VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Omlouvám se zejména Povodí Moravy za tento článek, ale snad si mohu dovolit pár slov k řekám i jako nehydrolog. Přes tuto nekvalifikaci jsem se u vody pohyboval - z velké části jako biolog - po více než 70 let. Spolupracoval jsem občas také jak s Povodím Moravy, tak bývalým Hydroprojektem. Zejména s potěšením jsem to dělal při pokusech některých jejich pracovníků projektovat „úpravy břehů přírodě blízkým způsobem“. Přesto mi však zůstal občas utajen rozpor mezi slovy a skutky, týkajícími se úprav říčních břehů, hrází a zejména břehových porostů - tedy takzvaných břeháků. A také proč všechny projekty úprav břehů způsobem přírodě blízkým zůstaly jen v projektech. Začátkem 60. let minulého století při jednom z úvodních jednání o plánovaných vodohospodářských úpravách jižní Moravy - čímž se rozumělo napřímení toků dolní Moravy a Dyje a výstavba vodního díla Nové Mlýny - řekl tehdejší guru vodohospodářů akademik Ježdík: „Nám vodařům je stále vyčítáno, že regulujeme vodní toky pouze podle pravítka.“ Čímž se mělo rozumět, že tomu tak není. Respektive ne(s)mělo se říct, že tomu tak je, a že z vodních toků se dělají kanály.

Možná jsou úseky, kde je to nutné a kde úpravy plní jediný účel - ochránit okolí proti vybřežené vodě čili záplavám. Nejnaléhavější je to přímo tam, kde vodní tok protéká lidskými sídlišti, především ve městech. Tam to zřejmě každý chápe, i s případnou snahou zajistit ochranu před statisíciletou vodou. Ale i to je možné nedělat způsobem, proti jehož nazvání kanalizací protestoval již zmíněný akademik Ježdík. Asi bych za způsob takové úpravy odpovídající otevřené kanalizaci považoval např. v Brně tok Svratky od Anežského kláštera na Starém Brně po železniční most trati na Horní Heršpice. Strmé kamenné hráze s úzkým proužkem zeleně (břehového porostu?) nahoře vytvářejí dokonalou průtočnou vanu, kolem níž na jedné straně mohou pádit auta, na druhé straně se na úzké cestě míjejí chodci, psi, in-line bruslaři a cyklisté. Možná se takový typ ohrázování někomu líbí, někomu nevadí, někomu je to jedno. Když kdysi vyrostla v hrázi malá křovitá vrba, která místně zamezila betonovému dojmu, žádost o její ponechání byla odmítnuta s tím, že pokud bude v důsledku ponechání někdy zaplaveno Brno, navrhovatel ponese náklady za veškeré škody. To si ani při tehdejším platu navrhovatel nemohl dovolit. Vrba byla po tomto upozornění okamžitě zlikvidována. Naproti tomu přirozeným způsobem zesnulá stará vrba spadlá napříč korytem nad Kamenomlýnským splavem v době nejvyšších stavů vody nevadila. Naštěstí pro slípku zelenonohou, která si v její koruně - nyní samozřejmě ležící na hladině - postavila hnízdo.

Osobně se mi líbí, a asi nejen mně, koryto téže Svratky kus dál - nahoru i dolů. Jednak v úseku pod Brněnskou přehradou až po zmíněný klášter, jednak v úseku od železničního mostu dále po proudu až pod Přízřenický jez. Pak se Svratka zase na kus cesty stává kanálem, i když travnatým. Možná díky soutoku se Svitavou v 18. století podobně zkanalizovanou. A vzhledem k tomu, že všemi částmi koryta probíhá stejná voda za nízkého i nejvyššího stavu a nikde nevybřežuje, mám pocit, že zmíněná kanalizace toku Svratky na Starém Brně nebyla zas tak nutná.

Kus jakéhosi spojení obou způsobů úprav představovala donedávna Svratka v krátkém úseku od Kamenomlýnského splavu po Pisárecký most. Na pravé straně pod jezem vysoký strmý břeh téměř přírodního rázu s porostem stromů a jedním vyústěním bývalé kanalizace, dále k mostu pak vysoký zarostlý břeh k řece lemovaný cyklistickou stezkou. Levý břeh je tvořen vysokou kamennou hrází, za níž jsou bývalé vodovodní nádrže. Tato hráz je nahoře lemována stromovým a keřovým patrem, splývajícím i přes hráz, která jako hráz ani nepůsobí. Celý tento krátký úsek Svratky byl vždy zajímavý: kousek pod splavem vyrůstalo ze dna několik vrbiček. Kolem byla vyhloubena ve dně tůňka, kde se třely ostroretky, dokud byly. Vrstva těchto ryb při tření byla neuvěřitelná. A kolem vrb občas trénovali vodáci kolem několika tyčí zavěšených na drátech. Vše před několika lety odstraněno. A nyní se odstraňuje, případně odstraňovalo všech několik keřů, vyrostlých mezitím na mělčinách pod hrází. Pod nimi se ukrývaly kachny i s mladými, v zimě slípky, na jejich větvích sedával ledňáček. Možná by se při jejich zachování zaplavilo Brno.