|
Vstup pro předplatitele: |
Je dobře na jaře
když rozkvetou skládky
rozžhaví
se rané kopřivy
a vypláznou lopuchové listy
A já opřen
o polední kravín
na vysvícené slámě
žvýkám hrách a kroupy
s listy pampelišek
A zas už cítím
jak se mi jaro v ústech proměňuje
nabírá do krup
a ve volnoběhu ticha
tvrdne do hlíny
na rozježděném dvoře
(Zdeněk Volf)
Potěšil mě nedávný postesk komunistického politika, že česká strana Zelených směřuje napravo od politického spektra, místo aby se držela svých levicověji orientovaných vzorů v Německu. Nemůže být lepší reklamy pro nové vedení Martina Bursíka. Nejblíže mu je strana Zelených v Lucembursku, kde v posledních volbách přesáhla 10 % hlasů.
Podle mého názoru je levicová až anarchistická minulost ekologicky orientovaných stran jen krátkodobým historickým excesem. Většina hodnot, na nichž musí být založena politika strany Zelených, je totiž z podstaty konzervativní. Ať už jde o ochranu přírody, ohled na zachování zdrojů pro budoucí generace, úctu k přírodnímu a kulturnímu dědictví nebo upřednostňování decentralizovaných systémů zásobování energií či potravinami.
Moderní na Zelených je přesvědčení, že je nutné urychleně zavádět nové technologie, které pomohou eliminovat některé globální ekologické hrozby. Tam, kde tzv. liberální ekonomika zůstává konzervativní a neschopná změny, protože "trh si o změnu ještě dost silně neříká a současné technologie ještě dost vydělávají, i když škodí", přicházejí Zelení s vůlí tyto změny prosadit. Kombinace inteligentních řešení a konzervativních hodnot nepochybně osloví více než 5 % voličů. Doufejme jen, že Martin Bursík dokáže ukočírovat nesourodá očekávání, která v nezralé struktuře české strany Zelených stále kvasí.
Miroslav Kundrata