|
Vstup pro předplatitele: |
voda se poroučí
v tůních
se potápějí básníci
ale nepočteš si
vážka se naklání
ke zvlněnému tichu
všechno už jsem rozbalil
a pořád nic
vyzobali mě plameňáci
(Michal Stránský)
Pod vzduchem poledním je země žhavá,
nic před tebou, jen topol osamělý,
prožloutlá všude, parnem vyschlá tráva,
pár chudých bělásků, toť ruch tu celý;
z děr rozpuklých se rozlézají brouci,
lesk jejich krovek zlato slunce chytá,
a z pryšců, vrbek, chrastavců dech vroucí
s mdlou vůní vane. Celá pláň je zrytá,
řad roklí hlubokých a jam a tůní
před lety opuštěných v kruh se šíří;
do žlutých na dně vod, kde myš se sluní,
les pampelišek pouští hebké pýří.
(Z mého kraje)