VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Želva vodní nádherná (Trachemys scripta elegans) je uváděna v seznamu evropských invazních druhů jako organismus, který je schopen narušit rovnováhu sladkovodních ekosystémů. Přitom se v jejím případě nepředpokládalo, že by byla schopna přežít ve středoevropské krajině. Z různých záznamů lze vyčíst, že její cesta do volné přírody České republiky byla způsobena chovateli. Jen mezi lety 1987-1997 do Evropy zamířilo z Ameriky na 52 milionů exemplářů určených k prodeji. Když želvy vyrostly z roztomilých proporcí, zbavovali se jich někteří teraristé vypouštěním do volné přírody. Americké želvy projevily nebývalou odolnost vůči středoevropskému klimatu - první záznamy o zimu přežívajících želvách nádherných pochází z ostravských nezamrzajících kalových nádrží v blízkosti parovodního potrubí. Později se objevilo několik exemplářů na dolním toku řeky Moravy. Od osmdesátých let minulého století se začínají vinou nezodpovědných chovatelů objevovat prakticky po celé republice.

Želvy nádherné se snadno šíří vodními cestami. Dožívají se až 40 let, a proto i v případě, že k rozmnožování nedojde, mohou přežít ve volné přírodě po mnoho let. Kladou 2-30 vajec do jamek v písku. Inkubace v původním areálu trvá 59 až 112 dnů. Ten rozptyl je způsoben tím, že jsou doma od Kostariky až po Connecticut (USA), kde se množí, i když klima je tam podobné jako u nás. V ČR dosud rozmnožování nebylo zaznamenáno, popsáno je z Itálie, není však známo, jestli mláďata přežila do dospělosti (to je důležité, jinak totiž není rozmnožování úspěšné). Želvy se vyskytují ve většině sladkovodních stanovišť, přednost ovšem dávají klidné vodě s měkkým bahnitým dnem, množstvím vodní vegetace a vhodnými místy na slunění. Pro přezimování potřebují čisté vody s dostatečným množstvím kyslíku.

Naše původní želva bahenní (Emys orbicularis) byla na území dnešní České republiky zlikvidována mnohem dříve, než se začala masově objevovat želva nádherná. Jedinou výjimku tvoří oblast PR Betlém u Novomlýnských nádrží, kde byla želva bahenní reintrodukována - šlo tam ovšem o jedince pocházející z Balkánu, takže tento výsadek je poněkud nešťastný. K původním snad patří některé lokality na hranicích s Polskem, ale ani zde nejsou želvy bahenní ohroženy invazí své americké příbuzné. Horší situace je v sousedních státech - na Slovensku, v Rakousku a v Maďarsku. Američanka se stala sokyní domácí želvy a nutno dodat, že mnohem úspěšnější. Původní druh začala vytlačovat a krom toho je výkonným predátorem - pochutnává si na všem patřičně velkém, co jí nestačí utéci. Může také přispět k šíření nemocí a parazitů, které by mohly mít vliv na původní želvy a jiné vodní volně žijící živočichy. Evropská unie se po letech nezájmu „probrala“ a po členských zemích požaduje, aby dovoz invazivních druhů živočichů začaly regulovat. Každá členská země se toho zhostila víceméně po svém. Česká republika regulací dovozu a dovoz želv nádherných zakázala, množení v zajetí a prodej zůstaly legální.

Rozšiřování nepůvodních druhů představuje riziko z hlediska zachování biologické rozmanitosti jak na úrovni druhů (nebezpečí křížení a ztráty genetické variability, konkurence), tak na úrovni celých společenstev. To zejména v případech, kdy nepůvodní druh má schopnosti, které jej z různých důvodů zvýhodňují oproti druhům původním, a začne se intenzivně rozšiřovat - takový druh pak bývá označován jako invazní. Invazní druh je tedy druh na daném území nepůvodní, člověkem zavlečený, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy. U obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k tomu, že se daný druh začne šířit natolik nekontrolovaně, že rozvrací celá společenstva či ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha původních druhů, ne jen těch s podobnou nikou. Zda je želva nádherná na území ČR invazním druhem, je tedy sporné. Především nesplňuje kritérium, že se spontánně šíří. Naopak její šíření na našem území měl a má na svědomí v minulosti i dnes - člověk.

Použité zdroje: www.europe-aliens.org, „Major update to Europe’s ‚alien‘ species catalogue“. (12. 9. 2012) ScienceDaily.com