VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ke konci roku 2015 byl zrušen Vojenský újezd Brdy a k začátku roku 2016 byla vyhlášena CHKO Brdy. Její správci přišli do míst, kde ještě nedávno pojížděla armádní technika, probíhaly střelby a ochrana přírody rozhodně nebyla prioritou. Třeba z oblasti Padrťských rybníků byla voda rychle odváděna vybudovanou obtočnou strouhou a narovnaným korytem potoka pod rybníky. To odvodňovalo podmáčené smrčiny i podmáčené louky v okolí. Při vypouštění rybníků se potok, ve kterém žije kriticky ohrožený rak kamenáč, zanášel drobným sedimentem.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Brdy tedy začala projednávat s Povodím Vltavy, s. p., které je správcem vodního toku, a Vojenskými lesy a statky ČR, s. p., jako vlastníkem pozemků, dva revitalizační záměry:

* Přepážky v obtočné strouze by zvýšily hladinu podzemní vody a zpomalily odtok a tím by pomohly vrátit vodu cenným podmáčeným smrčinám.

* Rozmeandrování potoka pod rybníky doplněné o tůně a sedimentační nádrž by zpomalilo odtok, zachytilo drobný sediment při vypouštění rybníků a tím pomohlo populaci raka kamenáče. Zároveň by se tak vytvořil mokřadní biotop pro obojživelníky a další živočichy.

Jako průchodnější záměr se ukázalo řešení narovnaného potoka pod rybníky. V roce 2018 Povodí Vltavy zpracovalo projekt, který získal i stavební povolení a jeho náklady byly odhadnuty na asi 7 milionů Kč. Oba dotčené státní podniky se pak domlouvaly na řešení pozemkové situace pod projektem. Mezitím se v roce 2020 v lokalitě objevily první pobytové znaky bobra evropského, který se v novém prostředí velmi rychle zabydlel. Od obou záměrů se proto upustilo a práce byla přenechána bobrům. Dnes jsou oba původní záměry bobrem naplněny a udržovány ve funkčním stavu. V cenách obvyklých opatření se jednalo o 30 mil. Kč, které tak bobr veřejným financím ušetřil.

Jde o zajímavý příklad toho, jak může být návrat bobra do krajiny prospěšný. Tato zpráva okresního formátu však nabrala nečekaný směr.

V lednu 2024 jsem poskytl rozhovor hodnotící předchozí rok místnímu novináři a mimo jiné padl i dotaz, jak jsou daleko záměry s obtočnou strouhou kolem rybníků. Odpověděl jsem, že nás předběhl bobr a ušetřil nám několik miliónů korun. Stal se z toho i titulek rozhovoru. Všimli si toho další novináři a pak i Česká televize. Natočili jsme čistě pozitivní reportáž o bobrovi v CHKO Brdy, která se dostala do hlavních zpráv dne. Z toho jsme měli upřímnou radost, protože se nestává často, aby se v hlavní zpravodajské relaci v televizi mluvilo o bobrovi a jeho pozitivním přínosu pro krajinu.

Pro další vývoj událostí však měla zásadní význam přeložená zpráva na rozhlasové stanici Radio Prague International. Když se v průběhu dvou dnů ozvalo snad pět zahraničních novinářů z Německa, Francie a Japonska, tak jsme netušili, že to je teprve začátek vlny zájmu, která se šířila napříč světovými médii raketovou rychlostí. Za zmínku stojí např. National Geographic, The Guardian, The New York Times nebo The Asahi Shimbun, natáčet přijely dvě německé televize ARD a ZDF, přijeli se podívat Francouzi, co řeší návrat bobra do jednoho francouzského povodí, Brazilci a Korejci nás požádali, aby to mohli dát do učebnic. Česká televize se vrátila, aby natočila živočichy, kteří z činnosti bobra těží, a opět to odvysílala v hlavních zprávách dne. Pro představu o citovanosti stačí zadat do Googlu Beaver dam in Brdy. V této souvislosti tedy nepřekvapí, že bobr z Brd má i svou stránku na Wikipedii.

Kvůli časovému posunu docházelo k úsměvným situacím. Třeba New York Times nechtěl být pozadu při zveřejnění této „zprávy sezóny“, a tak spěchal, že k článku dodal ilustrační fotografii nutrií na Vltavě. Zpráva vyšla v hluboké noci, kdy na Brdech bobři upravovali hráze a zaměstnanci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nabírali síly na další vlnu rozhovorů s novináři. Proto chvíli trvalo, než se probudili zase novináři na druhé straně oceánu a fotku vyměnili.

Švédská tisková agentura TT zařadila zprávu o brdském bobrovi mezi deset a Forbes mezi dvacet pět dobrých zpráv roku 2025. Bobr z Brd dobyl svět.

CHKO Brdy slaví v letošním roce desáté výročí od svého založení a kromě bobra od Padrťských rybníků ji proslavily další mediální hvězdy jako třeba rysi B913 a B347, kteří přišli ze Šumavy, do přírody navrácená rysice Jane, čápice Kristýna z Africké odysey, modré louky kosatců sibiřských nebo využívání ohně jako nástroje pro péči o některé zdejší lokality. Vznikly zde nové naučné stezky, které mají informační panely netradičně umístěné na solitérních kamenech, aby nerušily kouzlo nezastavěné krajiny. A jako vstupní brána do Brd - ostrova horské přírody uprostřed Čech - už několik let slouží návštěvníkům Dům přírody Brd v lokalitě Tři Trubky.

Bohumil Fišer (1976) pracuje v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR od roku 2003 a od založení Správy CHKO Brdy v roce 2016 jako její vedoucí.