Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Haiku Františka Všetičky


Jiří Poláček, č. 1/2014, s. 45

Všetička, F.: Hájemství haiku. Nakladatelství Barbara, Šenov u Ostravy 2013, 72 s.

Olomoucký literární vědec František Všetička (1932) vydal řadu knih z oblasti literární teorie a historie, ale píše i životopisné romány, fejetony a také překládá polskou poezii. Žánrové spektrum své tvorby nedávno rozšířil drobnou knížkou nazvanou Hájemství haiku. V jejím úvodu tento útvar charakterizuje jako „tříveršovou lyrickou báseň o sedmnácti slabikách“, vzniklou v 17. století v Japonsku, související se zen-buddhismem a reflektující dění v přírodě. Dnešní autoři touto básnickou formou, o níž se lze mnohé dočíst v časopisu Tvar 11/2013, však ztvárňují i jinou tematiku.

Platí to též o Františku Všetičkovi, který v souboru svých 126 haiku reflektuje jednotlivé měsíce, roční doby a své zážitky, pracuje s narážkami na české spisovatele (třeba na Bohumila Hrabala), pohrává si s barvami a hláskami. Ctí však původní pojetí haiku, a tak v jeho knížce mají vrch přírodní imprese. Často se v nich objevují ptáci, například čápi („Dva klíny čápů / brázdí oblohu ranní. / Moci tak s nimi.“), labutě („Hejno labutí, / svist jejich těžkých letek - / kdo je povzbudí?“) či lelek („Lkající lelek / letěl lehounkým letem / listnatým lesem.“). Zhusta se v jejich verších vyskytují rovněž stromy: borovice („Háje borovic, / jejich předlouhá řada, / pak prázdná lada.“), olše („Koruny olší / se sklání nad potokem, / potok se horší.“), smrky („Zarostlé stráně, / nahoře zlomený smrk, / chodí sem laně.“) nebo celé lesy („Na kopci lesy, / začíná pošmourná noc, / den zmizel kdesi.“).

Všetička dále evokuje atmosféru předjaří („Holý jarní strom, / stále ještě padá sníh, / spící země sní.“), podzimu („Mlha podzimní, / mrazivá a nehybná - / čas zadumání.“) či podzimních měsíců („Tiché dny října, / slunce zápasí s mlhou, / mlčí krajina.“). V haiku založených na barvách opakovaně opěvuje zeleň: „Honosná zeleň, / zelená strmých strání - / poděkování.“ Za zmínku stojí i jeho evokace různých krajin, jež jsou zobrazeny jako ženy („Krajina dáma / člověku byla dána, / zůstala - jáma.“) nebo dívky („Krajina měla / tvary dívčího těla, / krajina-žena.“). Tyto krajinné reflexe občas obsahují i prvky kritiky: „Krajina mého / srdce, zapomenutá, / hledaná, zbitá.“

Haiku Františka Všetičky jsou přes svoji různorodost dosti působivá; čtenář je nadto může domýšlet, hledat v nich hlubší smysl, souznívat s nimi. Je třeba ocenit, že tak často reflektují přírodu: když už ji téměř ignoruje současná próza, píše se o ní aspoň v poezii.

Jiří Poláček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu