Vstup pro předplatitele: |
nad polem křičí skřivánek
opřený křídlem o vánek
ve mně se dějí zázraky
a za stolem z vrásek
vychází souhvězdí dobrého údělu
pod kterým si dnes ustelu
když hluboká studna nebe
neprozradí ani co by stálo
za tichý neklid
(Michal Stránský)
Možná si toho všimnete až na druhý pohled, ale toto číslo Veroniky je plné změn. Je o pralesích, a je také o divočině. Má novou grafiku (a grafičku), nové kreslíře, novou přílohu (dokonce hned dvě). Naplňují ho jak odborné články, tak úvahy, obrázky a fotografie, básně, recenze. Každý z těchto útvarů a každý z jejich tvůrců má svůj způsob vyjadřování a svůj jazyk. Vnímá ze svého úhlu pohledu a snímá pro nás určitý výsek světa.
Pročítat takový různorodý materiál je poněkud náročnější, ale výsledné sdělení je rozmanitější a snad přináší i větší potěšení - prostě jinou kvalitu. Chtěli jsme podtrhnout kvalitu, zároveň vyjít z tradice, být vážní, objektivní a solidní, ale taky se usmívat pod vousy nebo si dovolit být niterní.
Dnešní doba už netvoří jednoznačné výklady a univerzální pravdy, nenabízí jistoty, přináší krize. Osaháváme ji ze všech možných stran a propojujeme tak jednotlivé kouty našeho společného světa. Předpokladem je otevřenost, nepředpojatost a ochota naslouchat, pokud si jen tak čtu, a osobní zodpovědnost, přecházím-li do role autora.
Je to náročnější, ale taky poctivější. Přináší to více důvodů k radosti, za nimiž stojí starosti a trápení, zda všechno dobře dopadne. Často je v tom skryta i soukromá zkouška odvahy. Neobejde se to bez spolupráce, a ta zase ne bez vzájemné komunikace.
A jiné cesty ani není. Věříme, že po ní půjdete s námi a že se budeme vzájemně podporovat.
Dana Zajoncová