|
Vstup pro předplatitele: |
Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí
Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe
Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem
Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní Napij
(Jindřich Zogata)
Stejně jako mnoho dalších studentů i já jsem strávil prázdniny na brigádě. Jednoho dne jsem vyrazil k městu Uničovu s pracovním úkolem odvoz brambor z pole od sklízecího kombajnu k třídičce. Zde jsme brambory přebrali a co možná nejvíce zbavili nežádoucích těles, jako jsou velké hroudy zeminy, kameny, a popřípadě i součástky zemědělských strojů. Přebrané brambory byly naloženy na kamiony a odvezeny do Holandska k dalšímu zpracování. Než brambory doputují do cíle, musí urazit cestu dlouhou 1 100 km. Při pohledu na kamion naplněný ohromným množstvím brambor mě napadlo, kolik se asi odveze půdy při této celoevropské logistice.
Zvolil jsem jednoduchou metodu, jak odpovědět na danou otázku. Odebral jsem vzorek brambor připravených na export o hmotnosti 5,196 kg. Doma jsem z nich odrolil všechnu zeminu a tu jsem vysušil při teplotě 105 °C do konstantní hmotnosti. Hmotnost sušiny zeminy činila 0,135 kg, přičemž 4,4 % představovala hmotnost sušiny organického podílu původem z vlastních brambor, kterou bychom neměli do dalšího výpočtu uvažovat. Po výpočtu mi vyšlo, že na jednom kilogramu brambor se odveze 0,02483 kg suché zeminy. Na jeden kamion jsme naložili 25 000 kg brambor. Za týden bylo vypraveno 60 kamionů. Hypotetické množství zeminy (v sušině) odvezené za týden z naší republiky činí 37 245 kg. Každý rok probíhá sklizeň 8 týdnů a tato technologie se u nás provozuje již třetím rokem.
Když se podívám na svoje políčko o výměře 1 800 m2, kde je mocnost orničního horizontu 0,5 metru s průměrnou objemovou hmotností 1 168 kg/m3 (v sušině), zjišťuji, že odvezené množství představuje 85 % výměry tohoto malého políčka.
Jistě je na místě otázka, zda je to hodně nebo málo. Musíme si ale uvědomit, že to nejdůležitější, co k našemu životu potřebujeme, tedy potraviny, rostou právě na této půdě, která nám mizí pod rukama. Ještě mě napadá moudrost starých hospodářů: „Půdu máme vypůjčenu od našich dětí.“
Antonín Kintl
student agroekologie, MZLU v Brně, Kintl.Farms(zavináč)seznam.cz