Čtení na tyto dny

Podzim na Petrůvce

Na strakaté hoře
větrný zámek

děravé zdi
střecha zalátaná
a zlatých nití ubývá
jen aby vůně neutekla
když písně odlétají
a teplo usíná
stočené do klubíčka na samém prahu zimy

Na strakatém dvoře
větrný zámek
a v zámku hudba

brouzdám se spadaným listím

(Jan Tluka) 

 

Doporučujeme ke čtení

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5, pro předplatitele

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12, pro předplatitele

Populace versus druhy

Mojmír Vlašín, č. 4/2024, s. 29, pro předplatitele

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37, pro předplatitele

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Nezvaný host vroubenka americká


Jakub Beránek, č. 2/2014, s. 32-34
Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis).
Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis). Foto Jakub Beránek

Charakteristika druhu

Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis Heidemann, 1910) je nápadná, téměř 2 cm velká, červenohnědě zbarvená ploštice s nápadnými bílými klikatými příčnými liniemi na polokrovkách. Charakteristickým znakem jsou listovitě rozšířené holeně a silné ostny stehen na zadních nohou. Nymfy jsou zprvu zelenooranžové až hnědo-oranžové a teprve v průběhu vývoje získávají charakteristické červenohnědé zbarvení.

L. occidentalis má jednu generaci v roce. Přezimují dospělci, kteří na jaře nalétávají na jehličnaté dřeviny, kde sáním poškozují generativní orgány. Samičky kladou vajíčka v řádcích na jehlice. Nymfy sají na jemných šupinách vyvíjejících se šišek, případně na jehlicích. Po pěti instarech se nymfy svlékají v dospělce nové generace, kteří do pozdního léta či brzkého podzimu sají na dozrávajících šiškách a semenech. Na podzim vyhledávají dospělci vhodná místa k přezimování, přičemž se často sdružují do agregací čítajících desítky až stovky jedinců. Za tímto účelem často vnikají do lidských obydlí. Ve volné přírodě přezimují v hnízdech ptáků či hlodavců, pod odchlíplou kůrou a v jiných suchých úkrytech.

Ve své domovině, kde napadá několik desítek druhů jehličnanů, představuje tato ploštice poměrně významného škůdce semenných porostů, jenž může zničit 50-80 % osiva. Napadá především douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii) a mnohé druhy borovic (Pinus spp.), rovněž jedle (Abies spp.), smrky (Picea spp.), cedry (Cedrus spp.), ale i pistácii (Pistacia vera) či dokonce citrusy (Citrus spp.).

Původ a význam druhu

Původní oblastí výskytu je západní pobřeží Severní Ameriky, odkud se však během 2. poloviny minulého století značně rozšířila. Začátkem 90. let dosáhla východního pobřeží Spojených států, odkud byla v rámci mezinárodního obchodu zavlečena do Evropy. Na našem území byla vroubenka americká poprvé nalezena v roce 2006 v Brně. Od té doby byla již zjištěna na mnohých lokalitách, především jižní a střední Moravy.

Vzhledem ke geografické poloze střední Evropy, jejíž zeměpisné šířky se překrývají s původním areálem druhu, nelze evropský výskyt vroubenky americké brát na lehkou váhu. I když prozatím nejsou z ČR ani Evropy známy žádné případy škod, populační nárůst tohoto druhu v některých lokalitách začíná být alarmující. Je sice pravda, že většina dosavadních nálezů vroubenky pochází z bytů, kanceláří či stěn budov, avšak čím dál častěji jsou potvrzovány nálezy i z lesních porostů - např. Hodonín, Náměšť nad Oslavou, Mokrá-Horákov apod. Vzhledem k tomu, že tento druh velmi dobře létá a poměrně rychle se aktivně šíří, mohla by jeho aklimatizace vést ke škodám a následnému snižování výnosu osiva v uznaných porostech některých jehličnanů i u nás.

Jakub Beránek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu