Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Jizvy krajiny?


Jan Lacina, č. 5/2013, s. 56-57

Kuncová, S., Tyller, R.: Romantické cesty neznámým Sokolovskem. Fornica, Sokolov 2009, 144 s.

Bývaly doby, kdy rozmanitá těžební území byla jednoznačně považována pouze za jizvy, ba bolestivé rány krajiny. Vnímali jsme je jako ošklivá a chmurná území zmaru, kterým je radno se zdaleka vyhýbat. Současný pohled krajinných ekologů na taková území (alespoň některá) již není pouze negativní. A dokonce je nelze brát ani jako krajinné segmenty výhradně ošklivé.

Přesvědčuje nás o tom i objevná fotografická publikace Romantické cesty neznámým Sokolovskem autorů Světlany Kuncové a Rudolfa Tyllera. Tím „neznámým Sokolovskem“ jsou hluboké jámy po vytěžených velkolomech Medard a Libík, kde umělým zaplavováním vzniklo rozlehlé (přes 400 ha) jezero Medard. Autoři (dokumentaristka přírodovědného oddělení muzea v Sokolově a zeměměřičský inženýr na odpočinku) se do tohoto území vydali dokumentovat jeho předjezerní tvář. A procítili ji nejen s objevitelským zaujetím Kolumba, ale i s citlivostí malířskou.

„Když jsme prošli svahy i pláně, zelenající se nově vysázenými stromky, tak se před námi objevila drsná a členitá krajina plná neobvyklých tvarů a nečekaných barev. Jejich paletu jako by vytvořili moderní malíři. Od temně rudé přes červenou až k oranžové a béžové. Mezi bílou a šedou bylo nepopsatelné množství odstínů,… To vše bylo rozloženo v hnědošedočerné krajině poseté kopečky, vyvýšeninami a erozí rozbrázděnými vysokými svahy… Zabydleli jsme se v ní a zároveň jsme si připadali jako objevitelé neznámých světů“ - píší autoři úvodem. Zasvěcenými texty doplňují i podle jedenácti vymezených teritorií rozčleněné barevné fotografie (kromě převzatých historických je jich 118), které zachycují tuto antropogenní krajinu od časného jara s průkopnickými podběly přes načervenalé klasy třtiny v létě, zrudlé náletové osiky na podzim až po kaskády rampouchů, ve které mráz proměnil vodopády důlních i srážkových vod. V těch celkových záběrech, polocelcích i detailech se zdá, jako bychom putovali nikoliv Severočeským hnědouhelným revírem, ale tu Islandem, tu Grónskem, Saharou a občas i sibiřskou tajgou.

„Rozsáhlá a devastující činnost člověka krajinu zcela nezničí, jak jsme si myslívali dříve,“ soudí autoři v závěru. „Jen ji přemění; po opuštění a ponechání v klidu dá přírodě příležitost začít s novým životem… Člověk přitom může být jen pozorovatelem a vůbec nemusí zasahovat.“

Neříká se mi to lehce, ale musím uznat, že oba autoři objevili nejen romantiku, ale i krásu devastované krajiny Sokolovska. Aniž bych ovšem souhlasil s tím, aby takto „krásných“ krajin přibývalo na úkor těch dřívějších.

Jan Lacina

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu