Vstup pro předplatitele: |
Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)
Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)
Louka navečer povadla —
Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)
Auta na vzdálené dálnici
svítí Třou si
pneumatiky o asfalt
ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát
je žene
(František Schildberger)
Pod vzduchem poledním je země žhavá,
nic před tebou, jen topol osamělý,
prožloutlá všude, parnem vyschlá tráva,
pár chudých bělásků, toť ruch tu celý;
z děr rozpuklých se rozlézají brouci,
lesk jejich krovek zlato slunce chytá,
a z pryšců, vrbek, chrastavců dech vroucí
s mdlou vůní vane. Celá pláň je zrytá,
řad roklí hlubokých a jam a tůní
před lety opuštěných v kruh se šíří;
do žlutých na dně vod, kde myš se sluní,
les pampelišek pouští hebké pýří.
(Z mého kraje)