VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na začátku léta 2024 otevřel v Dolních Věstonicích Dům přírody Pálavy. Sídlí v budově po archeologickém muzeu, které mají návštěvníci této pálavské obce stále v živé paměti. Není proto divu, že otázka na slavnou sošku je tou nejčastější, kterou pokladní slyší.

Venuši v expozici samozřejmě máme, ale jen kopii - originál navíc v Dolních Věstonicích nebyl nikdy. Někteří návštěvníci se po této informaci vydávají do nedalekého Archeoparku Pavlov prohlédnout si vykopávky, jiné zlákáme k návštěvě naší expozice. A jen málokdy nejsou nadšeni. Ohlasy a zkušenosti potvrzují, že expozice byla navržena a vytvořena dobře, což je pro úspěch jakéhokoliv muzea základ. S výjimkou úvodního filmu - projekce na tři stěny, která mnohé návštěvníky až dojímá - se celá vešla do jediné podzemní místnosti. Na první pohled to může vyvolat otázku „a to je všechno?“, hlubší průzkum ale ukáže, že je tady co dělat zhruba hodinu. Expozici totiž netvoří jen fyzické exponáty (ať už jde o přírodniny nebo historické předměty), ale i několik krátkých dokumentárních filmů, animací nebo audionahrávek pamětníků z Mušova - vesnice zaplavené stavbou Novomlýnských nádrží. Je tak pestrá - stejně jako Pálava - a (skoro) každý si tady najde něco, co je mu blízké. Dětskou linku, která (zejména z kapacitních možností) nebyla do expozice samotné zahrnuta, jsme nahradili vytvořením tří originálních pracovních listů s pestrými úkoly navázanými na expozici, které pomůžou zabavit děti všech věkových skupin.

Druhým pilířem úspěšného provozu jsou lidé. Od začátku se podařilo vytvořit velmi dobře fungující tým, od ochotných pokladních přes zkušenou muzejní edukátorku po stálé externí spolupracovníky. Nevysoký počet úvazků doháníme nadšením a zápalem. Výhodou je i zázemí stabilního provozovatele, Regionálního muzea v Mikulově, které kromě Domu přírody Pálavy provozuje Archeopark Pavlov, Památník Bratří Mrštíků v Divákách, Horní synagogu a zámek v Mikulově, jež je taky oporou z hlediska provozu i financí. Klíčová je velmi dobře fungující a úzká spolupráce se Správou CHKO Pálava - ta vždy chápala důležitost intenzivní komunikace s veřejností a návštěvníky a Dům přírody Pálavy tuto komunikaci dále rozvíjí i ve směrech, na které už na Správě nebyla kapacita.

Akce a programy

Samotná expozice je základem, který táhne návštěvníky zejména v letní hlavní sezóně, doplňujeme ji ale pořádáním mnoha akcí pro školy a veřejnost. Během prvních let provozu jsme vytvořili určitou kostru, kterou stále postupně doplňujeme a rozvíjíme. 

Důležitou skupinou mimosezónních návštěvníků jsou školní exkurze. Pro ty jsme připravili osm stálých a pětici sezónních edukačních programů v expozici. Všechny mají společné maximální zapojení dětí do programu - edukátor není přednášejícím, ale moderátorem. Zejména programy pro nejmladší děti obsahují i pohybové nebo výtvarné aktivity, které pomáhají udržet pozornost. Edukační programy mají nadšené ohlasy, jedinou nevýhodou je relativně malá kapacita expozice a tím pádem nutnost větší skupiny dělit. Kromě klasických edukačních programů uvnitř nabízíme tři terénní edukační programy v blízkém okolí Domu přírody Pálavy a komentované exkurze a přechody Pálavy. Jejich program upravujeme na míru časovým požadavkům, sezóně a věku dětí, velký důraz klademe na možnost vyzkoušet si nejrůznější terénní pomůcky (smýkadla, dalekohledy, terénní mikroskopy). Zejména na rodiče s menšími dětmi cílí čtyři tradiční sezónní akce (Pálava pod peřinou, Vítání jara, Barvy podzimu a Medové Vánoce), při kterých se naše učebna a herna promění v místnosti plné nejrůznějších úkolů, her a poznání. Jako muzeum se zapojujeme do festivalu muzejních nocí a každoročně připravujeme sezónní výstavu. První výstava byla věnovaná tématu Mušova, vesnice zbourané kvůli výstavbě Novomlýnských nádrží, které se věnujeme i v expozici a obecně jde o téma, které mezi návštěvníky hodně rezonuje. Letošní výstava je pak věnována historii ochrany přírody na Pálavě, protože CHKO Pálava právě letos slaví padesáté výročí od svého vyhlášení. I zde platí, že nás limitují nevelké místnosti a občas dochází ke kumulaci výrazně většího počtu návštěvníků, než je úplně příjemné. Posledním pilířem akcí pro veřejnost jsou terénní exkurze jako třeba netopýří či ornitologické vycházky a další. Naopak moc nepořádáme přednášky uvnitř Domu přírody - věříme, že nejlepší je v tomto případě přírodu ukázat přímo v přírodě. 

Novinkou letošní sezóny jsou badatelské batůžky, které obsahují vybavení pro hlubší poznání přírody v terénu spolu s příručkou, co a jak pozorovat. Například v netopýřím batohu máme ultrazvukové detektory netopýrů a přístroje pro noční vidění, v entomologickém pak síťku na motýly a smýkadla. Batůžky jsou k zapůjčení - ať už pro školy a další skupiny, nebo rodiny s dětmi.

Plány a výzvy

Dosavadní nabídku aktivit rozhodně nepovažujeme za konečnou. V nejbližších letech bychom rádi doplnili nabídku edukačních programů o botanický terénní program a geologický program nebo více formálně ukotvili terénní programy. Rádi bychom rozšířili nabídku vzdělávání i směrem k učitelům, a to jak s regionálním obsahem (vysvětlení důvodů a způsobů péče o pálavskou přírodu, nových ekologických poznatků apod.), ale i obsahem metodickým (pomůcky pro terénní výuku, jejich používání, možnosti práce s dětmi v přírodě). Otázkou také je, jak se do budoucna bude vyvíjet fungování celé sítě Domů přírody, která tvoří rámec naší činnosti a v ideálním případě by měla být koncepční i provozní podporou.

Největší výzvou bude vyřešit personální a kapacitní zázemí. V současné době je prakticky každá činnost řešena jedním člověkem bez zastupitelnosti a na hraně (respektive často spíše za hranou) našich časových možností. Práce s externími spolupracovníky vyžaduje poměrně velkou míru plánování, ale i improvizace. Snem do budoucna je vybudování terénní základny, která by vytvořila zázemí pro venkovní programy a umožnila třeba i pořádání vícedenních akcí. Souvisí to i s polohou Domu přírody Pálavy přímo ve vesnici - což je na jednu stranu výhoda z hlediska dopravní dostupnosti (mnohé školy k nám zvládnou dojet běžnou dopravou, bez nutnosti objednávat vlastní autobus), na stranu druhou to na samotnou Pálavu je na dvou- nebo tříhodinový program prostě daleko.

Jan Miklín (1986) vystudoval environmentální geografii na Ostravské univerzitě, kde několik let učil, pracoval na Správě CHKO Pálava a od roku 2024 je vedoucím Domu přírody Pálavy.