Čtení na tyto dny

Principy

Muž
naklání se k dítěti
důrazně říká
nad rudou růží
To je heřmánek
opakuj
a dobrásek opakuje
heřmánek je to

Heřmánku můj
jedno mi to není
Víš o nás ještě
růžičko červená

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Smrky pichlavé přilákaly hejna severských křivek


Milan Hrabovský, č. 1/2009, s. 27

Poměrně mírné zimy v naší krajině mají pro některé ptáky dalekého severu snad stejný význam jako pro naše stěhovavé ptactvo teplé Středomoří, nebo dokonce i rovníková oblast. Zima nemusí být pro všechny živočichy časem nedostatku. Zatímco hmyzožraví ptáci opouštějí naše kraje pro nedostatek potravy, pojídači semen a plodů, ať savci či ptáci, si mohou dopřát potravy nadbytek.

Tři druhy křivek, které obývají jehličnaté lesy celé severní polokoule, zvolily jinou strategii přežití než únik do teplých oblastí jihu. Nejsou to jen smrkové šišky, které v přibližně šestiletých periodách produkují klíčivá semena. Údaje uváděné v literatuře se potvrdily i v mém někdejším lesnickém působišti (Ždánický les, jih Drahanské vrchoviny, Litenčické vrchy). Křivky je možné vidět i na modřínech, jejichž semena dozrávají již koncem léta. Ve stejné době jako u smrku ztepilého dozrává i semeno smrku pichlavého, jehož šišky se otvírají a ptákům nabízejí semena také koncem léta. Mám za to, že křivky v těchto smrcích nacházejí nový, snadněji dostupný zdroj potravy. V sezoně 2008 byly křivky pozorovány kolem Slavkova u Brna i v širším okolí již od měsíce srpna. Více zdrojů, včetně mého pozorování, potvrzuje přítomnost křivek i na nesklizených slunečnicových polích.

Většina invazních seveřanů, ať jsou to brkoslavi, kvíčaly nebo křivky, k nám přilétají v hejnech. Ve svém blízkém okolí jsem sledoval tři smrky pichlavé. Nejpočetnější hejno křivek obecných čítalo 16 ptáků. Není jednoduché ptáky spočítat, jsou stále v pohybu, přeletují z větve na větev, nebo i na vedlejší strom, a opět se vracejí. Někdy odlétají i s šiškou v zobáku, častěji však šišku uštípnou i s kratičkou větvičkou, povytáhnou nahoru na větev a položenou vyzobávají tak, že čelistmi překříženého zobáku rozevřou šupiny šišky a jazykem vybírají semeno.

Od poloviny září, kdy jsem hejno křivek na určitém stromě sledoval, do konce roku ubyla asi polovina šišek. Při letošní nezvykle vysoké úrodě není úbytek příliš znatelný. Na jednom, zpravidla však dvou sousedních plodných stromech se křivky zdržely nejdéle cca 20 minut a hromadně odlétaly. Stromy navštíví nejvíce třikrát za den, frekvence návštěv však neustále klesá. V posledních prosincových dnech přilétají jen jedenkrát za 2-3 dny. Svoji návštěvu prozradí spadanými šiškami pod stromem. Vypadaná semena na stromě sbírají sýkory koňadry, modřinky a uhelníčci, také stehlíci a zvonci, na zemi hlavně pěnkavy, jikavci severní a hrdličky zahradní. Zůstává záhadou, jak se křivky dovídají o úrodě semen. Ani vyšší množství šišek na smrcích pro ně není zajímavé, šišky často obsahují hluchá, neklíčivá semena. Takové stromy křivky ignorují.

Od roku 1934 bylo u nás okroužkováno velké množství křivek. Přes naše území přeletují i tisícihlavá hejna. Jak dokládají zpětná hlášení, protahují od severovýchodu do rakouských a italských Alp. I ptáci, kteří k nám přiletěli z téměř dva a půl tisíce km vzdáleného severního Uralu a oblasti Archangelska, byli na našem území kontrolováni. Zbývá si jen přát, aby křivky u nás v zimě i zahnízdily, jak se nepravidelně stává.

Milan Hrabovský

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu