VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na území CHKO Moravský kras vykonává prostřednictvím své Správy CHKO Moravský kras v oblasti jeskyní i povrchových krasových jevů státní správu a praktickou péči Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Ta vydává výjimky ze zákona pro zásahy do jeskyní, povolení pro průzkum a výzkum jeskyní a souhlasy pro zpřístupnění jeskyní nebo pro jinou činnost v jeskyních. Dále vydává závazná stanoviska k řízením vedeným u jiných úřadů podle stavebního, vodního nebo lesního zákona a podle báňských zákonů.

Správa jeskyní ČR (státní příspěvková organizace) na základě oprávnění udělených AOPK ČR zpřístupňuje veřejnosti jeskyně „klasickým“ způsobem, tj. po chodníčcích, po schodech se stálým osvětlením a s průvodcem. Kromě toho je též několik dalších jeskyň zpřístupněno různými subjekty „speleologickým“ způsobem, tj. v kombinézách s přílbami a s přenosným osobním světlem. Specifickou činností v jeskyních je provoz speleoterapie (viz článek Hany Zmrzlé v tomto čísle). Jeskyně se ale též využívají jako sklad sazenic stromků. Všechny subjekty o „svoje“ jeskyně pečují v režimu vydaných rozhodnutí. Kromě toho se AOPK ČR stará i o „volně přístupné jeskyně“, které jsou zpřístupněnými jeskyněmi na turistické cestě bez průvodce.

AOPK ČR pečuje o nezpřístupněné části jeskyní a o nezpřístupněné jeskyně s cílem jejich ochrany, ochrany jejich výplní včetně krápníkových forem a ochrany jeskynní bioty, zejména netopýrů. Přitom využívá finanční nástroje Ministerstva životního prostředí. K nejčastějším činnostem patří následující:

Uzávěry jeskyní: Jde o zcela základní a zásadní ochranářské opatření, které zabraňuje přístupu nepovolaných osob do jeskyní. AOPK ČR buduje nové uzávěry a opravuje stávající. V uzávěrách bývají vletové otvory pro netopýry. Ve speciálních případech se buduje dvojitá uzávěra, aby bylo zabráněno změnám jeskynního mikroklimatu jeho vyvětráním.

Trasy v jeskyních: V těch jeskyních, kde jsou pohybem osob ohroženy jeskynní výplně (zejména hrozí jejich pošlapání nebo ochytání), se přesunová trasa vybavuje nejčastěji žebříky, bodovými značkami a vymezujícími páskami. Méně často se instalují traverzy ferátového typu, mostky a schody vydlabané do sedimentu.

Čištění jeskyní: Týká se zejména bývalých speleologických pracovišť a jeskyní zaplavovaných rozvodněnými potoky. Na bývalých pracovištích zůstávalo zapomenuto nářadí, jiný odpad jen výjimečně. Zato zaplavované jeskyně jsou po každé povodni především v ponorových částech zaneseny dřevem, hlínou a komunálním odpadem s převahou PET lahví. Zvláštním případem je zanášení jeskyně železnorudnými struskami. Občas se narazí v portálech jeskyní a hlavně v závrtech na staré skládky se sklem a železem pocházející z období socialismu. Speciální činností je ruční čištění umazaných (ochytaných či pošlapaných) podlahových sintrů a krápníků.

Sanace závrtů: Jde o uvádění závrtů s pozůstatky po speleologické činnosti do původního stavu. Obvykle se jedná o velmi stará opuštěná pracoviště s průzkumnou šachticí v jícnu závrtu. Šachtice je zapažena skružemi bez uzávěry, v horším případě je zapažena hnijící výdřevou, případně je již šachtice zborcena. Slouží jako past pro živočichy a je nebezpečím i pro návštěvníky přírody. Účelem sanace je uzavření dna závrtu a vrácení závrtu do původní morfologie bez zásahu člověka.

Dokumentace jeskyní: AOPK ČR potřebuje fotodokumentaci pro srovnávání stavu jeskyně a mapovou dokumentaci pro ochranu povrchu přímo nad jeskyní. Obojí získává z archivů, od speleologů a vlastní činností. AOPK ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR vede databázi jeskyní, závrtů, vývěrů a ponorů - tzv. Jednotnou evidenci speleologických objektů (JESO).

Výzkum jeskyní: Je zajišťován subdodavatelsky od specialistů a specializovaných institucí. Nejznámější je monitoring netopýrů Českou společností na ochranu netopýrů (ČESON). V současné době je výzkumná činnost zaměřena na bezobratlé živočichy a na výzkum skapových a říčních podzemních vod se zaměřením na sledování jejich znečištění.

Kontrola jeskyní: AOPK ČR provádí kontrolu stavu jeskyní a kontrolu vydaných rozhodnutí pro činnost v jeskyních. V rozhodnutích jsou podmínky, za kterých lze povolovanou činnost konat. Omezuje se například vstup do jeskyně v době zimování netopýrů a určují se přístupové trasy na pracovní lokality a místa pro ukládání materiálu. Pracovníkům AOPK ČR v kontrolní činnosti pomáhají také její dobrovolní strážci přírody.

Jeskyně pod zemědělskou půdou: Díky půdorysným mapám jeskyní víme, pod kterými pozemky a kde konkrétně se jeskyně nacházejí. Na povrchu se jeskyně často prozrazují specifickým krasovým jevem zvaným závrt. Závrt je pokles terénu, kde srážkové vody rychle zasakují do podzemí.

Jeskyně a těžba nerostných surovin: V CHKO Moravský kras je aktuálně těžen vápenec pouze v lomu Ochoz. Přímo v CHKO není jiná těžba povolena, přestože je zde několik ložisek nerostných surovin a několik platných dobývacích prostorů. Vedle hranice CHKO je v provozu lom Mokrá poblíž Ochozské jeskyně. Zde se podařilo ve spolupráci s těžební společností realizovat změnu kategorie zásob nerostných surovin (vápence) uvnitř CHKO a 200 m vně od hranice CHKO z volných (těžitelných) na vázané (netěžitelné z důvodu ochrany přírody). Rovněž jsou významně omezeny i velikosti odstřelů, aby jejich seismika neovliňovala krápníky.

Jeskyně a odpadní vody: Moravský kras je hustě osídlen a obyvatelé nejen z krasu, ale i z povodí toků přitékajících do krasu produkují odpadní vody. AOPK ČR podporuje výstavby oddílných kanalizací a výstavby čistíren odpadních vod, jejich rekonstrukce a intenzifikace. V tomto případě jsou opatření závislá na finančních zdrojích dotčených obcí.

Jeskyně a čerpání podzemní vody: Jde o nový fenomén posledních suchých let, kdy především fyzické osoby potřebují užitkovou vodu na zálivku zahrad či vodu na celoroční provoz chat. Žádají si o hloubkové vrty v CHKO a na krasových povodích vedle CHKO. Nejsou výjimkou žádosti o vrty přesahující hloubku 100 m. Protože by docházelo k odčerpávání vody z hlubokého oběhu podzemní vody a tím snížení dotace vody do jeskynních biotopů a k veřejným zdrojům pitné vody, není většinou těmto žádostem vyhověno, byť je každá individuálně posuzována.

Antonín Tůma (1964) je geolog Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Moravský kras, speleolog a strážce přírody.