VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Říká se jí červené diamanty, v Číně se slaví její den a celý svět ji miluje kvůli jejímu pozitivnímu vlivu na zdraví. Řeč je o kustovnici čínské, jejíž plody jsou považovány za nejbohatší zdroj vitaminů a minerálních látek a která je v tradiční čínské medicíně považována za pramen dlouhověkosti a vitálního zdraví. A ačkoliv se jedná o rostlinu pocházející až z daleké Číny, kustovnici se daří velmi dobře i u nás, takže i na své zahrádce si můžeme vypěstovat keř plný zdraví. Nutně ale s rozmyslem, aby se z milého hosta nestal nevítaným vetřelcem.

V Číně se vypráví legenda o buddhistických mniších z jednoho himálajského kláštera, kteří se dožívali abnormálně vysokého věku díky tomu, že do studny, ze které brali vodu, padaly plody kustovnice čínské. Takto údajně byly objeveny zázračné účinky ovoce zvaného goji (v angličtině je známější pojem wolfberry), které má v tradiční čínské medicíně nezastupitelnou roli a které si na počátku 21. století oblíbil i celý euroamerický svět. Vypráví se také pověst o muži jménem Li Quing Yuen (1678-1930), který se díky každodennímu pojídání goji údajně dožil 252 let. Nemůžeme těmto pověstem samozřejmě věřit doslovně, ale ne nadarmo se říká „na každém šprochu pravdy trochu“, a tak i tato vyprávění v sobě nesou zprávu o blahodárných účincích kustovnice čínské na lidské zdraví. Ta je v Číně opěvována především díky svému vlivu na dlouhověkost, imunitu, mužskou potenci a plodnost. Kromě toho plody kustovnice čínské také údajně posilují ledviny a játra, zlepšují krevní tlak, pomáhají při bolestech hlavy a závratích, snižují riziko výskytu rakoviny, pomáhají při kožních potížích, zvlhčují plíce, zlepšují zrak, obohacují krev a snižují hladinu cholesterolu i cukru v krvi. Plody kustovnice jsou také považovány za bohatý zdroj antioxidantů, kvůli kterým se každému vyplatí jíst toto ovoce, i když momentálně netrpí žádnými zdravotními potížemi.

Až zázračné účinky kustovnice čínské jsou vysvětlovány jejím vysokým obsahem vitaminů a minerálních látek, které mají příznivý vliv na naše zdraví. Goji obsahuje vitaminy B1, B2, B3, B6, C, E a A, osmnáct aminokyselin, zinek, selen, germanium, železo, vápník, fosfor, esenciální mastné kyseliny omega 3 a 6, 21 stopových prvků, antioxidanty a karotenoidy. Za zmínku také stojí, že v plodech kustovnice čínské se nachází 5krát více vitaminu C než v pomeranči, který je tradičně považován za jeho nejlepší zdroj. Nelze se proto divit, že příznivci goji tyto bobulky často označují jako super ovoce nebo jako funkční potravinu.

A jak se tento zázrak přírody užívá? Nejčastější podoba, ve které je možné si kustovnici koupit, jsou sušené plody, které se vzhledem i chutí podobají hrozinkám, i když na rozdíl od nich má sušené goji červenou barvu a chutí se blíží třeba i šípku či brusince. Kromě uzobávání se dá goji také využít v kuchyni jako oživení salátů, dezertů nebo polévek. Vzhledem k tomu, že čerstvé goji se velmi rychle kazí, není možné do Evropy vyvážet čerstvé plody, a tak se goji na export v Číně hned po sklizni suší. Pro každého, kdo si chce aspoň trochu užít čerstvost goji, se na trhu nabízí šťáva z goji, která se lisuje ze sklizených plodů. Je ale důležité dívat se na to, jestli se jedná o koncentrát, nebo o šťávu z goji. Samozřejmě, že je výhodnější dovážet koncentrát z goji, protože při převozu není tak náročný na prostor, ale šťáva z goji je díky obsažené dužnině mnohem výživnější.

Nevýhodou goji je skutečnost, že se musí, stejně jako většina dalšího sušeného ovoce, při převozu ze země svého původu kvůli ochraně před plísněmi ošetřit oxidem siřičitým, který je pro lidské zdraví škodlivý asi tak stejně, jako mu goji prospívá. „Řešením není ani bio goji, protože tam bych se hodně bál možnosti výskytu plísní,“ říká jeden z dovozců.

Kdo tedy touží po chemicky neošetřené goji neznehodnocené převozem přes půl světa, může si zkusit kustovnici čínskou vypěstovat na vlastní zahrádce. Kustovnice je velmi odolná rostlina, která prospívá i všude tam, kde se ostatním rostlinám přestává dařit. Díky této své houževnatosti se ovšem kustovnice může snadno proměnit na nežádoucí plevel, který se roztáhne po celém pozemku. Cituji opět dovozce goji: „Nikdy bych nikomu nedoporučil kustovnici pěstovat, protože jak ji jednou vysadíte, už se jí nikdy nezbavíte.“

Pokud přesto toužíte po svém vlastním keři kustovnice, je dobré vědět, že kustovnice dorůstá výšky 1 až 3 metry a kvůli svým rozložitým do šířky se rozpínajícím větvím okolo sebe vyžaduje dostatek prostoru. Chystáte-li se proto vysazovat více než jeden keř, je dobré mezi sazenicemi ponechat minimálně 2,5 metru volného místa. Kustovnice se vysazuje od března do dubna a její sazenice lze běžně zakoupit v zahradnictvích nebo je také možné si keř vypěstovat z plodů kustovnice tak, že se goji namočí do vody a ze změklého plodu se vyjmou semínka. Kustovnice kvete drobnými fialovými kvítky od května do října a po dvou až třech letech začíná plodit načervenalé 1 až 2 cm velké bobulky. Kustovnici vyhovuje teplejší slunné místo a písčitojílovitá hlína.

Kromě kustovnice čínské (Lycium chinense) se ovšem můžeme naprosto běžně setkat v našich zeměpisných šířkách s kustovnicí cizí (Lycium barbarum), která je velmi blízkou příbuznou proslavenější kustovnice čínské. Jedná se vlastně o planou variantu kustovnice, která se na našem území rozšířila přibližně před 300 lety a nejčastěji ji uvidíme růst podél železničních náspů. I tento divoký keř plodí ovoce svým vzhledem, chutí i obsahem vitaminů a minerálních látek podobné plodům goji. Protože jsou bobule kustovnice cizí plody divoce rostoucího keře, není jejich výživová hodnota a prospěšnost pro naše zdraví tak významná jako v případě plodů zmíněné kustovnice čínské.

Jana Zlámalová