Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Krajina jitřící


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 2/1987, str. 4

Můžete být rodáky z kopců, můžete považovat za své životně nezbytné médium vůni pryskyřice jehličnatých lesů a nakyslý pach rašelinných luk, ale ten kousek jihomoravské země, kterému se říká Pálava, vás stejně jednoho dne přitáhne a bude vábit k návratům. Modravé křivce vápencového pohoří, připomínající nejsevernější vlnu jižního moře, neodoláte. Dole voní bahnem a kopřivami, nahoře pelyňkem a třemdavou. Je to krajina dráždivá.

Přiznávám se, že málokterou krajinu mám tak rád a zároveň málokterou krajinou jsem tak rozjitřován, jako právě tímto exotickým kouskem světa. Občas ji pitvám odborně a je mou ctižádostí být jedním z těch, kterým se podaří snoubit její užitečnost se zachováním neobvyklé krásy. A přesto - nebo právě proto - sem rád odjedu jen tak, potloukat se, vyprostit, nechat se přírodou doslova omámit.

Žár poledního slunce mě přinutí opustit nestinné úpatí a vejít do zelených vánků dubového lesa. Ale nevydržím v něm dlouho. Nad klokočovými keři překlenu sedlo mezi Děvičkami a Děvínem a vejdu vyprahnout do rozpálené skalní stepi. Považuji za nezbytné občas vyprahnout právě v této krajině, vyprahnout až do těch hloubek, ve kterých vzpomínky dávají rašit tvořivé touze.

Je tomu už přes dvacet let, kdy jsme se tu sjeli na prvním československém táboře mladých ochránců přírody. Pro mnohé z nás to bylo první uvědomělé ponoření do spletitých tajů přírody, pro některé i období prvních lásek. Ale třebaže jsme se rozdělili a po večerech plaše vyhledávali ta nejlíbeznější zákoutí, nepřestávalo nás spojovat zanícení chránit přírodu tak silné, že se po něm stýská dodnes. Proto se na Pálavu vracím: abych se rozpomněl a omládl.

Proto se zase nechám omámit vůní jižních pelyňků natolik, až se mi zasteskne po vlahém pachu kopřiv. Sestoupím za ním z vápencového bradla na okraj nivy Dyje. zaklepu na dubová vrátka sklípku, vlídného jak dutiny starých hlavatých vrb kolem. Do poháru duše nechám vejít víno, básnivé víno Sauvignon. Odvážím se ponořit do vůně kopřiv tak hluboko, až se mi opět - stejně jak před dvaceti lety - podaří spatřit tajemné vinné ptáky. - Za teplých letních nocí vyletují ze svých hnízd na třech skalních Pannách pod Děvičkami a dlouhými koštýři zobáků potají sají víno z dubových soudků ve Strachotíně, Věstonicích i v Pavlově…

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu