Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Osvětlení sjezdovek vs. ptáci


Jiří Flousek, Jan Hora, č. 1/2009, s. 28

Kočvara, R., Křenek, D.: Vliv provozu osvětlených a neosvětlených sjezdovek na lesní druhy ptáků v Beskydách (Česká republika). Časopis Slezského Muzea, Opava (A), 56, 2007, s. 63-72

Citovaný článek, otištěný ve výše uvedeném odborném časopise, pojednává natolik závažné téma ochrany horské přírody, že považujeme za vhodné uveřejnit jeho recenzi i v časopise určeném širší veřejnosti. Je potěšitelné, že sjezdovému lyžování a jeho vlivům na přírodní prostředí je věnována významná pozornost, zvláště v době, kdy se objevují nové a nové plány jeho dalšího rozvoje v naší republice (a často i ve zvláště chráněných územích). Dosavadní studie z horských oblastí Evropy prokazují téměř výhradně negativní dopady dílčích aktivit tohoto sportovního průmyslu na různé přírodní složky. Znalosti o vlivu osvětlení sjezdovek byly však zatím nulové. Uvedená studie je prvním pokusem tuto mezeru vyplnit a bohužel nutno konstatovat, že pokusem vysoce nekvalitním. Vzhledem k tomu, že její nepodložené závěry mohou být (při povrchním, resp. účelovém čtení) zneužity v neprospěch ochrany přírody, považujeme za nezbytné upozornit na její závažná pochybení.

Největší a zásadní slabinou celé studie je metodika. Autoři zkoumají a hodnotí vliv osvětlení sjezdovek v době, kdy vůbec nemůže působit na řadu druhů (kukačka, linduška lesní, pěnice , budníčci, lejskové, ťuhýk obecný), protože v době jejich příletu na hnízdiště v horských oblastech není již většina sjezdovek v provozu. Jako nepřijatelnou vidíme obhajobu zvolené metodiky formulací, že optimální sledování v zimě „naráží na velkou náročnost terénního průzkumu a velmi nízkou početnost ptáků“. Právě uvedené problémy jsou stěžejním důvodem, proč podobná studie dosud schází. Nelze je však obejít posunutím doby sledování na jaro, kdy už výzkum není tak náročný a ptáků je více - ti však z osvětlených sjezdovek znají nanejvýše zhasnuté reflektory na stožárech.

Chybí celá řada základních informací o posuzovaných sjezdovkách - které z nich byly uměle zasněžovány, kdy na jednotlivých sjezdovkách skončil provoz, kdy na nich zmizela většina sněhové pokrývky, počty osob na sjezdovkách v denní době a při umělém osvětlení apod.

Ze studie je zřejmé, že řada sčítacích bodů byla umístěna na průsecích, pasekách, holinách apod., takže získaná data jsou výrazně ovlivněna okrajovým efektem sledovaných stanovišť a vliv osvětlení na druhy uzavřených lesních komplexů je obtížně hodnotitelný již z tohoto důvodu. Nebylo provedeno měření úrovně osvětlení a hluku v jednotlivých transektech. Nelze hodnotit vliv osvětlení, aniž je změřeno, do jaké vzdálenosti v porostu světlo či hluk z provozu sjezdovky proniká.

Sami autoři konstatují, že „studie byla prováděna pouze jednu sezonu, což je na stanovení přesvědčivých výsledků krátká doba“. Přesto tyto nepřesvědčivé výsledky publikovali. Studii navíc uzavírají zavádějícím tvrzením, že „na sledované skupiny ptáků, kterými byli pěvci, šplhavci a sovy, nemá provoz sjezdovek významný negativní vliv“. Především u sov a šplhavců byl však hodnocený počet hnízdících párů tak nízký, že formulaci takového závěru neumožňuje (v metodice zmiňovaní lesní kurové nebyli zjištěni vůbec). Výsledky jsou zobecněny pro celkový provoz sjezdovek, přestože autoři sledovali vliv osvětlení a pro takto obecnou formulaci závěru nehodnotili celou řadu dalších parametrů sjezdovek.

Diskuse je značně chaotická a není z ní jednoznačné, co autoři vlastně řeší. Vliv provozu osvětlených a neosvětlených sjezdovek, komplexní vliv provozu sjezdovek či vliv fragmentace nebo rozdílných biotopů? Rovněž se v ní plně odrážejí výše uvedené metodické nedostatky. Není pak divu, že řada vysvětlení má jen spekulativní charakter.

Konstatování, že na rušivé vlivy jsou málo citlivé zejména malé druhy a naopak velmi citlivé velké druhy ptáků, lze zpochybnit. Vliv jednotlivých faktorů na určitý druh může být zcela rozdílný bez ohledu na velikost druhu. V případě hluku se za rozhodující považuje narušení vzájemné komunikace mezi ptáky (např. při vyhledávání partnera, při varování před predátorem apod.).

Závěrem nezbývá než konstatovat, že přesvědčivé studie o vlivu či nevlivu osvětlení na živočichy jsme se stále nedočkali. Hodnocený příspěvek jí v žádném případě není. Je smutné, že autoři se k jeho publikaci v této podobě vůbec rozhodli, a dvojnásob smutné, že renomovaný Časopis Slezského muzea v Opavě takovýto článek přijal.

Jiří Flousek, Jan Hora

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu