Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Jak se bránit obtěžování světlem?


Eva Pavlorková, č. 1/2014, s. 20

Světelné znečištění se stalo v posledních desetiletích problémem především velkých měst. Nejrůznější reklamní tabule, osvětlení chodníků nebo silnic, obchodních výloh nebo koncertů a klubů vede k nežádoucím efektům, jako je oslnění, rušení ve spánku a podobně. Přílišné světlo může mít negativní dopady na přírodu - ptáky a netopýry či jiné noční živočichy. Česká právní úprava je však kusá a neposkytuje příliš možností, jak se proti nadměrnému obtěžování světlem bránit.

Stavební zákon a obtěžování světlem

Obtěžování světlem by v ideálním případě mělo být minimalizováno už při plánování staveb. Ve stavebním povolení (respektive před jeho vydáním v závazných stanoviscích nebo stanovisku EIA) by mělo být případné rušení světlem řešeno. Proto se prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu (zákon č. 183/2006 Sb.) věnují částečně i této problematice.

Konkrétně se jedná o vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která upravuje podrobněji všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí. Každá stavba musí být podle této vyhlášky navržena a provedena tak, aby neohrožovala mimo jiné život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb, životní prostředí nad stanovené limity.

K takovému obtěžování nebo ohrožování může dojít mimo jiné i kvůli nevhodným světelně technickým vlastnostem stavby.

Kromě této vyhlášky se světelným znečištěním (konkrétně z reklamních zařízení) zabývá také vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podle této vyhlášky se nesmí stavby pro reklamu a reklamní zařízení umisťovat tak, aby kromě jiného obtěžovaly okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo světlem nad limitní hodnoty.

Navíc je možné při umisťování a povolování staveb uplatnit tzv. občanskoprávní námitky, kam spadá právě obtěžování světlem. Pokud během řízení nedojde k dohodě o takové námitce, stavební úřad si o ní učiní úsudek a klasicky rozhodne v řízení. Účastníky, kteří takovou námitku uplatňují, úředníci musí poučit o možnosti uplatnit ji u soudu.

Veřejné osvětlení

Často je příčinou rušení světlem veřejné osvětlení, ať už silniční, nebo pouliční. Za silniční veřejné osvětlení nese odpovědnost vlastník dané komunikace. U silnic I. třídy je jím stát, u silnic II. a III. třídy kraj, u místních komunikací obec a u účelových komunikací právnická či fyzická osoba, protože toto osvětlení je podle zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.) příslušenstvím dálnice, silnice nebo místní komunikace. Uvnitř obcí (respektive zastavěných území) to však neplatí pro dálnice a silnice I.-III. třídy. Jejich vlastníkem (a tedy tím, kdo by za ně měl nést odpovědnost) tedy zřejmě bude obec, zákon to však výslovně neřeší.

Jak se bránit?

Obraťte se na stavební úřad

Stavební úřady mají za úkol povolovat takové stavby, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v právních předpisech. Tedy i takové, které nebudou obtěžovat svoje okolí nadměrným osvětlením. Můžete si vyžádat informace o povolení ke konkrétnímu zdroji a zjistit, zda byla tato otázka při povolování řešena. Stavební úřad také může uložit tomu, kdo porušil povinnosti uložené stavebním nebo jiným povolením (souhlasem) úřadu, sankci.

Obraťte se na veřejného ochránce práv

Jestliže jste u příslušných úřadů neuspěli a úředníci zůstali nečinní, zkuste se s podnětem obrátit na ombudsmana. Potřebné informace najdete na www.ochrance.cz

Soukromoprávní obrana

Právní úprava tzv. sousedských vztahů je obsažena v § 1013 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Ten stanoví: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že světlo vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise (světlo) na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“

O možnosti podat sousedskou žalobu se můžete dozvědět více v kategorii Sousedská práva online právní poradny na www.eps.cz.

Návod byl aktualizován k právnímu stavu dne 1. ledna 2014

Eva Pavlorková
Frank Bold (dříve Ekologický právní servis)
www.frankbold.org

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu