VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Historie sledování

Historie sledování jakosti podzemních vod ve státní síti sledování podzemních vod provozované Českým hydrometeorologickým ústavem sahá do počátku 60. let. Organizaci, uložení v databázi, zpracování a zveřejňování výsledků monitoringu jakosti podzemních vod zabezpečuje od roku 1990 oddělení jakosti vody ČHMÚ v Praze-Komořanech. Během 60. a 70. let docházelo k odběru vzorků a jejich rozborům jen v omezeném rozsahu. Celoplošný pravidelný monitoring začal v roce 1985, kdy se sledovaly prameny a mělké kvartérní vrty. V roce 1991 se sledování jakosti podzemních vod rozšířilo i na hlubinné vrty ve vodohospodářsky významných hydrogeologických strukturách (struktury České křídové pánve, jihočeské pánve, sedimenty moravských úvalů apod.).

Během 60. a 70. let bylo sledováno cca 40 ukazatelů, v druhé polovině 80. let se jejich počet zvýšil na cca 70 a v druhé polovině 90. let se ustálil na cca 110. Prudký nárůst sledovaných u kazatelů nastal po roce 2000 v rámci plnění různých směrnic a projektů , kdy bylo v některých letech sledováno až 230 u kazatelů. Po vyhodnocení výsledků je v roce 2008 sledováno 167 ukazatelů u 464 objektů (z toho je mělkých vrtů 147, hlubinných vrtů 178 a pramenů 139).

Odběry vzorků se provádějí ve dvou vzorkovacích obdobích, jarním a podzimním, a v obou se stanovuje stejný rozsah ukazatelů. Vzorkování a chemické analýzy provádějí subdodavatelské firmy. Výsledky monitoringu se ukládají v informačním systému ARROW provozovaném ČHMÚ a jsou zveřejňovány na internetové adrese http://hydro.chmi.cz/arrowdb_p

Oblasti nejvíce znečištěných podzemních vod

Nejvíce znečištěné podzemní vody se obvykle nacházejí ve zranitelných hydrogeologických strukturách s vysokou propustností a mělkou hladinou podzemní vody. Typickým představitelem jsou fluviální sedimenty v poříčních zónách, které jsou díky vysoké úrodnosti nadložních půd obvykle intenzivně zemědělsky využívány.

Organické znečištění

Dobrým indikátorem zatížení podzemních vod z plošných i bodových zdrojů znečištění jsou dusíkaté látky. V závislosti na oxidačně redukčních podmínkách v horninovém prostředí nasyceném podzemní vodou (kolektoru) se dusík v podzemních vodách vyskytuje převážně ve dvojí formě: v oxidačních podmínkách jako dusičnany a v redukčních podmínkách jako amonné ionty. Proto se při hodnocení znečištění podzemních vod musí přihlížet k oběma formám dusíku.

Dalším obecným ukazatelem dokumentujícím organické znečištění podzemních vod je chemická spotřeba kyslíku manganistanem potřebná k odbourání tohoto znečištění (ChSK-Mn). V období 1990-2007 lze pozorovat klesající trend ročních průměrných koncentrací jak dusíkatých látek, tak ChSK-Mn. Maximální dosažené koncentrace zmíněných ukazatelů v jednotlivých letech se od konce 90. let pohybují na nižších úrovních než v předchozích letech, což indikuje pozvolné zlepšování kvality podzemní vody. Je třeba si uvědomit, že dynamika změn jakosti podzemní vody je pomalá a jakákoliv opatření vedoucí ke zlepšení stavu se projevují až v dlouhodobém časovém horizontu.

Nejmarkantnější je klesající trend maximálních dosažených koncentrací v jednotlivých letech za hodnocené období u amonných iontů. Hygienický limit pro pitnou vodu je 50 mg/l pro dusičnany, 1,5 mg/l pro amonné ionty a 3 mg/l pro ChSK-Mn. Tyto limity jsou ovšem stále v síti sledování překračovány (nyní v 5 až 15 % sledovaných objektů).

Syntetické znečištění

Výsledky analýz 911 vzorků situačního monitoringu v roce 2007 ukazují, že kromě kovů, které se vyskytují v podzemních vodách v závislosti na geogenním pozadí přirozeně, se nejčastěji v podzemních vodách nalézají tyto syntetické organické látky: polycyklické aromatické uhlovodíky (byly nalezeny ve 30 % odebraných vzorků), těkavé organické látky (17 %), triazinové pesticidy (16 %), nonylfenoly (10 %). Významnou skupinou látek znečišťujících podzemní vody jsou pesticidy, které jsou intenzivně využívány v zemědělství. V roce 2007 bylo v objektech sítě sledování nalezeno 38 pesticidů, z toho 22 látek překročilo limit pro pitnou vodu (0,1 µg/l) ve 46 objektech.

Monitoring potvrdil, že ostatní syntetické organické látky jako chlorované fenoly, polybromované difenylétery, chlorované benzeny, polychlorované bifenyly (PCB) a chlorované pesticidy se téměř nebo vůbec v podzemních vodách sledovaných objekty ČHMÚ nevyskytují. Je to dáno především vlastnostmi těchto látek. Většinou jsou málo rozpustné ve vodě, snadno se adsorbují na pevných částicích, a tudíž se přirozenou cestou do podzemních vod dostávají obtížně. Dalším faktorem je skutečnost, že tyto látky se na rozdíl od dusičnanů nebo pesticidů plošně nepoužívají a jejich případný výskyt je vázán na bodové zdroje znečištění. Síť sledování jakosti podzemních vod ale není primárně koncipována pro sledování bodových zdrojů znečištění.

Stav podzemních vod se pozvolna zlepšuje

Závěrem lze říci, že pokud se jedná o ukazatele, které se dlouhodobě sledují, dochází k pozvolnému zlepšování stavu podzemních vod, které je dáno dynamikou změn v podzemních vodách. S postupujícím vývojem nových a citlivějších analytických metod ovšem dochází k postupnému rozšiřování spektra sledovaných látek, a tak v podzemních vodách objevujeme stále nové znečišťující látky, které nebylo dosud možné sledovat.

Mgr. Vít Kodeš pracuje v oddělení jakosti vod Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Zabývá se návrhy programů monitoringu jakosti povrchových a podzemních vod, jejich realizací v ČR a vývojem národního informačního systému jakosti vod pro uložení výsledků programů monitoringu včetně zpracování jejich výsledků.