VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Během prvních dvou srpnových týdnů letošního roku se uskutečnil pilotní ročník letního tábora s přírodovědným zaměřením pro žáky druhého stupně základní školy, který pořádala Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Celá myšlenka se zrodila v hlavě jednoho ze studentů fakulty Josefa Juráně, který připravil pro malé nadějné biology dny plné zábavy a nezapomenutelných zážitků. Všechny původní smělé plány by však téměř s jistotou nebyly realizovány bez přispění fakulty, která dala projektu zelenou a výraznou měrou ho podpořila jak finančně, tak organizačně.

Podobně jako slepý k houslím přišel, i já jsem přišla k funkci oddílové vedoucí na tomhle táboře. Než jsem se na tábor vypravila, byly mé pocity všelijaké. V podstatě jsem neměla s prací s dětmi skoro žádné zkušenosti a měla jsem trošku obavy, jak si s partou trpaslíků poradím. Všechny obavy jsem ale po pár hodinách strávených s našimi táborníky s klidem odhodila do kouta. To, jak se dokázali pro vše ihned nadchnout a v podstatě všechen program je v mžiku zaujal, bylo až k neuvěření. Potěšili nás i širokým rozsahem zájmů a velkým množstvím znalostí. S obrovským zápalem nám neustále nosili úlovky, které v okolí lapili do svých „petrisek“ (Petriho misky, pozn. redakce), a pídili se po tom, co že to vlastně chytili. To byla ovšem docela kvalitní bojovka i pro nás, protože hlubšími znalostmi bezobratlých zrovna neoplýval ani jeden z vedoucích, nicméně s pomocí příruček a atlasů z nás brzo byli odborníci na slovo vzatí. Celých čtrnáct dní hrozně rychle uteklo, a přestože jsme se často únavou už rozpadali a počítali minuty do večerky, stejně jsme se na nový den s táborníky vždycky těšili. Ti nás kolikrát svými neprůstřelnými argumenty a po známkami tak odrovnávali, že jsem se často bála, jestli naše bránice další salvu smíchu ještě vydrží.

Akce se konala v malebném prostředí letní výcvikové základny v obci Hradce nedaleko Českých Budějovic. V místě jako stvořeném pro dětské tábory - rybník i les co by kamenem dohodil, do vesnice kousek, dostupnost oblíbených turistických cílů (Dívčí kámen, Kleť…) ideální a na dráhu, i bez zkratky přes les, slabých dvacet minut. Na základnu do Hradců nám nakonec přijelo čtrnáct odvážných dobrodruhů, kteří se rozdělili do dvou oddílů: Žraloci a Objevitelé. Nejprve je čekalo zabydlení v chatách, několik seznamovacích a teambuildingových her a pak už mohla táborová dobrodružství naplno propuknout. Ústředním tématem tábora bylo motto: „Byl jednou jeden objevitel“ a v tomto duchu se nesl i celý jeho program. A tak jsme postupně během jednotlivých dnů objevili Ameriku s Kryštofem Kolumbem, dobyli jižní pól s Roaldem Amundsenem, zdolali nejvyšší horu světa s Edmundem Hillarym, objevovali Cookovy ostrovy, mapovali Čínu s Marco Polem, hledali prameny Nilu s Jamesem Brucem a ještě mnoho dalšího. Oddíly Žraloků a Objevitelů mezi sebou soupeřily v tematicky laděné celotáborové hře a za své snažení byly odměňovány tzv. objevitelskými „döllary“, za které si pak na konci tábora mohly v našem improvizovaném obchůdku nakoupit různé knihy, filmy na DVD, sladkosti a hlavně Petriho misky, které byly hitem celého tábora. Ale rozhodně jsme si celé dva týdny jen nehráli. Pro děti byl připraven i velmi bohatý odborný program, na kterém se podíleli studenti a vědci z přírodovědecké fakulty. Všichni táborníci tak měli jedinečnou možnost seznámit se s různými vědními obory biologie. Malí přírodovědci mikroskopovali řasy, izolovali DNA, chytali všemožný hmyz a další bezobratlé, pomáhali s kroužkováním ptáků, vyzkoušeli si metody odchytu hlodavců, učili se třídit odpad a vyrábět šperky z PET lahví, vyslechli přednášku o podmořském světě, poznávali rostliny a dřeviny atd.

Do nabitého rozvrhu tábora se vešlo i několik výletů. Prvním z nich byla výprava na Dívčí kámen spojená s dobrodružnou hrou. Děti si při ní vyzkoušely práci s GPS navigací, hledaly zaměřené body, kde byly ukryty zbraně, se kterými na konci trasy mezi sebou oba dva oddíly svedly napínavou vodní bitvu. Na vítěze čekala sladká odměna. V rámci dalšího výletu vedly naše kroky do Zoologické zahrady Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Tím jsme symbolicky sledovali cestu dalšího významného objevitele a přírodovědce Charlese Darwina. Tam byl pro naše malé dobrodruhy připraven bohatý program, při kterém mohli nahlédnout i do míst, kam se obvyklý návštěvník zoo jen tak nedostane. Navštívili jsme také naši fakultu v Českých Budějovicích, kde většina malých táborníků asi poprvé naživo viděla rypoše, podzemní africké savce, na kterých budějovičtí zoologové už několik let provádějí intenzivní výzkum. Největší celebritou byl rozhodně fakultní hroznýš Boženka, se kterou musel mít fotku prostě každý. Odpoledne se objevitelé vyřádili v laboratoři při zábavných chemických pokusech. Nesměla chybět ani trocha těch historických památek, a tak jsme si s táborníky vyšlápli i na Černou věž. Poslední výprava pak byla doslova vrcholná. Stejně jako Edmund Hillary zdolal nejvyšší horu světa, my jsme zdolali nejvyšší horu Jihočeského kraje, Kleť. Na vrchol se s námi vydali i botanici Milan a Táňa Štechovi, kteří po cestě zasvětili naše svěřence do tajemství rostlinné říše. Závěr našeho čtrnáctidenního putování pak patřil slavnostnímu táboráku, kde došlo na vyhlašování vítězů celotáborové hry, na předávání sladkých odměn, na zpěv, tanec a zaslouženou prodlouženou večerku. Z vítězství se nakonec radoval oddíl Žraloků, pro nás byli ale hrdiny úplně všichni.

Inu, bylo to skvělé, intenzivní a všichni na to rádi vzpomínáme. Bezkonkurenčně největší odměnou pro nás byly milé e-maily a vzkazy rodičů, kterým se domů vracely nadšené a spokojené děti, těšící se prý už teď na další ročník tábora. Těšíme se i my a máme velkou radost, že se pilotní ročník setkal s tak dobrými ohlasy a tábor má tedy svolení k tomu, aby se příští rok opět konal.

Isa Okřinová
studentka zoologie