VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Před pětadvaceti lety jsem měla celkem dvě možnosti: Plastové allwaysky nebo tampony, ze kterých jsem měla smrtelnou hrůzu (a vzdálený nejasný pocit, že souvisí s nějakým ošklivým onemocněním, když se zapomenou vyměnit). Něco vyčteno z knížek, reklamní balíček jsme dostaly spolu se školením ve škole. Zlatá devadesátá.

Před nějakými osmnácti lety dorazily látkové vložky víceméně v závěsu za dětskými látkovými plenkami moderního střihu. Taky měly moderní střih a hlavně dole patent. Chvíli soutěžily „čistě (bio)bavlněné“ (a proto nutně silnější) s tenkými s nepropustnou vrstvou. Ty druhé vyhrály na celé čáře, přeci jen jsou o poznání pohodlnější. A funkční, prodyšné, neviditelné. Praní v ruce není problém (zakrvácené kalhotky přece taky nevyhodím). A vydrží léta.

V podobný čas se začaly objevovat jednak tampony z nebělené biobavlny, jednak menstruační kalíšky. Prvních pár britské značky Mooncup jsme prohlížely s jistou nedůvěrou. První použití vyžadovalo trochu odvahy, šikovnosti a různého nakrucování, ale budu jim věrná asi až do posledního dechu, resp. poslední menstruace. Je to sice plast, ale je to lékařský silikon (nebarvený), výměna se stihne pod minutu včetně umytí (ve sprše, ve vlaku, v lese, všude), nemůže „dojít“ jako jednorázovky. Aktuálně používám druhý (po třicítce to přeci jen chce tu větší velikost) a za život „spotřebuji“ odhadem tři, maximálně čtyři.

Pro mě osobně asi hledání menstruačních potřeb skončilo. Pro ty, které stále hledají, tu zkusím shrnout některé argumenty pro a proti různým variantám. Argumenty zejména environmentální, trošku zdravotní a možná kupodivu také finanční. Měsíčky přijdou samy, ale rozhodně nejsou zadarmo - a menstruační chudoba, tedy zásadní omezení v životě nebo třeba docházky do školy způsobené tím, že na to prostě nemám peníze, se týkají překvapivého počtu žen i rodin. A tyto hygienické potřeby jsou jednou z nejžádanějších věcí v potravinových bankách, jakkoliv se mnoho žen ostýchá o ně požádat. Mrkněte na web organizací, co se to snaží změnit: Sola pomáhá (www.solapomaha.cz) a Spolek Vesna (www.spolekvesna.cz). Přispět můžete i na opakovaně použitelné potřeby, které řeší tenhle problém dlouhodobě. Ozvěte se jim.

Dva tisíce mých (eko)dní

Pro začátek trochu matematiky. Zjednodušeně a průměrně má každá žena během třiceti až čtyřiceti let zhruba čtyřistakrát menstruaci, která trvá pokaždé asi pět dní. Kouzlo průměrů je v tom, že přesně neplatí prakticky pro nikoho, ale tak nějak se tam vejdou všichni. Tedy všechny.

Život plyne, tělo se mění, nabídka hygienických potřeb na trhu také (to poslední je rozhodně super). Neexistuje jedno řešení pro všechny ženy, ani pro všechny fáze života. Zkusím se tu podívat na různé varianty, orientačně seřazeno od environmentálně nejméně zatěžujících k těm s největší hromadou odpadů. A mrkneme se i na některá méně viditelná úskalí.

Volná menstruace. Pro většinu žen asi scifi, ale jde to. Podobně jako lze vědomě ovládat močení, lze vědomě ovládat uvolňování menstruační krve. Pak nepotřebujete nic nebo jen pojistku. Pro návody a diskuse zkuste internetový vyhledávač a heslo svobodná nebo volná menstruace.

Menstruační kalíšek (pohárek). Plastový pohárek z měkkého plastu (většinou lékařského silikonu, vzácně latexu), zavádí se do pochvy stejně jako tampon. Na rozdíl od tamponů nesaje, ale sbírá a lze ho kdykoliv vyjmout. Může být problém při zavádění, pokud jsou křečí stažené svaly (lépe nacvičovat ke konci měsíčků). Vyrábí se v mnoha velikostech a tvrdostech (což je fajn), v zahraničí i u nás, i barevný. (To mi přijde jako nesmysl, koneckonců asi víme, že menstruační krev není průsvitná modrá tekutina vylitá ze zkumavky, ale krev, kousky sliznice a hlen. Nic úžasného, ale bylo to součástí mne, tak jaképak fraky. Život je život, ne reklama.) Vhodný bez ohledu na věk, jen je potřeba odhadnout velikost (podle vlastní anatomie, věku a porodů). Existuje také ve variantě „menstruační disk“, tedy bez spodní stopky, který se zavádí hlouběji pod čípek (asi jako pesar, ale neslouží jako ochrana proti početí). Po posledním použití v periodě a před prvním použití se vyváří, při výměně stačí vymýt. Vydrží cca 10 let (i moje zkušenost), takže na život stačí tak 3-4 kousky. Vhodný i na kolo, plavání, na cokoliv. Uživatelkám se s ohledem na husitskou minulost Čech velmi vtipně říká kališnice. Koupíte na internetu v nepřeberném množství, nabízejí je i některé lékárny a drogerie.

Menstruační houba. Skutečně hubka (větší nebo menší) s provázkem, vkládá se do pochvy a krev saje. Myje se a vyváří podobně jako kalíšek. Nejde o houbu, ale živočicha (mořskou houbu ze Středozemí). Nemám zkušenost, ale výrobce uvádí životnost asi půl roku a slušnou spolehlivost.

Látkové vložky. Tvarem i velikostí jsou víceméně shodné s těmi „allwayskami“ z reklamy, rozhodně nejde o látkové „cihly“ nebo „surfovací prkna“. Prakticky všechny druhy na trhu mají uvnitř nepropustnou vrstvu a díky tomu jsou velmi tenké. Mají křidélka a na nich patentek nebo suchý zip, aby se daly přichytit v kalhotkách. Spolehlivé a na omak příjemné, nezpůsobují opruzeniny. Doporučuji ty z biobavlny, nejlépe šité v ČR nebo v Evropě (ale zatím asi nejde o tak masový fenomén, aby to pro nás šily děti v Bangladéši - i když kdoví…). Otázky vzbuzují ty nepropustné vrstvy, resp. látky, které neprodyšnost zajišťují. Obvykle jde o polyuretanový zátěr (PUL = polyuretanem laminovaná látka), který je ale běžně používaný i pro různé oblečení a tady to nepřijde do styku s kůží. Perou se nejdříve ve studené vodě a nakonec dočista v teplé. Potřebný počet kusů se liší podle délky a intenzity menstruace (a rychlosti přepírání a sušení), ale obvykle stačí 10 kusů (max 20). Životnost uvádějí výrobci 3 roky, ale odhaduji ji na mnohem delší (limitem bude hlavně životnost té nepropustné vrstvy).

Menstruační kalhotky. Velká hitovka v posledních letech - a je to vlastně fajn. Jde o kalhotky s integrovanou látkovou vložkou. Díky tomu nemůže obtéct, noční „mnohokapičkové“ druhy mají vložku protaženou až do pasu - za mě geniální! Perou se stejně jako látkové vložky. Délku používání limituje spíše morální zastarávání (a změny velikostí prádla), nicméně několik let vydrží určitě. Už jde o trochu dražší špás, ale kdyby existovaly, když mi bylo 14, tak je to jasná volba. Vybírejte je stejně, jako další textil: Nejlépe biobavlna, šité v ČR/Evropě (tady už je asijská výroba docela běžná a to se všemi negativy nebo sociálními otázkami, které nese šití oděvů pro západ někde „mimo dohled“). Vyrábí se v nepřeberných velikostech, barvách a střizích, s kraječkami, nohavičkami nebo bez nich. A také jako plavky, legíny, boxerky. Obdobně jako u látkových vložek jich potřebujete do 20 ks (podle síly a délky menstruace), spíš méně, třeba 10. A vyrábějí se také jako inkontinenční látkové kalhotky pro dospělé.

Tampony. Poprvé dostáváme k jednorázovým hygienickým potřebám. Uvažuji, proč jsou tak oblíbené - že by úspěšná reklama? Nechuť se zaobírat sebou? Zdání hygieničnosti ve srovnání s opakovaně používanými potřebami? Je to opravdu jen zdání, tampony nejsou v žádném případě sterilní. Ostatně pochva je od přírody připravená na různé nesterilní vstupy, když to tak řeknu, není čeho se bát. Protože krev sají, tak vysušují pochvu a nejde je snadno vyjmout před nasátím „do plna“. Pokud je ale necháte uvnitř příliš dlouho, tak kromě protečení riskujete syndrom toxického šoku (dohledejte si podrobnosti, není o co stát). U kalíšků je neznámý a to navzdory masovému používání. Pokud tampon skončí ve splachovací toaletě (nepříjemně častá situace), tak nasaje vodu a může (spolu třeba s olejovými usazeninami) ucpat odpady. Za život jich spotřebujete asi 10 000 kusů (plus případných aplikátorů). Na okraj zmíním „soft tampony“ vyráběné z umělé pěny.

Jak vybrat? Existují varianty z biobavlny (bohužel o poznání dražší), nebělené, neparfémované, nebarvené. Pokud se obejdete bez aplikátoru, tak ušetříte slušnou hromadu odpadů. Jako obvykle je lepší větší balení (a méně individuálních obalů). Kompostování je dost nepravděpodobné (i když u čistě rostlinných tamponů je technicky možné, nejlépe v kompostovací toaletě).

Jednorázové vložky. Klasika, která urazila dlouhý kus cesty od cihličky z vaty v síťce, kterou si pamatuji ze samošek na sklonku socialismu a úsvitu kapitalismu. Jinou zkušenost s ní naštěstí nemám - na rozdíl od mnohých. Ty moderní lepí, takže drží. Jsou tenké, nepropustné, ale taky neprodyšné - a zejména takhle v létě je zapaření skoro jistota. Pokud uvažujete, zda je nepropustný zátěr uprostřed látkových vložek možným rizikem, tak tady se plast (se všemi známými i neznámými látkami) dostává rovnou na tělo. A hlavně na sliznici, která všechno vstřebává ještě ochotněji. Stejně jako u tamponů je spotřeba odhadem 10 000 kusů za život. Jedna váží pár gramů, ale tohle znamená třeba 150 kg (plus obaly). Šup s tím do spalovny (nebo na skládku).

Jak vybírat? Je tu varianta z biobavlny, což je fajn - odpadá riziko zbytků pesticidů a také nebyla geneticky modifikovaná.

(Poznámka zásadní: Genetická modifikace u bavlny a soji spočívá prakticky vždy v tom, že je odolná proti herbicidům, většinou glyfosátu - Roundupu. Takže se tím pak stříká celé pole i během vegetace. Povinné značení GM produktů se týká jen potravin a v EU takové prakticky nejsou na trhu. Zato modifikované bavlny [a krmiv ze soji] je tu spousta).

Buničina může být i ze dřeva a najdou se i vložky s přísnou lesní certifikací FSC (ale pozor, většinou se to týká papírového obalu, ne vložek samotných). Velmi výjimečně mohou mít německou ekocertifikaci Modrý Anděl (řeší obsah toxických látek a původ buničiny). Samozřejmě čím méně barvené, bělené, parfémované a vůbec činané, tím lepší (asi jako toaletní papír, když už jsme u toho). Kompostování je u skutečně rozložitelných vložek také technicky možné, ale leda ve vlastním kompostu (kompostovací toaletě), na kompostárnu je určitě neposílejte. Skutečný rozklad v domácím kompostu je ale nejistý, většinou se počítá s cíleným provzdušňováním a dostatečnou teplotou.

Měsíčky za všechny prachy

V tabulce se snažím shrnout velmi orientační ceny (internetové) k různým menstruačním potřebám a přepočítat cenu podle očekávané spotřeby. Životnost je podle údajů výrobců a může se samozřejmě lišit podle výrobku, způsobů praní a síly menstruace. Počet cyklů za rok: 12, cyklus trvá 5 dní. Kalkulovaná doba menstruace je 40 let (zkracuje se těhotenstvím a obdobím bez menses). Ceny se také liší podle velikosti (kapacity) savých potřeb, počítám s orientačním průměrem za rok 2024.

Přehlednou tabulku viz v PDF na s. 43 dole (přístupné bohužel jen pro předplatitele).

K tabulce:
*   Údaj výrobce. Odhaduji to spíše na více.
** Odhad počtu potřebných kusů pro pohodlné zvládnutí menstruace. Velmi indiduální pro všechny potřeby, jen kalíšek asi vážně stačí jediný.