VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Výskyt invazních druhů rostlin na Šumavě je nutné rozdělit dle nadmořské výšky, nebo lépe dle území, na oblast národního parku a chráněné krajinné oblasti. Zejména totiž u netýkavky žláznaté území NP nemá s její invazí podél horních drobných toků a říček velké problémy, kdežto spodní toky na území CHKO často představují již rozsáhlejší zapojené porosty. Ale postupně: zaměřme se nejprve jen na území národního parku Šumava. Zde se z invazních rostlinných druhů, které představují určitou hrozbu pro původní vegetaci, vyskytují bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá, lupina mnoholistá, křídlatka sp. a kolotočník ozdobný.

Bolševník velkolepý byl v minulosti evidován na třech lokalitách, přičemž v posledních 10-15 letech se drží již jen na lokalitě poblíž Strážného, kde je Správou NP a CHKO Šumava (dále jen Správou) již bezmála 10 let likvidován nejprve mechanicky a za poslední roky mechanicky v kombinaci s chemickým postřikem (v rámci PPK). Přestože přesné počty rostlin této lokality nebyly nikdy monitorovány, lze s jistotou říci, že populace je postupně na ústupu a v současnosti čítá již jen desítky jedinců. Do nedávna ojedinělý výskyt tří jedinců v oblasti Filipovy Hutě se po pravidelné každoroční likvidaci již v r. 2013 nepotvrdil.

Netýkavka žláznatá se systematicky začala likvidovat na území NP Šumava až od roku 2006, a to na dvou lokalitách, v Prášilech a na Srní. Prášilská lokalita čítala několikatisícovou populaci na obecní navážce skrývky. Po objevení populace netýkavky Správa zahrnula tuto lokalitu do akcí PPK pro příští rok, avšak obec skrývku během téhož roku odstranila, tudíž v současnosti Správa z vlastních zdrojů mechanicky likviduje jen několik málo vysemeněných jedinců při okraji lokality. Daleko početnější a stále přežívající je lokalita na Srní, kde původem rozšíření je zřejmě výsev coby okrasné rostliny do zahrádky, bohužel v blízkosti drobného vodního zdroje, který postupně protéká západním svahem kaňonu řeky Vydry v oblasti pod obcí Srní. Populace je zde roztroušená v horní polovině drobného toku do několika lokálních ohnisek výskytu, která jsou Správou pravidelně mechanicky likvidována tak, že v současnosti lze objektivně odhadnout početnost této populace na poloviční (cca několik stovek jedinců). Správa však v této oblasti dbá na pravidelnou kontrolu celého západního svahu, a to z důvodu ohrožení rozšířením netýkavky až k toku řeky Vydry. Celý tok řeky Vydry, Křemelné i horní tok Otavy až po obec Rejštejn je doposud netýkavky žláznaté prostý, o to větší je netýkavka v této oblasti hrozbou, a je tedy nutné mít tuto populaci pod kontrolou.

Lupina mnoholistá je nejrozšířenější invazní rostlinou oblasti NP Šumava. Poměrně hojně se vyskytuje jak na několika nelesních enklávách Prášilska v západní části národního parku, ale i v jeho středu v okolí Modravy, Kvildy, Knížecích Plání, až po jižní část parku, kde nejpočetnější populace nalezneme na Stožecku. V těchto oblastech se vyskytuje převážně podél turistických cest, ale leckde je už i součástí travních porostů celých pastevních areálů. Správa ji na několika lokalitách (13 lokalit, kde hrozí rozšíření do cenných rostlinných společenstev v okolí) pravidelně a již dlouhodobě mechanicky likviduje, zatím však bez výrazných, objektivně viditelných výsledků ústupu populace.

Křídlatka japonská se na území NP vyskytuje jen na dvou lokalitách, a to v několika málo početných populacích na Srní a jedné na Myších domkách. Obě lokality jsou poslední dva roky chemicky ošetřovány, přičemž populaci na Myších domkách se prozatím podařilo takto zlikvidovat. Ale až pravidelný monitoring následujících let ukáže, zda likvidace byla trvalá, a tím i úspěšná.

Kolotočník ozdobný Správa prozatím jen eviduje na dvou významnějších lokalitách, v Českých Žlebech a podél Losenice při okraji parku poblíž Rejštejna. Populaci v Českých Žlebech má Správa v plánu k likvidaci v tomto roce v rámci PPK. Na populaci podél Losenice se Správa chce zaměřit nejprve s podrobným monitoringem, zda zde dochází k nějakému výraznému šíření invazního druhu a jakou představuje pro tuto oblast hrozbu.

Ing. Daniela Steinbachová, Správa NP a CHKO Šumava [opraveno]