Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Ptákem roku 2020 je jiřička obecná


Jiří Šafránek, č. 2/2020, s. 48

I přesto, že je jiřička obecná jedním z nejznámějších druhů ptáků, tak si ji řada lidí plete s vlaštovkou. Často totiž lidé říkají, že jim na okně nebo na balkoně hnízdí vlaštovky. Ale vlaštovky to nejsou, ty hnízdí výhradně ve stájích, v průchodech nebo v opuštěných budovách.

Jiřičky nevyhledávají vnitřní části budov, ale jejich obvodové venkovní stěny, a proto hnízdí na balkonech, nad okny a pod různými výčnělky na fasádách obytných budov a také hnízdí na průmyslových a zemědělských stavbách.

Jiřička obecná je menší než vlaštovka a je převážně černobílá. Pouze černý vrch hlavy, krku a hřbetu má ozdoben modrým leskem. Na rozdíl od vlaštovky má také mnohem kratší ocas a výrazně bílý kostřec (spodní část zad mezi křídly a ocasem. Právě proto jí na Slovensku říkají belorítka.
Prohlédnout si ji můžete na videu: https://youtu.be/HgjJunYiG2I

Jiřičky patří k našim nejběžnějším druhům, ale i přesto je může ohrozit ubývání hnízdních příležitostí a také úbytek potravy, tedy hmyzu. Každoročně k nám přilétají kolem svátku sv. Jiří a podle toho dostaly od našich předků i své zvláštní jméno.

V letošním roce byla jiřička obecná vybrána Českou společností ornitologickou za ptáka roku 2020, a to právě proto, že si zaslouží naši pomoc a ochranu. Svévolné odstraňování hnízd není dle zákona o ochraně přírody přípustné, a to ani na podzim či v zimě, kdy jsou jiřičky v Africe.

Potřebujeme-li skutečně z nějakého důvodu hnízda odstranit, například pokud chceme opravovat fasádu či vyměnit okna, je třeba s dostatečným předstihem požádat orgán ochrany přírody (v případě jiřiček je to úřad obce s rozšířenou působností) o udělení výjimky.

Jiří Šafránek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu