Čtení na tyto dny

Idyla na minerální vody

Mám rád minerální vody
pro jejich zemitost

A kdykoliv je piju
tak si představuji
jak vyvěrají z Běloves
z Korytnice
či z Moravského Berouna…

A jak mě cévy zanáší
nejvzácnější kovy

Mám rád minerální vody
po kterých nikdy nejsem
ani vážnější
ani šťastnější
než doopravdy jsem

(Zdeněk Volf)

 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji


Lenka Pocová, č. 2/2014, s. 19-20

Mezi invazními rostlinami nejvíce postižené regiony ČR, zejména pokud jde o bolševník velkolepý, patří bezesporu Karlovarský kraj. V roce 2012 byla úspěšně podána žádost o dotaci v rámci operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na projekt s názvem Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji. Likvidace bolševníku velkolepého, křídlatek a netýkavky žláznaté začala v létě 2013 a bude probíhat až do konce roku 2015.

O proveditelnosti projektu, pokud jde o bolševník, svědčí zkušenosti města Mariánské Lázně, které úspěšně realizovalo v letech 2010-2013 dva pilotní projekty v povodí Kosího a Huťského potoka. Bolševník se zde vyskytoval na 700 hektarech lokalit. Celková výše podpory z OPŽP byla více než 8,5 milionu Kč. Cílů obou projektů bylo dosaženo, výskyt bolševníku byl chemickými metodami snížen o více než 90 % a při mechanické likvidaci o 70 %.

Nedílnou součástí krajského projektu je informační systém Heracleum, který soustřeďuje veškerá data o lokalitách, metodikách likvidace i vlastnících pozemků. Mapová část systému je veřejně přístupná na internetu a na vyžádání je odborníkům, studentům i dotčeným orgánům poskytován zdarma přístup i k datové části. Systém umožnil i náročnou administraci získávání souhlasů vlastníků pozemků včetně generování dopisů (cca 4 150 vlastníků a 11 400 dopisů), pomáhá i s finančním řízením a umožňuje kontrolu v průběhu i po skončení projektu.

Mapováním v roce 2012 bylo zjištěno zamoření celkem 6 229 ha. Nejvíce ploch je zasaženo bolševníkem (cca 5 000 ha). Pro každou z téměř 22 000 dotčených parcel jsou určeny metodiky likvidace podle mnoha faktorů včetně např. podmínek ekozemědělství, pásem ochrany vod nebo zonace CHKO, ale i podle výměry nebo hustoty porostu. Cíle projektu jsou stanoveny v závislosti na délce projektu, použité metodice a druhu rostliny. Výskyt bolševníku by měl být redukován na 15 % původního stavu tam, kde je možné zasahovat chemicky a na 40 % u mechanických metod. Chemické postřiky provádí pouze odborně způsobilé osoby, je využíváno bodových postřiků, nátěrů nebo injektáže stonků. Účinnou mechanickou metodou je opakované sečení rostlin ve vhodné fázi vývoje, okrajově i vykopávání a u netýkavky vytrhávání celých rostlin. Provedení prací a dodržení metodiky kontroluje nezávislý technický dozor, pro převzetí prací je důležitý stav porostu, nikoli jednotlivé prováděné úkony. Díky infosystému je průběh pod neustálou kontrolou veřejnosti, zadavatele prací i poskytovatele dotace.

Součástí projektu není pouze likvidace rostlin a zaznamenání počátečního a konečného stavu zamoření, ale také vyhodnocení účinnosti zásahů, monitoringy vody, půdy, fauny i flóry, a v neposlední řadě i tvorba metodických materiálů, výměna informací a prezentace výsledků na workshopech a konferencích. První výsledky monitoringů reziduí pesticidů ukazují pouze stopová množství bezprostředně po aplikaci, která po několika dnech již nejsou detekovatelná. Biomonitoring nezaznamenal zatím žádné negativní ovlivnění biotopů.

Zmíněný projekt je patrně poslední šancí Karlovarského kraje na řešení rozsáhlého zamoření invazními rostlinami. Na jeho realizaci finančně i jinak přispěla kromě kraje řada obcí, firem, úřadů, institucí i nadšenců. Hlavní část financí bude snad získána z fondů EU (z OPŽP).

Projekt je na samém počátku a nezbývá než všem popřát, aby uspěl.

Lenka Pocová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu