Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Alternativní léčba boreliózy


Ivo Dostál, č. 2/2014, s. 47

Wolf-Dieter Storl: Přírodní léčba boreliózy. Celostní terapie, etnologická medicína, praktické použití. Překlad Ivana Krausová. Pragma, Praha 2013. 240 s.

Všichni, kdo se pohybujeme v přírodě, jsme v souvislosti se stoupající četností výskytu klíšťat stále více ohrožováni i boreliózou. Je to nemoc velmi závažná už i proto, že jejími přenašeči jsou spirochéty z rodu Borrelia, které jsou velmi blízké spirochétám vyvolávajícím syfilis. A žel i mnohé příznaky boreliózy jsou syfilidě podobné, takže neuškodí zopakovat si, co o borelióze víme přesto, že jsme o ní ve Veronice č. 3/2005 již podrobně psali. Ostatně i o tom se také v této knize vše podrobně dozvíme. Takže: borelióza se k nám dostala ze Severní Ameriky, kde byla jako neznámá nemoc popsána teprve v roce 1975 a její původce byl objeven ještě později, až v roce 1983. Příznaky napadení chorobou jsou podobné lehčí formě chřipky a lehce se přehlédnou, nebýt toho, že u 50 % onemocnělých se na místě kousnutí objeví kruhovitá červená skvrna. Pak se nemusí projevit dlouho nic, ale při oslabení imunity nastává 2. stadium nemoci, např. problémy se srdcem, zrakem, kožní problémy, bolesti kloubů, hlavy aj. Borelióza je totiž mistrem převleku a dovede napodobit příznaky mnoha nemocí. A poslední stadium je zachvácení nervového systému a rozpad osobnosti. Nyní se už o těchto souvislostech konečně ví, ale neví se s jistotou, zda přenašeči boreliózy jsou jen klíšťata, nebo i ostatní krev sající hmyz. Neví se také, zda se tyto spirochéty v nepříznivých podmínkách v organismu nezapouzdří či zda se neusadí v málo prokrvených tkáních, jako jsou např. chrupavky, kde jsou mimo dosah antibiotik, a zda tam nečekají na oslabení imunity organismu. Léčba antibiotiky zvláště v prvních stadiích je snad účinná. Ale jisté není, jde-li o vítězství úplné, sám jsem už měl boreliózu 3×. Po tomto obšírnějším úvodu jsem také uvítal knihu antropologa, ekobotanika a sociologa o přírodním léčení boreliózy, který je přátelům přírodních zahrad znám také jako autor knihy Zahrada jako mikrokosmos. V knize se dozvíme nejen vše o borelióze a klíšťatech, způsobech léčení, ale také to, že na základě průzkumu v Německu se zjistilo, že 25 % lesních dělníků a v USA až 50 % mělo v krvi protilátky proti borelióze, aniž o nemoci vědělo. Zdá se, že imunita některých jedinců vůči ní může být reálná. Základem léčení nejen boreliózy je právě posílení imunity, což znamená: dostatek spánku, dostatek slunečního světla, rozumná strava, dostatek tělesného pohybu, dostatečný delší odpočinek umožňující uvolnění organismu od stresů, např. o dovolené, byliny na podporu imunity a v neposlední řadě i radost ze života. Je na každém z nás, abychom si uvědomili, zda nám něco z uvedeného neschází, a pak jistě pochopíme stále více narůstající zdravotní problémy naší populace. Ale tím hlavním je „objev“ léčivých vlastností štětky (je jich více druhů), na základě poznatků tradiční čínské medicíny, z roku 1997, což je pro nás velmi nadějné, protože si můžeme pomáhat i my sami, neboť štětka je u nás místy i ruderálním plevelem. V knize je zmiňována také řada jiných bylin, pomáhajících s touto nebezpečnou nemocí. Mne nejvíce zaujalo, že jednou z nich je i křídlatka japonská. Ano, onen invazní druh zaplavující naši přírodu, jeho mladé výhony jsou navíc jedlé a v Číně a Japonsku se používají na okyselení pokrmů a děti ho tam jí podobně jako se jí u nás šťovík. A z mnoha jiných druhů možno jmenovat i náš mírně jedovatý barvínek. V knize je pojednáno také o dalších nemocech způsobených touto spirochétou a rovněž o tom, že u boreliózy jde patrně o kulturní fenomén významem podobný právě šíření syfilidy po objevení Ameriky. Zajímavá informace je i ta, že spirochéty lze zahubit přehříváním nad 42 ˚C. Rovněž mne zaujalo, že výskyt klíšťat po mírné zimě jako letos by měl být menší, protože neupadly do zimního klidu a probíhající životní procesy jim odebraly více zásobních látek, což je pro mnohé z nich údajně fatální. Moc se mi to nezdá, neboť na mé zahradě v Moravském krasu o velikosti 30 × 10 m od konce března do konce dubna mám poměr 103 : 4, tedy nasmýkal jsem na bílý kus látky 103 klíšťat a 4 jsme měli přisáté. Autor knihy sice není lékař, nemusíme souhlasit se všemi jeho závěry, ale o to možná lépe chápe příčiny a následky. Neudivuje ani, že je stoupencem učení Rudolfa Steinera, homeopatie apod., což třeba může někoho odrazovat tím, že mnohé z těchto oborů není ještě vědecky potvrzeno. Ale to už záleží na každém z nás, zda máme zájem aktivně si pomoci, či ne. Osobně publikaci vřele vítám a doporučuji.

Ivo Dostál

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu