|
Vstup pro předplatitele: |
— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:
Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.
(Ludvík Kundera)
Osvědčená dvojice fenomenálních autorů - scenáristů Pavla Klvače a Mojmíra Vlašína (ten navíc i jako režisér) připravila kulturně znuděnému Brnu náležitý otřes. Ano, z letargie nás probudilo jejich originální nastudování vlastní divadelní hry Žumpa, představení, které strčilo hravě do kapsy rádoby úspěšné premiéry uvedené předními brněnskými scénami, ty s přídomkem „národní“ nevyjímaje. Autoři brilantním způsobem načrtli charaktery jednotlivých postav, které pak svými špičkovými výkony všichni herci i herečky pozlatili. Aktéři se střídavě profilují v několika obrazech - vždy u stejného stolu řeší obdobný problém: jak, za co a jestli vůbec vyčistit Žumpu. Divák je tedy postupně svědkem zasedání ochranářského občanského sdružení Brnka, honebního společenstva, farní rady, fotbalového klubu, správní rady JZD a zastupitelstva obce. Společným jmenovatelem všech schůzí, katalyzátorem řešení kauzy „Žumpa“ i mediátorem při řešení sporů a sbližování názorů je, jak jinak, věhlasný lokální produkt Brnka, tedy šlivovica. Ten všem nalévá Markétka (Stáňa Bártová), znuděná a přítulná asistentka na obci. Herci dokonale předstírají, že své role čtou z papíru, který mají na stole, ale pravda je taková, že Tom Havlíček, David Veselý, Dana Kellnerová, Roman Zajíček, Jiří Brabec, Petr L. Pavouk a další zmínění své role dokonale nastudovali!
Autoři a producenti opět oprášili osvědčený marketingový trik a využili prapůvodní myšlenky Činčerova a Horníčkova Kinoautomatu, když nechali divákům demokraticky zvolit konec dramatu. Na výběr byl „happy end“, „dead end“ a „never ending story“. Po pravdě řečeno zvítězila opět síla koruny, neb se hlasy transformovaly do jednotky české měny. Nejvíce peněz bylo v nádobě volící šťastný konec. Ano, vše nakonec dopadlo dobře. Peníze potřebné na „revitalizacu té mokřadě“ zanechal za dveřmi radnice v Brnovicích neznámý sponzor v krabici od vína (kdo to kdy slyšel!).
Jakýmsi bonusem po děkovačce byla dražba rozličných předmětů, moderovaná členy hereckého ansámblu Romanem Zajíčkem, jinak skvělým představitelem hlavního myslivce Lišky, a Mojmírem Vlašínem (ve hře téměř profesionálně ztvárněný insitní básník Srnec). V této souvislosti by oddělení marketingu MŽP asi nemělo uniknout, že se vydražil i prototyp dnes již legendárních dámských kalhotek s bobrem (dražitel si přál uchovat své jméno v anonymitě). Co je ale podstatné, že všechny finance z dobročinné Žumpy neputují do žumpy, ale budou sloužit provozu Ekologické poradny Veronica.
Tomáš Rothröckl