Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Nezvaný host vroubenka americká


Jakub Beránek, č. 2/2014, s. 32-34
Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis).
Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis). Foto Jakub Beránek

Charakteristika druhu

Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis Heidemann, 1910) je nápadná, téměř 2 cm velká, červenohnědě zbarvená ploštice s nápadnými bílými klikatými příčnými liniemi na polokrovkách. Charakteristickým znakem jsou listovitě rozšířené holeně a silné ostny stehen na zadních nohou. Nymfy jsou zprvu zelenooranžové až hnědo-oranžové a teprve v průběhu vývoje získávají charakteristické červenohnědé zbarvení.

L. occidentalis má jednu generaci v roce. Přezimují dospělci, kteří na jaře nalétávají na jehličnaté dřeviny, kde sáním poškozují generativní orgány. Samičky kladou vajíčka v řádcích na jehlice. Nymfy sají na jemných šupinách vyvíjejících se šišek, případně na jehlicích. Po pěti instarech se nymfy svlékají v dospělce nové generace, kteří do pozdního léta či brzkého podzimu sají na dozrávajících šiškách a semenech. Na podzim vyhledávají dospělci vhodná místa k přezimování, přičemž se často sdružují do agregací čítajících desítky až stovky jedinců. Za tímto účelem často vnikají do lidských obydlí. Ve volné přírodě přezimují v hnízdech ptáků či hlodavců, pod odchlíplou kůrou a v jiných suchých úkrytech.

Ve své domovině, kde napadá několik desítek druhů jehličnanů, představuje tato ploštice poměrně významného škůdce semenných porostů, jenž může zničit 50-80 % osiva. Napadá především douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii) a mnohé druhy borovic (Pinus spp.), rovněž jedle (Abies spp.), smrky (Picea spp.), cedry (Cedrus spp.), ale i pistácii (Pistacia vera) či dokonce citrusy (Citrus spp.).

Původ a význam druhu

Původní oblastí výskytu je západní pobřeží Severní Ameriky, odkud se však během 2. poloviny minulého století značně rozšířila. Začátkem 90. let dosáhla východního pobřeží Spojených států, odkud byla v rámci mezinárodního obchodu zavlečena do Evropy. Na našem území byla vroubenka americká poprvé nalezena v roce 2006 v Brně. Od té doby byla již zjištěna na mnohých lokalitách, především jižní a střední Moravy.

Vzhledem ke geografické poloze střední Evropy, jejíž zeměpisné šířky se překrývají s původním areálem druhu, nelze evropský výskyt vroubenky americké brát na lehkou váhu. I když prozatím nejsou z ČR ani Evropy známy žádné případy škod, populační nárůst tohoto druhu v některých lokalitách začíná být alarmující. Je sice pravda, že většina dosavadních nálezů vroubenky pochází z bytů, kanceláří či stěn budov, avšak čím dál častěji jsou potvrzovány nálezy i z lesních porostů - např. Hodonín, Náměšť nad Oslavou, Mokrá-Horákov apod. Vzhledem k tomu, že tento druh velmi dobře létá a poměrně rychle se aktivně šíří, mohla by jeho aklimatizace vést ke škodám a následnému snižování výnosu osiva v uznaných porostech některých jehličnanů i u nás.

Jakub Beránek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu