VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na začátku stála výzva Zachraňme studánky adresovaná členům Sdružení mladých ochránců přírody, jednoho z článků Českého svazu ochránců přírody s celostátní působností v oblasti práce s dětmi a mládeží. Podnítila mapování studánek v místech, kam Mladí ochránci přírody směřují své vycházky do přírody, a vedla dokonce i k převzetí péče o ně. Po letech z výsledků akce vznikl Národní registr pramenů a studánek, který je přístupný na webové stránce www.estudanky.cz.

Na uvedené webové stránce je nyní z území České republiky registrováno 540 studánek, 147 pramenů, 18 dalších zdrojů vody a k tomu i 58 vodních zdrojů vyschlých, zničených či v ohrožení. Ke každé lokalitě je vystavena karta, kde je možné nalézt GPS souřadnice vodního zdroje (včetně mapového umístění), fotografie a další údaje, které se pořizovateli záznamu podařilo dohledat (kvalitu vody, zda někdo o studánku pravidelně pečuje apod.). Právě rozšiřující informace o vodním zdroji jsou pro zájemce nejzajímavější, bohužel ale často chybějí.

Momentálně je registrována více než stovka patronů, kteří svou péčí obhospodařují 180 studánek. Většinu z nich tvoří dětské kolektivy (Mladí ochránci přírody a školní třídy či děti z dalších spolků), menší část jsou rodiny. Koordinátor registru Michal Kulík přibližuje práci na registru slovy: "Usilujeme nejprve Zmapovat přírodní vodní zdroje České republiky a udržovat o nich průběžný přehled, zájemcům o aktivní péči o přírodu pak nabídnout možnost převzetí patronátu s tím, že jim hradíme běžné náklady na údržbu i rozbory vody. Jedinou podmínkou je veřejná přístupnost vodního zdroje."

Národní registr je tedy lokalizovaným přehledem vodních zdrojů a čeká na další zájemce, kteří budou interaktivnosti mapy využívat a údaje doplňovat. To je také součástí výzvy vedení Sdružení mladých ochránců přírody:

1. Pokud v přírodě objevíte přirozený a volně přístupný zdroj vody (studánku, pramének), pokuste se zjistit jeho přesné umístění (nejlépe GPS souřadnice - třeba dle internetu) a vyfoťte jej. Zkontrolujte, zda tento zdroj již není podchycen v Národním registru pramenů a studánek. Pokud není, doplňte jej do registru - pomůžete tím podchytit mizející významné prvky naší krajiny.

2. Můžete také převzít nad studánkou či praménkem patronát, což znamená péči o studánku a její okolí (pozor na citlivost úprav tak, aby nebylo ublíženo živočichům a rostlinám ve studánce žijícím), zjištění podrobností o historii, názvu apod.

3. Pečujte o zdroj vody alespoň několik let. Tak si kromě stálé pravidelné péče najdete čas i pro pozorování a zkoumání. Můžete např. zjistit, z čeho je dno (písek, kameny), co na dně žije, jaké rostliny a jací živočichové se pohybují v okolí studánky, pozorovat stopy zvěře. Zkoumejte také vodu (průzračnost, barvu, chuť) a její složení (soupravy pro rozbor vody si lze u nás zapůjčit).

Informace o studánkách ve svém okolí shromažďují i další organizace, povětšinou jsou to základní organizace Českého svazu ochránců přírody. Vznikají tak speciální mapové průvodce , ale i knižní přehledy doplněné historickými údaji, pověstmi a bájemi. Zde uvádíme některé z nich:

- Regionální sdružení ČSOP Brno vydalo 12 mapových průvodců informujících o vodních zdrojích v Brně a okolí, provozuje také studánkovou poradnu;
- ZO ČSOP Podorlicko vydala publikaci Studánky Českotřebovského Mezihoří, která zaznamenává 53 studánek a pramenů v okolí České Třebové;
- ZO ČSOP Pozořice vydala publikaci Studánky;
- ZO Český zahrádkářský svaz Jinošov vydala průvodce Jinošovské studánky (okolí Třebíče);
- Občanské sdružení Zelené srdce vydalo publikaci Krajem zapomenutých studánek, která se věnuje studánkám kraje Vysočina;
- Nakladatelství Marie Holečkové vydalo Za studánkami Bílých Karpat a Živá voda Luhačovicka;
- nakladatelství SURSUM vydalo Prameny a studánky Třebíčska;
- ke koupi či zapůjčení v knihovnách je i přehledová kniha Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska.

Věra PospÍšilíková