Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Obnova jezerní krajiny


Olga Lepšová-Skácelová, č. 5/2013, s. 56

Pecharová, E., Svoboda, I., Vrbová, M.: Obnova jezerní krajiny pod Krušnými horami. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy 2011, 108 s.

Podkrušnohorská krajina je zakotvena v povědomí většiny lidí jako zaprášený průmyslový kraj sužovaný těžbou a chemickým průmyslem. Málokdo zná její původní podobu, proto může název publikace překvapit. Autoři nás po úvodních pasážích zavádějí do minulých časů, kdy Podkrušnohoří bylo klimaxovou krajinou, jejíž podnebí ovlivňovalo naše největší jezero - Komořanské (56 km2), a provádějí dalším vývojem krajiny od jejího odvodnění ve prospěch lidských aktivit, avšak územím stále ještě na vodstvo bohatým a harmonickým. Současný trend přeměny velkoplošných povrchových dolů ve velkoplošné vodní nádrže označují jako návrat k jezerní krajině pod Krušnými horami a počítají s kladným ovlivněním klimatu oblasti trpící odvodněním, průmyslovými exhalacemi a povrchovou těžbou. Vodní režim podkrušnohorské krajiny v průběhu historie až po cílový stav po obnově je znázorněn v přehledných modelech (str. 25). V teoretické části i na příkladech jezer stávajících (Chabařovice, Most), napouštěných (Medard-Libík) a plánovaných po ukončení povrchové těžby v dalších velkolomech se zde seznamujeme s technickými opatřeními zamezujícími problémům (kvalita vody, břehová abraze aj.). Zdůrazněna je v knize potřeba pravidelného monitoringu chemismu a oživení vody.

Autoři neřeší, zda má těžba v podkrušnohorském regionu dále pokračovat, či nikoliv (není to předmětem publikace). Nestavějí se do konfliktu s těžařskými společnostmi - mimo jiné zmiňují, že klima regionu bylo v minulých desetiletích více zdevastováno provozy spalujícími hnědé uhlí než nyní těžbou. Vycházejí ze stavu, který zde je, eventuálně nastane po další těžbě. Osvětové působení tria krajinná inženýrka - hydrogeolog - historička krajiny spočívá v podrobném vysvětlení metodiky obnovy krajiny. Výsledek holistického (celostního) přístupu k obnově se má lišit od tradičně prováděných rekultivací, jejichž výsledkem byla unifikovaná krajina využitelná vesměs zemědělsky, avšak z hlediska pestrosti tvarů i života mnohem chudší oproti stavu před těžbou, a tím i podstatně méně funkční pro obnovení zdravého klimatu, biodiverzity i rekreačního potenciálu.

Vysvětlena jsou zde technická úskalí rekultivace (tvar a stabilita výsypek, stařinový systém důlních vod atd.). Z kontextu vyplývá, že mnohem složitější i finančně nákladnější je rekultivace jam, kde byla ukončena těžba náhle, naopak lepších výsledků je dosahováno, když je rekultivace připravována již během těžby a při dotěžování (umístění vnitřních výsypek - budování ostrovů napouštěných jezer, sklon a tvarování břehů, zajištění proti abrazi).

I přes názorovou různorodost na rekultivace (jíž je ostatně věnováno tohle číslo časopisu) lze publikaci doporučit nejen těžařům, ale také ekologům studujícím sukcesi v potěžební krajině i lidem, kteří zde žijí nebo ji budou navštěvovat.

Olga Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu