VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Nebezpečnost invazních druhů v Podyjí byla stanovena jako kombinace dvou kritérií: agresivity druhu a frekvence jeho výskytu v území. Nejnebezpečnějšími invazními druhy v Podyjí jsou trnovník akát, netýkavka žláznatá a křídlatka česká.

Likvidace akátu

Základem úspěšného boje s akátem v lese je důkladná evidence. V lesních porostech bylo provedeno detailní zmapování výskytu akátu a v rámci lesního hospodářského plánu byl vytvořen samostatný „akátový“ typ porostu.

Základní metodou likvidace je podzimní těžba na nízký pařez formou náseků (holosečné prvky) s následnou aplikací herbicidů na čerstvý pařez a na listy pařezových a kořenových výmladků). Další metodou, která se v posledních letech úspěšně používá ve smíšených porostech, je metoda „vysokých pařezů“. Výška pařezu cca 1,30 m eliminuje kořenovou výmladnost a výmladnost se tak koncentruje do místa řezu. Opakovaným a důsledným mechanickým odstraňováním bylinných výmladků dochází v horizontu 2-4 let k vysílení stromu a jeho úhynu. Jednotlivé stromy zejména v přírodně cenných lokalitách se odstraňují kroužkováním.

Na nelesních plochách je likvidace akátu poněkud jednodušší - po výřezu lze využít kosení nebo pastvu, což značně omezí úspěšnost výmladků. V devadesátých letech minulého století byla v Podyjí využívána i chemická likvidace výmladků postřikem herbicidy, vzhledem k častému poškození okolních stepních porostů však byla ukončena.

Likvidace netýkavky žláznaté

Likvidace netýkavky žláznaté na střední části toku má v případě NP Podyjí smysl, neboť jde o úsek z horní i dolní strany ohraničený hrázemi přehrad, které minimalizují či úplně vylučují transport diaspor. Likvidace probíhá pouze mechanicky, vytrháváním nebo kosením kvetoucích lodyh. Cílem je neumožnit uzrání semen. V roce 1995, kdy započala likvidace, byla populace netýkavky v břehových porostech Dyje odhadnuta na cca 0,5 mil. jedinců. Likvidace může být pochopitelně úspěšná pouze při koordinovaném postupu na obou březích, což se v Podyjí daří od roku 2000, kdy na rakouské straně vznikl NP Thayatal. Od roku 2005 již jsou zaznamenávány pouze malé skupinky a jednotlivý výskyt, dnes celkově odhadovány malé stovky jedinců na 42 km toku.

Likvidace křídlatky české

Různě rozsáhlé porosty křídlatky české byly v 90. letech zaznamenány na 9 místech. Kombinovanou metodou jarního kosení (cca v květnu) a pozdně letního postřiku herbicidem (cca v srpnu) se během dvou let podařilo porosty značně zredukovat. Tři lokality zmizely úplně, na ostatních se periodicky (ne každoročně) objevují jednotlivé prýty, které jsou okamžitě likvidovány postřikem. Důležité je zjištění, že ošetřené plochy je nutno dlouhodobě monitorovat - nové rostliny se objevují i po několikaletém období bez nálezu.

Další invazní rostliny

Správa NP Podyjí eviduje i další druhy invazních rostlin, většinou ve velmi malých populacích. Patří mezi ně dub červený, bolševník velkolepý, pajasan žláznatý, javor jasanolistý, třapatka dřípatá či slunečnice topinambur. Potenciálně problematický může být rostoucí výskyt amerických druhů celíků (celík kanadský a celík obrovský). V Podyjí byl testován postřik herbicidem v druhé polovině sezony a intenzivní kosení. Žádný postup neprokázal stoprocentní úspěšnost, pokusy budou pokračovat. Dosud neřešeným problémem je zvyšující se podíl lesů s dominancí netýkavky malokvěté v podrostu.

Na likvidaci invazních druhů vydává Správa NP Podyjí od devadesátých let v průměru 750 tisíc Kč ročně.

Ing. Petr Vančura, Mgr. Lenka Reiterová - Správa NP Podyjí.