|
Vstup pro předplatitele: |
Jít zrána prachem polní cesty bosý
a stanout tváří v tvář
vyjevenému koroptvímu kuřátku
už sotva se mi poštěstí.
Vždyť dávno chodím ulicí,
kde nezavadíš o kapičku rosy.
Však míjím příliš hlučná náměstí.
A potkám-li trs jílku v dlažbě,
což asi zdejším sotva něco říká,
postačí, abych oči přimhouřil,
a slyším koroptvičku opiově tikat.
(Josef Suchý)
Již tři roky po sobě v zimním období zalétá do zahrad rodinných domů v Brně-Žabovřeskách zimní host, krahujec obecný. Zahrady sousedí s poměrně rozlehlými lesoparkovými porosty na svazích.
Na naší zahradě ho nejvíce lákají andulky, celoročně umístěné v menší voliéře, chráněné ze tří stran plexisklem, přes které je vidí. Když je pozoruje, je jimi tak fascinován, že se lze k němu přiblížit téměř na 1 metr.
V letošní zimě jsem zaznamenal jeho dva úspěšné úlovky sýkory koňadry a jednu jím způsobenou moji ztrátu. Přes chvíli nezdvojené (při krmení) pletivo voliéry zaútočil na andulku, kterou svými pařáty zranil tak, že uhynula.
Největší lovecký úspěch v našich zahradách měl však 8. ledna 2007. To se mu podařilo ulovit hrdličku zahradní. Odnesl si ji na vyvýšené místo na trávníku, kde ji pečlivě oškubal a až na nožičky celou pozřel.
Potom se několik dní neukázal. V průběhu ledna a února se ještě několikrát objevil a opět obhlížel voliéru s andulkami. Žádný úlovek jsem však již nezaznamenal.
Jsem zvědav, jestli se v nadcházející zimě zase objeví.
Jan Majer