Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

Nationalparks Austria – Asociace národních parků Rakouska aneb Jak to dělají jinde?

Christian Übl, č. 1/2023, s. 2-5, pro předplatitele

Vzácný biotop na okraji velkoměsta. 70. výročí založení brněnské zoo – I

Eduard Stuchlík, č. 1/2023, s. 10-12, pro předplatitele

Fér Kaffé Veronica jako zpracovna ovoce plus jeden speciální recept

Josef Zimola, Irena Stehlíková, č. 1/2023, s. 23-24

Jak na Nový rok…

Renata Placková, č. 1/2023, s. 26-27

Ferdinand Bučina: Hospodaření na javornických loukách

Václav Štěpánek, č. 1/2023, s. I-XVI, pro předplatitele

Světlo z Jupitera

David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3, pro předplatitele

Kdo se bojí ohně

Jiří Sádlo, č. 4/2022, s. 11

Vzpomínání na Jana Steklíka a s Janem Steklíkem

Petr Veselý, č. 4/2022, s. 29-36, pro předplatitele

K teplotám interiérů

Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39

Skoro neznámý ovocný druh – tatarka


Ivo Dostál, č. 5/2013, s. 51

V poslední době se stále více mluví o oskeruši zásluhou jejího nadšeného propagátora Víta Hrdouška. Je to zajímavý strom s ne zcela vyjasněnou historií svého původu, která sahá snad až do oblasti bájí. Kde je pravda sice nevím, ale viděl jsem staré oskeruše v porostech lesa Forestra Umbra na italském poloostrově Gargano, který je už od 13. století chráněn jako královský revír a kde tento pozoruhodný ovocný strom tvoří přirozenou součást prastarých porostů a kde se i bohatě zmlazuje.

Oskeruše má jistě zajímavé ovoce, ale neméně pozornosti si určitě zasluhuje právě tatarka, někdy také zvaná hrušeň Tatarova. Tento málo známý ovocný strom byl nalezen ve výsevu semen z tzv. šípové hrušně (Sorbopyrus bollvylleriana - kříženec jeřábu a hrušně) jako nahodilý semenáč v roce 1857 zahradníkem M. Tatarem. Velkým překvapením byly jeho plody - veliké, tvarově podobné zploštělému jablíčku (jsou však jedinci s plody podobnými kulatější hrušce) až 4 cm velkému a váze kolem 50 gramů, žluté s červeným líčkem, šťavnaté a výtečné chuti. Semenáč byl pojmenován jako hruškojeřáb Tatarův - Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis. Listy má podobné nejspíše jabloni, ale zespodu jsou stříbřitě pýřité jako u jeřábu muku, kterému se ostatně tím také podobají. Květy jsou podobné i pachem jeřábům a plody uzrávají v srpnu a začátkem září a vydrží skladování nejdéle do 3 týdnů. Uvádí se, že je velmi odolný a roste dobře v jakékoliv lokalitě, nejlépe však na slunci a na nepříliš suché půdě. Zkušeností ale není mnoho, takže tyto údaje bude nutno ověřit.

Já sám jej mám od pana Jagoše ze slováckého Lipova, který tento strom šířil, a pokud se dobře pamatuji, tak uváděl, že si rouby bere ze starého stromu snad z Kněždubu, který přinášíval metráky výtečných plodů, využívaných na vše, od přímé konzumace přes kompoty, džemy až po jistě výtečnou pálenku. Rouboval ho na hrušeň. Ještě mi neplodil, takže osobní zkušenost s plody nemám.

Příznivou zprávou je, že se dá už vzácně i koupit, protože ho někteří zahradníci začali množit. Pozor však na podobný základní kříženec hruškojeřábu Sorbopyrus auricularis, který má plody krásně oranžové o velikosti plodů jeřábu muku, ale chuťově moučnaté. Pokud někdo máte nějaké zkušenosti s tatarkou a podělíte se s námi, bude to jistě pro rozšíření pěstování tohoto zajímavého ovocného stromu velkým přínosem.

Ivo Dostál

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu