Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Smrky pichlavé přilákaly hejna severských křivek


Milan Hrabovský, č. 1/2009, s. 27

Poměrně mírné zimy v naší krajině mají pro některé ptáky dalekého severu snad stejný význam jako pro naše stěhovavé ptactvo teplé Středomoří, nebo dokonce i rovníková oblast. Zima nemusí být pro všechny živočichy časem nedostatku. Zatímco hmyzožraví ptáci opouštějí naše kraje pro nedostatek potravy, pojídači semen a plodů, ať savci či ptáci, si mohou dopřát potravy nadbytek.

Tři druhy křivek, které obývají jehličnaté lesy celé severní polokoule, zvolily jinou strategii přežití než únik do teplých oblastí jihu. Nejsou to jen smrkové šišky, které v přibližně šestiletých periodách produkují klíčivá semena. Údaje uváděné v literatuře se potvrdily i v mém někdejším lesnickém působišti (Ždánický les, jih Drahanské vrchoviny, Litenčické vrchy). Křivky je možné vidět i na modřínech, jejichž semena dozrávají již koncem léta. Ve stejné době jako u smrku ztepilého dozrává i semeno smrku pichlavého, jehož šišky se otvírají a ptákům nabízejí semena také koncem léta. Mám za to, že křivky v těchto smrcích nacházejí nový, snadněji dostupný zdroj potravy. V sezoně 2008 byly křivky pozorovány kolem Slavkova u Brna i v širším okolí již od měsíce srpna. Více zdrojů, včetně mého pozorování, potvrzuje přítomnost křivek i na nesklizených slunečnicových polích.

Většina invazních seveřanů, ať jsou to brkoslavi, kvíčaly nebo křivky, k nám přilétají v hejnech. Ve svém blízkém okolí jsem sledoval tři smrky pichlavé. Nejpočetnější hejno křivek obecných čítalo 16 ptáků. Není jednoduché ptáky spočítat, jsou stále v pohybu, přeletují z větve na větev, nebo i na vedlejší strom, a opět se vracejí. Někdy odlétají i s šiškou v zobáku, častěji však šišku uštípnou i s kratičkou větvičkou, povytáhnou nahoru na větev a položenou vyzobávají tak, že čelistmi překříženého zobáku rozevřou šupiny šišky a jazykem vybírají semeno.

Od poloviny září, kdy jsem hejno křivek na určitém stromě sledoval, do konce roku ubyla asi polovina šišek. Při letošní nezvykle vysoké úrodě není úbytek příliš znatelný. Na jednom, zpravidla však dvou sousedních plodných stromech se křivky zdržely nejdéle cca 20 minut a hromadně odlétaly. Stromy navštíví nejvíce třikrát za den, frekvence návštěv však neustále klesá. V posledních prosincových dnech přilétají jen jedenkrát za 2-3 dny. Svoji návštěvu prozradí spadanými šiškami pod stromem. Vypadaná semena na stromě sbírají sýkory koňadry, modřinky a uhelníčci, také stehlíci a zvonci, na zemi hlavně pěnkavy, jikavci severní a hrdličky zahradní. Zůstává záhadou, jak se křivky dovídají o úrodě semen. Ani vyšší množství šišek na smrcích pro ně není zajímavé, šišky často obsahují hluchá, neklíčivá semena. Takové stromy křivky ignorují.

Od roku 1934 bylo u nás okroužkováno velké množství křivek. Přes naše území přeletují i tisícihlavá hejna. Jak dokládají zpětná hlášení, protahují od severovýchodu do rakouských a italských Alp. I ptáci, kteří k nám přiletěli z téměř dva a půl tisíce km vzdáleného severního Uralu a oblasti Archangelska, byli na našem území kontrolováni. Zbývá si jen přát, aby křivky u nás v zimě i zahnízdily, jak se nepravidelně stává.

Milan Hrabovský

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu