Čtení na tyto dny

Sasanka na úsvitu

Sasanka za úsvitu
zvedla do prvního patra
svou křehkou,
složitě rozvětvenou stavbu.

Kde vzala tolik vzácné,
bezmála do včerejška
nedostatkové zeleně
a ono oslnivé maurské krajkoví?

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Je Dunaj vůbec Dunajem?


Jiří Roupec, č. 1/2009, s. 26

S určením pramenů řek to nebývá snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. A nemusí být ani řeč o dlouhém a strastiplném hledání počátku Nilu nebo donedávna jednoznačně neurčeném prameni Amazonky. Také Dunaj může v tomto ohledu poskytnout námět k diskusím či dokonce ke sporům. Vývěr vody, který snad už Římané kdysi označili za pramen Dunaje, nacházející se dnes v zahradě zámku v Donaueschingenu na jihozápadě Německa, je sice vydatný, ale při vtoku do říčky Brigach připomíná spíše městskou kanalizační výpusť, byť ozdobenou altánem. Brigach pramení o nějakých pětadvacet kilometrů severozápadněji u obce St. Georgen. V místě, kde přibírá vodu z donaueschingenského pramene, je už několik metrů široký a dunajského přítoku si nejspíš ani nepovšiml a také jeho vodě dal automaticky své jméno.

V zalesněných kopcích Schwarzwaldu, poblíž městečka Furtwangen, těsně pod rýnsko-dunajským rozvodím vyvěrá pod strání v nadmořské výšce 1 078 metrů pramen potoka Breg, označený však na tabulce vsazené do kamene také jako pramen Dunaje. Na některých mapkách je dokonce tento 31 kilometrů dlouhý tok označován jako Breg-Donau.

Vody Bregu a Brigachu se slévají na okraji Donaueschingenu, kde jejich jména zanikají. Teprve zde se z obou říček oficiálně rodí Dunaj, aby mohl začít svou 2 857 km dlouhou pouť a nakonec se vlít do Černého moře. Ale je tu ještě jedna pochybnost. Krátce po svém počátku protéká totiž Dunaj oblastí Švábské Alby s rozsáhlým podzemním krasovým labyrintem, do něhož dunajská voda prosakuje a v některých letních obdobích se v něm zcela ztrácí. Z podzemí pak vytéká o něco jižněji, ovšem už ne jako Dunaj. Vývěr je uznán jako pramen řeky Aach, vtékající posléze do Bodamského jezera. Koryto Dunaje s "nepropadlou" vodou míří dál na východ a je zakrátko naplněno vodami z nových přítoků Krahenbachu a Elty, které lze označit za opravdové zdrojnice Dunaje. Takového, jak ho známe při průtoku Vídní, Bratislavou, Budapeští, Bělehradem až k černomořské deltě.

Jak vidno, s pramenem Dunaje ani s jeho délkou a nakonec ani s jeho jménem to není zcela jednoznačné. Je zřejmé, že své jméno dostal až v místech, kde už měl rozměr veletoku. Keltové si k jeho pojmenování přizpůsobili slovo indoevropského původu - výraz danu znamená řeka. Takže se vlastně jedná o zkomolené jméno obecné. Kdyby se naši prapředkové při pojmenovávání vodního toku řídili jménem pramene, pak by se nejspíš druhá nejdelší evropská řeka nejmenovala Dunaj, ale třeba Breg, Brigach nebo Elta.

Jiří Roupec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu