Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Putování k pramenům


Dana Zajoncová, č. 1/2009, s. 1

Novoroční sníh odtál, během jedné noci a jednoho dne přišla obleva, vykoukla zelená a hnědá zem, navečer začali zpívat ptáci. Leden 2009. Rýmy a chřipky. Prý ale také počasí vhodné na zimní táboření. Vydala jsem se do kopců na moravsko-slovenském pomezí. Cestou přes hory doly během jednoho dne a jedné noci nasněžilo a je zase bílo.

Jak vědí staří trampové, spíte-li v zimě venku, je dobré podestlat si lože smrkovými větvemi. Ještě za světla je třeba připravit dostatek dřeva, aby oheň vydržel do půlnoci a zbylo i na ráno. A hodně zpívat a dostatečně se prolévat slivovicí: Neboj sa, mezi dobrýma luďama nezmrzneš!

Nic jsme nenechali náhodě a na tu krutou studenou noc jsme se předem vybavili v pálenici. Hrušková, trnková, jabkový calvados s přídavkem švestek na ovonění. Loňská, letošní, dneska vypálená. Na husle zahraj, pěkně zabékaj a nalijú Ti, co uneseš. Při čtvrtém kalíšku vyplynulo, že pro ředění domácí kořalky je nejlepší voda ze studánky v blízké přírodní rezervaci. Vodu, která slivovici nezakalí, mají přímo ve studni sousedi z vedlejší dědiny. Ale nejpohodlnější je nakoupit kojeneckou vodu v PET lahvích.

Čtenáři Veroniky si o vodách mohou počíst doma v teple. Jak studí pramenitá voda, Vám připomene Dušan Šlosar, jehož Himantoglossum - dříve Jazyčník - tímto obnovujeme. I dalším starým rubrikám se letos vynasnažíme ušít nový kabát. V Galerii kunsthistorik Jiří Zemánek propojí tvorbu současných českých výtvarníků s myšlenkami světových teologů a filozofů. Vzhůru po vodních tocích se přes Japonsko dostaneme až na Neviditelná řečiště umělecké interpretace přírody.

Za hranice vyrazil také Miroslav Kundrata v rozhovoru s politologem Rogerem Scrutonem. V ledasčem se shoduje s představami česko-německé ochrany domoviny, jak se rozvíjela právě před 100 lety. Začínáme jimi historický seriál Letokruhy. Na odlehčení si nakonec dejte Luštěnky. Předplatitelé navíc dostávají přílohu o ekologickém uklízení z produkce Ekologického institutu Veronica. Obálkami tento ročník zpestří akademický malíř Pavel Dvorský. Za kresby stromů do rejstříku děkujeme Pavle Dvorské, za aktualizaci webových stránek www.veronica.cz/casopis Pavlu Magdovi.

Přeji Vám dostatek odvahy vyrazit do zimy, putovat k pramenům, vodním venku i těm osobním uvnitř. Pro přečkání zimy se obklopte dobrými lidmi, ve chvílích samoty zajímavým čtením. Snad Vás toto číslo Veroniky osvěží.

Dana Zajoncová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu