Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Etnografie bludičky


Pavel Klvač, č. 1/2014, s. 13

Čím by byla tajemná noc bez bludiček? V lidovém vyprávění tyto démonické bytosti často umocňují strach z noční temnoty. Najdeme je po celém území Čech a Moravy. V krajových variantách jsou bludné duše nazývány světýlka, bludná světla, světlonoši ap. Etnografická literatura je popisuje jako duše zemřelých, které nedošly pokoje a bloudí světem do doby, než jim bude odpuštěno. Jako jiní démoni nemají rády všetečnou pozornost a posměch. Mohou též vodit mračna nebo způsobovat průtrž či krupobití. Jelikož pocházejí vesměs z duší zemřelých násilnou smrtí, nekřtěňátek atd., zjevují se nejen v bažinách a na tlejících kmenech, ale i na hrobech. Mohou nabývat podoby modravých plaménků, dětí nebo mužíků s lucerničkami nebo kahánky. Nejčastěji je lze spatřit za temných zimních nocí, o Dušičkách, o adventu.

Pověsti, ve kterých se bludičky vyskytují, jsou hojné ve všech našich krajích. Jedná se o zdaleka nejhojnější démonický motiv ve spojení s bažinou a močálem. V typickém případě světélka sváděla pocestné na scestí, vodila je v kruhu, na okraj močálu ap. Ilustrací nám může být pověst spjatá s „velkými bažinami“ nedaleko Lysé nad Labem: „Večer nad nimi poskakovala světélka, bludičky. Když tam v tu dobu někdo šel, obstoupily jej, zmátly mu cestu a zavedly jej do bažin. Odtud pojmenování Zmatov.“ (Bludičky na Zmatově) Někdy měl tradovaný příběh šťastný konec a člověk si zachránil život jako např. zejbišské děti trhající v lese borůvky (Bludičky a zejbišské děti) nebo vyvázl pouze s újmou na majetku jako sedlák, jemuž světýlka podrásala dva silné tažné voly: „Našel je - podrápané hřbety, sedřené boky, krev z nich tekla. Musel dojít pro řezníka a dát je porazit.“ (Světýlka na Křemelné) Jindy končilo setkání s bludičkami smrtí. Ať už sedláka, který světýlko chytil, že si je prohlédne, a v noci zemřel (Pověsti z Podbrdska), nebo dětí chalupnice z Opelic: „Otevřela dveře a hned se sháněla po dětech. Všechny ležely na posteli - a všechny byly mrtvy. Tak se o ně světýlka postarala.“ (Starostlivá světýlka) Ale abychom byli spravedliví - výjimečně jsou známy i pověsti, kdy světýlko lidem pomohlo: posvítilo ve tmě starým manželům při nakládce převrženého vozu. (Pověsti z Podbrdska)

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu