VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Autorský tým: Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová, František Krahulec

Vydala Academia v Praze v roce 2023, ISBN 978-80-200-3349-9

Čtveřice geobotaniků seznamuje čtenáře s životem luk. Srozumitelný vypravěčský jazyk a zábavná forma zároveň uvádějí i ty, kdo nemají nic společného s vědeckým výzkumem, do badatelské práce. Takto je popularizován (a široké čtenářské obci jistě i zdůvodňován) vědecký výzkum: řada schematických obrázků byla po úpravě převzata z vědeckých publikací.

Základem pro tuto knihu je velká rozmanitost lučních typů na území Krkonošského národního parku, kde autoři působí na dlouhodobých projektech. Navíc z pera botaniků bádajících na loukách a pastvinách mimo Krkonoše pocházejí v závěru knihy kapitoly o mozaice rašelinných luk a suchých smilkových trávníků Českomoravské vrchoviny (manželé Ekrtovi), zaplavovaných loukách jižní Moravy (I. Paukertová), bezkolencové louky jižních Čech (O. Mudrák), slatinné i jiné louky Polabí a Poorličí (R. Prausová), orchidejové louky Bílých Karpat (manželé Jongepierovi).

Názvy jednotlivých kapitol jsou příměrem k dějům v lidské společnosti, podtitulek upřesňuje, oč se ve výkladu jedná. Z každé kapitoly jsem pro čtenáře této recenze něco „vyzobla“, ale ve skutečnosti je kniha fakty i příměry nabitá.

Louka jako pohádka. Vznik luk a tradiční obhospodařování: Vznik a existence květnatých luk tu nejsou samo sebou, ale je to výsledkem několika set let hospodaření, a že když je necháme ležet bez zásahu, zatáhnou je dřeviny. Zatímco Krakonošovi odpradávna sloužily místo kosy laviny pro opakovanou obnovu jeho květnatých zahrádek, vznik bohatých květnatých luk lidským působením má původ v potřebě sena pro ustájený dobytek.

Louka jako Café de l´Europe. Pestrost a konkurence uvnitř společenstev: Tendence dominovat patří ke konkurenci. Nůžky mezi nejúspěšnějším členem společenstva a ostatními se rozevírají a nakonec vítěz bere vše (např. třtina křovištní při bezzásahovosti). Konkurence o světlo neprobíhá jako fotbalový turnaj, spíše jako gladiátorský zápas v aréně.

Louka jako velkoměsto. Pohyb rostlin, vzájemné rozdíly: Přehlídka nejrůznějších strategií, kterými se v tlačenici dá získat prostor. Jako dopravní prostředek slouží šlahouny a výhonky, přeletování semen pomocí proudícího vzduchu i pomoc opylovačů.

Louka jako hospoda U Grobiána. Vztahy mezi sousedními rostlinami: Paralela se Švejkovou anabází, kdy trsík metličky křivolaké putující lučním porostem potká některou z běžných trav se stejnou jistotou, jako o jiné (třeba vstavače) během svého putování ani nezavadí. 

Louka jako podsvětí. Struktura společenstva v podzemí: Co se děje v podzemí, je pro přežití rostlin zásadní. 

Louka jako svět showbyznysu. Flexibilita rostlin: Rozložení zdrojů, o které rostliny skutečně bojují. Síla, jakou kořeny z půdy odčerpávají, může mít podobný výkon jako síla vysavače. Louka jako politická scéna. Vztahy uvnitř druhu a vztahy s houbami a živočichy: Celá síť vztahů v jednom ekosystému s velice komplikovanou a komplexní strukturou, badatelé se ji snaží rozmotat, specialisté pochopit a popsat jako objekt s vlastními zákonitostmi.

Louka jako letní festival. Dynamika populací v krajině: Řada lučních druhů má těžiště výskytu v lesích, ale se zástinem se nevyrovnávají snadno. Naopak dostatek světla na louce je pro ně optimem. Pro rostlinné „robinsony“ není důležité jen dosáhnout „břehu“, ale být v pravý čas na správném místě.

Louka jako otevřená společnost. Syntéza: Zjednodušené schéma mechanismů zachování luční pestrosti. Formování lučních společenstev spíše v konkurenčních vztazích. Kosení jako zásadní péče o louku odebírá silnějším i více než 90 % nadzemní produkce a tím zvýhodňuje slabší v míře vyhrazené utopickým společenským projektům. 

Louka jako otevřená otázka. Ochranářský epilog: Proč a v jaký typ přecházejí květnaté louky Krkonoš. Problémovost mulčování jako imitace péče o louky. 

Kniha podává nejen výklad o biologických souvislostech. Také je rozkryt vztah mezi příčinou a následkem, proč to vypadá, jak to vypadá.

Pro zájemce o poznávací výlety je kniha opatřena přílohou Putování po krkonošských loukách i s mapkou trasy, na které postupně najdeme všechny typy krkonošských luk, hospodařené i nehospodařené, rašelinné, horské…

Kniha obdržela v roce 2024 cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura.

Olga Lepšová-Skácelová