Čtení na tyto dny

Jalová pastvina

Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun

Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad

Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Chvála stmívání na zahradě a pupalky tamtéž


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 1/2014, s. 30

I město může poskytnout člověku malý azyl, kde si lze užít kouzla stmívání. Samovolně k tomu dochází, když si zahrádkář odskočí na záhony v kolonii udělat „jen něco“ drobně po práci. Protáhne se to, kdo by spěchal zpátky mezi stěny, a už je tu soumrak. Těsně před ním se sem tam ozve skoro neslyšitelné lupnutí. To se otevřou první květy pupalky, u německých sousedů výstižně nazývané „Nachtkerze“. Se stmíváním jasně žlutých hvězd na košatě rozvětvených rostlinách přibývá a estetický zážitek sílí. Příjemné je takto uzavřít den, zvláště chladí-li se ve skruži bílé víno.

Pupalku však využívám i prozaicky, k obohacení jídelníčku (zdroj nenasycených mastných kyselin a fytoestrogenů). Inspiroval mě příval preparátů obsahujících pupalkový olej do lékáren i prodejen zdravé výživy. Olej se sice lisuje ze semen, to však neznamená, že by květy měly být bezcenné. Naopak, jsou velmi jemné a jakoby mastné, jen pyl může trochu škrábat v krku (nedoporučuji alergikům). Při dobré pupalkové sezoně se na mé zahrádce otevírá až 80 květů během jediného večera. Přebytky ukládám do mrazáku, a i když jsou rozmražené květy trochu hadrovité, přesto v zimním období potěší a stravu zpestří. Na mražení je nejlepší otrhávat válečkovitá poupata těsně před rozvinutím, pak je lze před použitím ještě zmrzlá nakrájet na kroužky.

U kvetoucích pupalek můžeme často pozorovat třepetajícího se tvora pijícího za letu dlouhým sosákem nektar z květů. Tohoto soumračného motýla z příbuzenstva lišajů, dlouhozobku, považují lidé často za kolibříka. Při večerní sklizni jim ponechávám aspoň několik květů.

Olga Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu