhy a naopak velmi citlivé velké druhy ptáků, lze zpochybnit. Vliv jednotlivých faktorů na určitý druh může být zcela rozdílný bez ohledu na velikost druhu. V případě hluku se za rozhodující považuje narušení vzájemné komunikace mezi ptáky (např. při vyhledávání partnera, při varování před predátorem apod.).

Závěrem nezbývá než konstatovat, že přesvědčivé studie o vlivu či nevlivu osvětlení na živočichy jsme se stále nedočkali. Hodnocený příspěvek jí v žádném případě není. Je smutné, že autoři se k jeho publikaci v této podobě vůbec rozhodli, a dvojnásob smutné, že renomovaný Časopis Slezského muzea v Opavě takovýto článek přijal.

Jiří Flousek, Jan Hora

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu