Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Hády – perla přírody na okraji Brna


Lubomír Tichý, č. 5/2013, s. 59

Redakcí časopisu jsem byl požádán o napsání článku do rubriky „Recept na…“ o naší organizaci. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jestli slovo recept není až příliš odvážné. Pouštět se do psaní receptů může někdo po třiceti, čtyřiceti letech zkušeností, a s tím, že dopředu přesně ví, jak to dopadne. Naše organizace a kopec Hády, to je ale vlastně laboratoř pod širým nebem. Na ní se všichni teprve učíme budovat vztah mezi společností a přírodou v prostředí neziskového sektoru. Bylo by proto nafoukané rozdávat recepty, ale snad může být historie Pozemkového spolku Hády pro někoho alespoň malou inspirací.

Kopec Hády je dominantou Brna viditelnou z dalekého okolí. Když se řekne jeho jméno, každý si hned vzpomene na vysílač nebo rozsáhlý vápencový lom. Dnes už ale snad můžeme říct, že řada lidí má Hády spojeny také s krásnou, zajímavou a pestrou přírodou.

Ještě začátkem 90. let minulého století byl však lom a jeho okolí považován za „jizvu krajiny“, která by se měla urychleně zacelit. O přírodních hodnotách uzavřených za plotem dobývacího prostoru věděl jen málokdo. Přitom zde i přes rozsáhlou těžbu přežívalo asi sedmdesát ohrožených druhů rostlin, desítky ohrožených živočichů a geologicky byly profily stěn v lomech perlou stratigrafického uložení starohorních, prvohorních a druhohorních sedimentů. Díky občanskému sdružení Rezekvítek vznikla první odborná publikace o přírodních klenotech Hádů. I díky tomu se pak povedlo usměrnit koncem 90. let rekultivace Růženina lomu a následně také etážového lomu tak, aby zdejší přírodu nepoškodily, ale naopak jí pomohly do současného stavu.

V roce 2000 bylo potřeba udělat něco konkrétního. Za podpory Rezekvítku a Regionálního sdružení ČSOP Brno jsme proto založili Pozemkový spolek Hády - základní organizaci Českého svazu ochránců přírody, jejímž hlavním úkolem bylo nabídnout vlastníkovi pozemků, firmě Českomoravský cement, a.s., alternativu dalšího využití lomu a jeho okolí po ukončení těžby. Jejím hlavním posláním je uchránit území před developerskými aktivitami a devastací přírodního prostředí vhodného pro vzácné rostliny a živočichy.

Díky projektu LIFE se nám postupně podařilo odkoupit asi 20 ha pozemků na Hádech do vlastnictví ČSOP, zbylých asi 30 ha si nadále pronajímáme. Péče o tak rozsáhlé území není úplně jednoduchá zvláště proto, že téměř veškerá činnost naší organizace byla, je a patrně i bude nevýdělečná. Velmi nám pomáhají dotace na údržbu chráněných území hrazené z rozpočtu Jihomoravského kraje, bez nichž si vůbec péči a udržení zdejší přírody v kondici neumíme představit.

Jenže k čemu to všechno, když by toto území nadále zůstávalo pro lidi nedostupné? V době, kdy bylo území stále ještě dobývacím prostorem se zákazem vstupu, jsme ve dvou částech - na Kavkách a v Růženině lomu zřídili terénní výukové trasy pro ekologickou výchovu. Na nich dodnes společně s Lipkou organizujeme exkurze a výukové programy pro děti základních škol, kterých zde prošlo celkem už přes šest tisíc. Pro fandy přírody pořádáme pro veřejnost už po celou dobu naší existence neúnavně dvakrát ročně Den otevřených dveří na Kavkách, kam chodí pravidelné botanicko-zoologické exkurze. Přesto byly donedávna Hády vlastně jinak téměř opuštěným a zapomenutým místem Brna.

V roce 2010 jsme se ale rozhodli to radikálně změnit. V lomu Džungle, který byl do té doby zcela nepřístupný, zarostlý a neudržovaný, jsme začali budovat Lamacentrum - malou farmu se stádem několika lam alpak a oveček. Chtěli jsme, aby Hády ožily a staly se cílem víkendových vycházek rodin s dětmi a lidí, kteří mají k přírodě blízko. Nejprve jsme začali nabízet zážitkové programy s lamou, později jsme otevřeli také pro veřejnost. Nutno říci, že tento jakkoli jedinečný projekt byl postaven naprosto mimo ekonomickou realitu a z dnešního pohledu vypadá hodně bláznivě. Po třech letech provozu se ale zdá, že se u nás lidem líbí a rádi se na Hády vracejí. Ročně sem zavítají tisíce návštěvníků. I když není vůbec jisté, zda jsme schopni Lamacentrum dlouhodobě finančně udržet, máme z něj velkou radost. Podařilo se nám alespoň na nějakou dobu totiž to, co jsme si při založení naší organizace stanovili za hlavní cíl - tedy zachránit hádeckou přírodu pro Brno a jeho obyvatele.

Lubomír Tichý
předseda ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu