Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Kamenáčci pestří se nečekaně objevili na Přerovsku


Jiří Šafránek, č. 2/2024, s. 46
Kamenáčci pestří.
Kamenáčci pestří. Foto Jiří Šafránek

Začátkem května se na podmáčeném poli u obce Vlkoš objevilo hejnko osmi kamenáčků pestrých (Arenaria interpres). Jde o bahňáky, kteří žijí v arktidě na pobřeží Skandinávského poloostrova a jen velmi vzácně se objevují v době tahu ve střední Evropě.

Kamenáček pestrý je veliký asi jako kos s krátkýma červenýma nohama a krátkým ocasem. Opeření horní části těla má rezavohnědé a černobílé, spodní strana těla je bílá s širokou černou hrudní páskou. Samec i samice jsou stejně zbarveni. Živí se korýši, hmyzem a měkkýši, které vyhledává pod naplavenými řasami na mořském pobřeží.

Hnízdí v pobřežní tundře a je jedením z nejseverněji hnízdících ptáků. Je to tažný druh, který zimuje na mořských pobřežích všech kontinentů. U nás se vyskytuje velmi vzácně na tahu, a to pouze jednotliví ptáci nebo malá hejnka od 2 do 6 kusů. Zajímavé je i to, že na stejné lokalitě se s nimi zároveň vyskytují i další u nás vzácné severské druhy, jako jsou jespák křivozobý (Calidris ferruginea), linduška rudokrká (Anthus cervinus) a konipas luční severoevropský (Motacilla flava thunbergi). Na polním mokřadu u Vlkoše je objevil ornitolog Zdeněk Abrahámek.

Jiří Šafránek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu